2.3 C
Czech
Čtvrtek 18. prosince 2025
Protext ČTKEvropský parlament zveřejnil svůj průzkum Parlameter 2023 za podzim 2023

Evropský parlament zveřejnil svůj průzkum Parlameter 2023 za podzim 2023

Výsledky ukazují stálou podporu EU ze strany občanů a také větší zájem o nadcházející volby do EP. Více než sedm z deseti občanů souhlasí, že jejich země má z členství v EU prospěch.

Hlavními důvody jsou kroky EU k udržení míru a posílení bezpečnosti (34 %) a zlepšení spolupráce mezi členskými zeměmi (34 %). Pro ČR je hlavním důvodem prospěchu z členství přínos nových pracovních příležitostí (39 %) a hned poté kroky EU k udržení míru a posílení bezpečnosti (33%). Názor na EU zůstává od března 2023 stabilní: 45 % občanů ji vnímá pozitivně, 38 % neutrálně a 16 % negativně.

V ČR naopak pozitivní vnímání EU kleslo na 31 % (- 4 procentní body), ale stejně tak i negativní vnímání 24 % ( – 5 p. b.), neutrálně se k unii staví 44 % občanů (+ 9 p. b.).

• 72 % občanů EU se domnívá, že jejich země má z členství v EU prospěch a 70 % věří, že EU má dopad na jejich každodenní život; v Česku vidí prospěch z členství v EU 69 % občanů, ale vnímání dopadu EU na každodenní život výrazně kleslo ze 74% na 60 %.

• Více než polovina občanů EU (57 %) se zajímá o nadcházející volby do Evropského parlamentu, které se budou konat 6. – 9. června 2024, v Česku je zájem o volby pouze 28 %.

• Politickými prioritami jsou podle občanů boj proti chudobě (36 %), veřejné zdraví (34 %), změna klimatu a podpora hospodářství (obojí 29 %). Pro Čechy je hlavní prioritou obrana a bezpečnost, včetně ochrany hranic (40 %).

Vliv na každodenní život

Vliv Evropské unie respondenti nezpochybňují. Že EU ovlivňuje každodenní život, se domnívá 70 % respondentů. Více než třetina občanů EU považuje za hlavní témata, kterým by se měl Evropský parlament prioritně věnovat, boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (36 %) a veřejné zdraví (34 %). V těsném závěsu následují kroky proti změně klimatu a podpora hospodářství a vytváření nových pracovních míst (obojí 29 %). Jako důležitější je nyní vnímáno téma migrace a azylové politiky (18 %), které je v současnosti na devátém místě, avšak od podzimu loňského roku nabylo sedmi procentních bodů.

V Česku je o dopadu EU na každodenní život přesvědčeno 60 % občanů, což je o 14 procentních bodů méně než na jaře, kdy tento dopad vnímalo 74 %. Za prioritní témata považují Češi obranu a bezpečnost, včetně ochrany hranic (40 %), a poté nezávislost EU v oblasti průmyslu a energetiky (36 %) a budoucnost Evropy (36 %). Následuje podpora hospodářství a vytváření nových pracovních míst (30 %). Největšího nárůstu politické důležitosti oproti jaru 2023 se v ČR dostalo tématu migrace a azylové politiky (24 %, + 6 p. b.).

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová k výsledkům průzkumu uvedla: „Průzkum Eurobarometru ukazuje, že na Evropě záleží. V této složité geopolitické a socioekonomické situaci občané důvěřují Evropské unii, že najde řešení. Naprostá většina Evropanů se domnívá, že opatření EU mají pozitivní dopad na jejich každodenní život. Během uplynulých pěti let jsme naslouchali. A Evropský parlament také dosáhl výsledků. Bojujeme proti chudobě, sociálnímu vyloučení a změně klimatu, vytváříme pracovní místa a bráníme hodnoty EU, jako je demokracie, lidská práva a svoboda projevu.“ 

Dopad socioekonomických potíží

I přes mírné zlepšení ukazatelů za posledních šest měsíců postihují socioekonomické problémy stále mnoho Evropanů, jak se rovněž odráží v politických prioritách.

73 % respondentů (o 6 p. b. méně oproti jaru 2023) se domnívá, že se jejich životní úroveň v příštím roce sníží, v ČR si to myslí 74 % (také – 6 p. b.). Více než třetina Evropanů (37 %) má v současnosti občas či převážně potíže s placením účtů, v Česku má podle průzkumu potíže 31 % občanů.

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu v roce 2024 si většina Evropanů (53 %) přeje, aby hrál EP důležitější roli. Jde o většinový názor ve 21 členských státech. Většina Evropanů (57 %) se o nadcházející volby do Evropského parlamentu zajímá. Jde o stabilní výsledek ve srovnání s jarem 2023 (+ 1 procentní bod), avšak o 6 % bodů vyšší než v podobném časovém předstihu před posledními volbami do Evropského parlamentu na podzim 2018. 68 % respondentů uvádí, že by se pravděpodobně evropských voleb zúčastnili, pokud by se konaly za týden, což je o 9 procentních bodů více než na podzim 2018. 

Zájem v Česku o evropské volby

V Česku je zájem o nadcházející evropské volby mezi členskými státy EU nejnižší, přestože se zvýšil ve srovnání s podzimu 2018 o 6 procentních bodů na 28 %. Voleb by se aktuálně zúčastnila polovina dotázaných a důležitější roli pro EP by si přálo 28 %.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová uvedla: „Demokracii nelze považovat za samozřejmost. Musíme ji chránit a zachovat tím, že půjdeme volit. Každý hlas v nadcházejících evropských volbách je důležitý.“

Kancelář Evropského parlamentu v Praze má řadu aktivit, jejichž cílem je informovat o roli Evropského parlamentu. „Zároveň spouštíme portál spolecne.eu, jehož cílem je vytvořit komunitu lidí, kteří se chtějí osobně angažovat na projektech a akcích, které povedou k větší účasti ve volbách do Evropského parlamentu,“ dodává Jiří Kubíček, vedoucí Kanceláře Evropského parlamentu v ČR.

