Čeští egyptologové učinili další významný objev v egyptské archeologické lokalitě v Abúsíru na západním břehu Nilu. Při terénním výzkumu, který probíhal letos v dubnu a květnu, našli dosud neprozkoumanou hrobku hodnostáře z doby perské invaze do Egypta. Objev zveřejnili v pátek.
Hrobka patřila jistému Džehutiemhatovi, který zastával úřad královského písaře. „Jde o bohatě zdobenou šachtovou hrobku střední velikosti,“ uvedl Ladislav Bareš, který dlouhodobě koordinuje výzkum abúsírských šachtových hrobek. Pohřební komora je bohatě zdobena texty a scénami, například dlouhou sekvencí magických textů proti hadímu uštknutí z Textů pyramid, obětní rituál nebo vyobrazení poutě slunečního boha oblohou.
Čeští egyptologové objevili v Abúsíru hrobku královského písaře https://t.co/vOJDunCseZ
— Epoch Times (@EpochTimesCZ) November 3, 2023
Uvnitř pohřební komory pokryté reliéfní výzdobou je umístěn velký kamenný sarkofág, který nese hieroglyfické nápisy a zobrazení bohů, a to jak vně, tak uvnitř. „Všechny zmíněné nábožensko-magické texty měly zesnulému zajistit bezproblémový vstup mezi blažené a dobře zajištěný věčný život na onom světě,“ přibližuje ve zprávě Český egyptologický ústav Univerzity Karlovy.
Hrobka pocházející z poloviny 1. tisíciletí před Kristem je skoro prázdná, podle Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy ji nejspíš někdo vykradl už v 5. století našeho letopočtu. Kosterní pozůstatky v ní ale vydržely. „Z jejich antropologické analýzy se podařilo zjistit, že Džehutiemhat zemřel v poměrně mladém věku (kolem 25 let) a trpěl silnou osteoporózou. Tato skutečnost by jej mohla přiřadit do rodiny dalších obyvatel abúsírského pohřebiště šachtových hrobek, u nichž byla tato choroba také potvrzena,“ uvádí egyptologové.
Podle ředitele českých archeologických výzkumů v Abúsíru Miroslava Bárty je nedávno objevená hrobka hodnostáře Džehutiemhata nejnovějším kamínkem poznání do mozaiky dějin starověkého Egypta na sklonku jeho slávy v 6. století před naším letopočtem. „Šachtové hrobky představují zvláštní typ hrobek této doby. Vznikly jako specifický pokus staroegyptských elit o renesanci a vycházejí z předobrazu hrobky panovníka Džosera, zakladatele slavné Staré říše, doby stavitelů pyramid v 3. tisícíletí před Kristem,“ dodává Bárta.
