Mikroplasty pronikají do našeho organismu a doslova „infikují“ každou tkáň. Nezůstávají v trávicím traktu. Šíří se skrze krevní oběh a hromadí se v orgánech včetně mozku. A co hůř, mění chování. Zjistili to američtí vědci v nové studii provedené na myších, informoval server Euronews.
Žijeme v době plastové. Naši planetu zaplavuje plastový odpad, jehož rozklad trvá neuvěřitelně dlouho. Z něj vznikají mikroplasty, okem neviditelné úlomky s rozměry sto nanometrů až pět milimetrů.
Vítr i voda je roznášejí po celé planetě. Vdechujeme je, pijeme a jíme, dostávají se totiž do všech potravin. Jejich dopad na lidský organismus je zatím velkou neznámou, což vědce vzhledem k velké míře expozice znervózňuje.
Microplastics trigger behavioral changes akin to dementia: study https://t.co/atAPA4OtR3 pic.twitter.com/oxEhX3uQBe
— New York Post (@nypost) August 29, 2023
Již dřívější studie objevili mikroplasty v plicích či mateřském mléku. Vědci z University of Rhode Island přišli se znepokojivou studií publikovanou v International Journal of Molecular Science, podle níž se šíří mikroplasty naším organismem jako virus.
Myši v laboratoři vystavili různým úrovním mikroplastů podávaných v pitné vodě. Tyto úlomky se nehromadily pouze v trávicím traktu, rychle pronikaly do tkání všech orgánů. Objevovaly se v hluboko v jaterních buňkách, ledvinách a slezině.
Plasty mění chování
Autor studie Jaime Ross uvedl, že voda byla podávána myším orálně, a tak přítomnost mikroplastů v játrech a ledvinách tak překvapivá není. „Detekce mikroplastů v tkáních, jako je srdce a plíce, však naznačuje, že procházejí systémovou cirkulací,“ cituje Euronews vědce.
Mikroplasty jinými slovy přepravuje organismem krevní oběh. Co však vědce skutečně znepokojilo, byla jejich přítomnost v mozku. Experti v další fázi studie sledovali chování myší vystavených mikroplastům a těch zdravých.
Myši se pohybují opatrně a po stranách kvůli hrozbě predátorů. Hlodavci vystavení mikroplastům ale působili, jako by přišli o instinktivní chování. Pohybovali se neopatrně a zmateně většinou po středu speciální místnosti.
Hlodavci se chovali jako starší myši zasažené demencí. Urazili delší vzdálenosti a jejich pohyby byly nepravidelné. Rovněž vědci pozorovali úbytek klíčového proteinu, který stojí za buněčnými procesy v mozku. Tyto výsledky označili za alarmující.
Myším totiž podávali mikroplasty pouhé tři týdny. „Nikdo ve skutečnosti nerozumí životními cyklu těchto mikroplastů v těle,“ uvedl Ross s tím, že je otázka, jaký budou mít mikroplasty dopad na náš organismus během stárnutí.