Kompletní výsledky naleznete zde
 

Souvislosti   

Podzimní Eurobarometr Evropského parlamentu provedla ve dnech 25. září až 19. října 2023 ve všech 27 členských státech EU agentura Verian (dříve Kantar Public). Průzkum byl veden formou osobních pohovorů. V Česku, Dánsku, Finsku a na Maltě byly navíc použity videorozhovory (CAVI). Celkem se uskutečnilo 26 523 rozhovorů. Výsledky pro celou EU byly váženy podle počtu obyvatel každé země.

Reklama

Doporučujeme

Macinka ruší klimatickou sekci na ministerstvu životního prostředí

Na ministerstvu životního prostředí se rýsuje první velká změna pod dočasným vedením Petra Macinky. V připravované systemizaci na rok 2026 už nemá být samostatná sekce ochrany klimatu. Ve hře je také konec odboru, který řeší financování dekarbonizace.

Horko zasahuje do vývoje dětí, brzdí jejich schopnost učit se

Horko nemá vliv jen na fyzické zdraví. Podle nové studie amerických vědců může zbrzdit vývoj dětí a zhoršit jejich schopnost učit se. Oteplování na nás totiž má největší dopad během raného vývoje v růstové fázi.

Polské rakety Patriot dosáhly připravenosti, oznámil ministr obrany

Polská jednotka vyzbrojená protiraketovými systémy Patriot americké výroby dosáhla plné připravenosti, oznámil dnes polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Současně se tím podle ministra stal plně funkčním i systém polské protivzdušné obrany Wisla, který má být schopen sestřelovat vzdušné cíle vzdálené až 150 kilometrů, uvedla agentura PAP.

Trump Media se spojuje s TAE a sází na fúzní energii

Trump Media míří mimo sociální sítě a oznamuje spojení s firmou TAE Technologies, která vyvíjí technologii jaderné fúze. Dohoda v hodnotě přes 6 miliard dolarů počítá s tím, že vznikne holding s divizemi od Truth Social až po energetická a zdravotnická aktiva.

Obžalovaný z útoku v Magdeburku není podle lékařů teď schopný účastnit se líčení

Saúdskoarabský lékař obžalovaný z loňského útoku na vánoční trhy v Magdeburku není teď schopen účastnit se soudního procesu. Uvádí to zpráva vězeňského lékaře, informovala dnes agentura DPA. Podle ní drží 51letý Tálib Abdalmuhsin hladovku a nepřijímá ani tekutiny, hrozí mu akutní selhání ledvin. Soudce ale rozhodl, že líčení může pokračovat i bez obžalovaného.

Ukrajinská delegace má v pátek a v sobotu jednat v USA

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který má vést k ukončení války Ruska proti Ukrajině. Konečná verze plánu není dohodnutá, existují rozpory ohledně území Donbasu na východě země, provozování Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny či využití ruských aktiv, zmrazených na Západě, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům podle ukrajinských médií.

ANALÝZA: Referendum není potřeba. Ukrajinci mají v územních otázkách jasno

Ukrajina je nejblíže míru od začátku války. Většina sporných otázek ohledně ukončení skoro čtyři roky trvajícího konfliktu je vyřešena. S takovými slovy v pondělí po berlínských rozhovorech o míru vyrukoval nejmenovaný americký představitel. Také řekl, že s průběhem diskusí je spokojen i americký prezident Donald Trump. Dvoudenní jednání se nicméně týkala bezpečnostních záruk. Existují i jiné sporné body.

Belgický premiér žádá celou EU o záruky při použití ruských aktiv pro Ukrajinu

Belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky. De Wever to řekl v belgickém parlamentu před začátkem summitu EU, který má rozhodnout o financování Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Tchaj-wan se připravuje na válku. Nakoupil od USA rekordní balíček zbraní

Americké ministerstvo obrany prodalo Tchaj-wanu dosud největší balíček vojenského vybavení v celkové hodnotě 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliardy korun). Nákup obsahuje dělostřelecké systémy, protitankové střely, náhradní díly pro vrtulníky a protilodní střely. Zahrnuje i salvové raketomety HIMARS a levnější drony. Celkem se jedná o osm položek.

Šéfka EK řekla, že ze summitu EU neodejde bez finančního řešení pro Ukrajinu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že z dnes začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové se EU obavami Belgie ohledně reparační půjčky zabývá.

Putin vzkázal Ukrajině: Odevzdejte Donbas, jinak si ho vezmeme silou

Ruský prezident Vladimir Putin ve středečním „bojovém projevu“ jasně naznačil, že neustoupí od svých maximalistických požadavků. Trvá na tom, aby se Ukrajina vzdala území nárokovaných Ruskem. V opačném případě budou obsazena silou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj územní kompromis v pondělí navzdory ruskému a americkému tlaku odmítl.

Miliardář Jared Isaacman, spojenec Elona Muska, se stal šéfem NASA

Americký Senát schválil jmenování miliardáře a astronauta Jareda Isaacmana do funkce šéfa NASA. Nový administrátor přebírá agenturu v době rozpočtových škrtů, tlaku na rychlejší návrat na Měsíc a otevřené debaty o roli soukromých firem v americkém vesmírném programu. Pro NASA jde o výraznou změnu směru i stylu vedení.

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu do EU

Evropský parlament dnes ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu 2027.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama