Izraelská armáda posílila své pěchotní a dělostřelecké bojové síly v severních a jižních oblastech země poblíž hranic s Libanonem a Gazou poté, co podnikla odvetné údery na palestinskou militantní skupinu Hamás. Situace se však uklidňuje. Výraznou eskalaci regionálního konfliktu podnítily razie izraelské policie na „vznětlivé“ Chrámové hoře. Informují o tom The New York Times a BBC News.
Hlavní vojenský mluvčí izraelské armády kontradmirál Daniel Hagari uvedl, že Izrael vyslala do severních a jižních oblastí k hranicím s Libanonem a Gazou další pěchotní a dělostřelecké síly, uvedl list The Washington Post.
Ubezpečil však, že tyto posily slouží k obraně vlasti kvůli nepředvídatelné situaci. Dodal, že jednotky na okupovaném Západním břehu jsou ve stavu nejvyšší pohotovosti. Mají rozkazy chránit tamní izraelské osady.
Izraelská armáda však krátce nato oznámila, že u hranic s Libanonem a Gazou panuje již několik hodin klid. Místní obyvatelé proto už nemusejí zůstávat v blízkosti protileteckých krytů.
Mluvčí izraelské armády podplukovník Richard Hecht uvedl, že oči všech se teď upínají k mešitě Al-Aksá v Jeruzalému, která byla rozbuškou v této eskalaci. Hecht doufá, že poslední modlitba proběhne pokojně.
Lebanon reply to Israel#آگاہی_سوشل_میڈیا_پرگستاخی_نامنظور pic.twitter.com/FkMMlnjmO6
— NOo_RAM (@nooram567) April 6, 2023
Z Libanonu bylo na Izrael vypáleno celkem 34 raket. Většinu zachytila protivzdušná obrana, šest z nich však poškodilo v několika městech budovy, silnice a vozidla. Izrael odpověděl úderem stíhaček poté, co obvinil z útoku teroristické hnutí Hamás.
Izraelská armáda podle svého prohlášení zasáhla infrastrukturu Hamásu na jihu Libanonu, včetně nákladních vozidel. V zemi se v té době nacházel i šéf hnutí Ismáíl Haníja. Pohrozil, že Palestinci nebudou nečině izraelské agresi přihlížet.
Začalo to na Chrámové hoře
Hamás však uvedl, že netuší, kdo rakety z Libanonu vypálil. Izraelské obranné síly (IDF) prohlásily, že nedovolí Hamásu operovat z Libanonu. Jedná se o nejvýraznější eskalaci násilí podél izraelsko-palestinské hranice od roku 2006.
Izraelské bojové letouny rovněž vypálily střely na cíle v Pásmu Gazy a zasáhly čtyři lokace během deseti minut, uvedla televize BBC. Hned nato se v jižní Izraeli rozezněly sirény. Palestinští militanti totiž stihli odpovědět salvou raket.
Izraelská palba z tanků a stíhaček zasáhla základny Hamásu poblíž hranice mezi Izraelem a Gazou. K úderům došlo daleko od zastavěných oblastí, což naznačuje snahu vyhnout se totální válce.
Izrael odpověděl silou po prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua na naléhavém zasedání bezpečnostního kabinetu. „Naše nepřátele zasáhneme. Zaplatí cenu za všechny činy agrese,“ prohlásil Netanjahu.
Vyzval ke zmírnění napětí, avšak dodal, že na násilí extrémistů Izrael odpoví. Mírové Prozatímní jednotky OSN v Libanonu (Unifil) označily situaci za extrémně vážnou a vyzvaly všechny strany ke zdrženlivosti.
Spouštěčem eskalace byly dvě razie izraelské policie v mešitě Al-Aksá na Chrámové hoře. Ozbrojené složky Izraele zasahovaly proti výtržníkům, kteří se v ní zabarikádovali. Vypalovali na ně petardy a házeli kameny.
Razie však podnítily protesty v Gaze. Z této oblasti také na Izrael zamířily ve dvou salvách rakety. Chrámová hora je totiž nejcitlivějším místem izraelsko-palestinského konfliktu. Kromě mešity Al-Aksá se zde nachází i Zeď nářků, pozůstatek druhého židovského chrámu.
