Kvůli ohlášenému rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku dnes Ukrajina vyzvala k mimořádné schůzi Rady bezpečnosti OSN. Její stálí členové by podle Kyjeva měli zakročit proti ruskému „jadernému vydírání“, informovala agentura AFP. NATO označilo krok Moskvy za nebezpečný a nezodpovědný.
„Ukrajina očekává od Británie, Číny, Spojených států a Francie účinné kroky, které Kremlu zamezí provádět jaderné vydírání,“ uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí s odkazem na čtveřici států, které jsou spolu s Ruskem stálými členy RB OSN s právem veta. „Požadujeme za tímto účelem okamžité svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN,“ dodává prohlášení.
Ukraine’s government has called for an emergency meeting of the U.N. Security Council to “counter the Kremlin’s nuclear blackmail” after Russian President Vladimir Putin revealed plans to station tactical atomic weapons in Belarus. https://t.co/3VoHTCaA4r
— The Associated Press (@AP) March 26, 2023
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí v sousedním Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle Putina tím Moskva reaguje na oznámení Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu.
Mluvčí Severoatlantické aliance dnes ruskou „jadernou rétoriku“ označil za nebezpečnou a nezodpovědnou. „NATO je ostražité a situaci pozorně sledujeme. Nezaznamenali jsme žádné změny v ruském postoji k použití jaderných zbraní, které by nás vedly k úpravě našeho vlastního,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí.
Moskvu zároveň obvinil ze soustavného porušování závazků, pokud jde o kontrolu jaderných zbraní. Putin naopak v sobotu řekl, že Moskva rozmístěním jaderných zbraní do Běloruska žádná ujednání o nešíření jaderných zbraní neporušuje, a poukázal na to, že Spojené státy mají podle něj rozmístěny své jaderné zbraně v několika zemích NATO. To mluvčí aliance označil za zavádějící.
Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov dnes v souvislosti s ohlášeným rozmístění mruských jaderných zbraní v Bělorusku uvedl, že krok povede k destabilizaci Běloruska, které se podle něj stalo „jaderným rukojmím“ Moskvy.
Americký Institut pro studium války (ISW) ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině označil Putinovo prohlášení za informační operaci s cílem vyvolal obavy Západu z jaderného střetu. Podle něj je však krok „irelevantní z hlediska rizika eskalace směrem k jaderné válce, které zůstává extrémně nízké“.
Analytici také uvedli, že Putin zřejmě hledal příležitost k rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku již od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu loni v únoru. Připomínají také, že běloruský vůdce Alexandr Lukašenko nabídl Rusku rozmístění jaderných zbraní již v listopadu 2021. Podle ISW tento krok prohloubí ruskou kontrolu nad Běloruskem.
Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už více než rok vede válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice východoevropská země nevyslala, ale poskytla Rusku k útoku proti Ukrajině své území. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev.
