Reklama
0.6 C
Czech
Pátek 20. března 2026
Válka na UkrajiněUkrajina se potýká s minami, vznikl i černý trh s jejich likvidací,...

Ukrajina se potýká s minami, vznikl i černý trh s jejich likvidací, píše list

Za poslední rok zabily miny na Ukrajině 185 civilistů a několik stovek jich zranily, píše server Ukrajinska pravda. Země, která se už déle než rok brání ruské vojenské agresi, se podle něj stala jednou z nejzamořenějších nevybuchlou municí na světě. Ukrajina se s tímto problémem bude vypořádávat několik desetiletí a kompletní vyčištění území bude stát miliardy dolarů, upozorňuje list.

Stačí několik dní ostřelování, aby se půda stala nevhodnou pro pěstování plodin, a odstranění výbušných zařízení zabere expertům měsíce, píše deník. Některé střely totiž po dopadu neexplodují. Podle odhadů nevybuchne až 20 procent vypálené munice, píše list. Kromě toho ruské invazní jednotky pokládají miny nejen na pole či do lesů, ale zaminovávají také silnice a kritickou infrastrukturu ve městech, píše deník.

Na Ukrajině jsou všechny oblasti, kde se odehrávaly boje, považovány za zamořené výbušninami. Podle odhadů Asociace odborníků na likvidaci bomb to je 139.000 kilometrů čtverečních – zkontrolovat je třeba pětinu území země, uvádí list. Ukrajina přitom podle něj nemá dost pyrotechniků, a tak se někdy zemědělci snaží řešit tento problém sami – aby mohli obdělávat svá pole, najímají si na odminování pracovníky na černém trhu, což leckdy vede k tragickým nehodám.

Odstraňování nevybuchlé munice se dělí do dvou typů: operačního a humanitárního, píše Ukrajinska pravda. První typ je podle ní likvidace min v místech, kde se našly výbušniny, a provádějí ji pyrotechnici z ukrajinské Státní služby pro mimořádné události (DSNS) nebo armády. Druhým je kontrola potenciálně nebezpečných oblastí a případná likvidace nalezených zbraní – tomu se podle serveru na Ukrajině věnuje osm organizací. Další projevily zájem, ale musí projít složitým procesem získání povolení.

Podle Ruslana Berehuliji z ministerstva obrany zatím vláda nevyčlenila peníze na humanitární likvidaci min, tudíž náklady hradí zahraniční dárci. Cenu za kompletní humanitární vyčištění ukrajinských území od nevybuchlé munice je obtížné vyčíslit, poznamenává list. V médiích se podle něj hovoří o 400 až 900 miliardách amerických dolarů, to by však byly náklady na odminování v případě, že by zmíněných 139.000 kilometrů čtverečních bylo zamořeno nevybuchlou municí zcela. Ve skutečnosti tak bude suma nižší, pořád však v řádu miliard dolarů, míní list.

Do země v loňském roce zamířila ze zahraničí pomoc na likvidaci min a munice v hodnotě milionů dolarů, což podle ukrajinského webu nestačí na rozšíření a urychlení procesu likvidace zbraní. Výsledkem je fronta na bezplatné odminování, píše list, podle něhož si někteří zemědělci pyrotechniky hledají sami.

Společnost Agrotrade, která vlastní půdu v Černihivské oblasti, jíž ukrajinské ozbrojené síly osvobodily loni v dubnu, řešila problém s nevybuchlými střelami a minami ležícími na osetých polích. Do léta by mohly zapadnout do země a zarůst řepkou, pole by se na další roky stala nepoužitelnými, píše list. „Vojáci stáli vedle našich polí, tak jsme je požádali, aby vyčistili silnice. Poté jsme vypustili naše postřikovací drony a použili je k hledání nevybuchlé munice. Armáda ji všechnu vyhodila do vzduchu a my jsme to uklidili,“ popsala Olena Voronová ze společnosti.

Firma tvrdí, že po této likvidaci nevybuchlé munice neregistruje žádné nehody. Ne všichni ale mají podle Ukrajinské pravdy takové štěstí a jsou známy incidenty, při nichž zemědělská technika explodovala po najetí na miny na polích, která údajně vyčistili necertifikovaní pyrotechnici.

Akutní potřeba odstranit miny a nevybuchlou munici podle listu vedla ke vzniku černého trhu s lidmi, kteří nabízejí své služby v této oblasti. Jednají rychle, ale neexistuje záruka, že odvedou kvalitní práci, upozorňuje web. Podle jedné zemědělské firmy si necertifikovaní technici na černém trhu účtují za prohlídku kolem 5000 hřiven (přibližně 3000 korun) na hektar a za odstranění nevybuchlé munice 1000-3000 dolarů (22.000 až 66.000 korun) na hektar v závislosti na hustotě min, píše Ukrajinska pravda.

Na Ukrajině se podle ní začíná také formovat legální trh s pyrotechniky a objevují se certifikované firmy specializující se na zpoplatněné odklízení min. Jednou z nich je dceřiná firma ukrajinského zbrojařského koncernu Ukroboronprom. Ceny za odminování se mohou velmi lišit v závislosti na počtu nevybuchlé munice, typu terénu a bezpečnosti oblasti. Technici ze státní firmy budou pracovat téměř za náklady, přesto si jejich služby nebudou moci dovolit všichni zemědělci, poznamenává list.

Ten zároveň upozorňuje, že počet odborníků v této oblasti na Ukrajině roste. Například DSNS uvedla, že před rokem zaměstnávala 600 pyrotechniků a v současné době jich má 1000, přičemž jejich počet plánuje navýšit na 1500. Zlepšit situaci by mohl také nárůst mezinárodní podpory, který Ukrajina zaznamenala v uplynulém roce. Například Evropská unie, Spojené státy nebo Kanada vyčlenily na likvidaci nevybuchlé munice na Ukrajině miliony eur a dolarů.

Reklama

Doporučujeme

Ruské útoky si vyžádaly životy čtyř lidí, uvedly ukrajinské úřady

Rusko při dnešních útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V noci ruské drony podle ukrajinských činitelů zasáhly obytné domy v Oděse, kde tři lidé utrpěli zranění, a ve středu večer ruský bezpilotní letoun ve Lvově zaútočil na sídlo tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku hlášen jeden mrtvý.

Trump oznámil, že neplánuje vyslat do Íránu americké jednotky

Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Kryptofirmy v Emirátech zatím fungují navzdory válce s Íránem

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem zatím podle Reuters výrazně nenarušila fungování kryptofirem ve Spojených arabských emirátech. Zatímco energetika a doprava v regionu čelí problémům, kryptosektor těží z toho, že většina jeho byznysu funguje online a na dálku.

Útok na plynové pole v Íránu zvýšil napětí na Blízkém východě

Izraelský úder na íránské plynové pole South Pars dál zvyšuje napětí na Blízkém východě a prohlubuje obavy o dodávky energií. Jde o další posun ve válce, která už zasáhla i klíčovou infrastrukturu v Perském zálivu a dál tlačí vzhůru ceny ropy a plynu.

Přechod Rafah z Gazy do Egypta byl znovu otevřen, přešel omezený počet osob

Hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta kontrolovaný Izraelem byl dnes poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně, píše AFP s odvoláním na činitele egyptské pohraniční policie.

Babiš v Bruselu znovu tlačí na změnu emisních povolenek

Premiér Andrej Babiš na summitu Evropské unie v Bruselu znovu otevřel téma emisních povolenek. Tvrdí, že současný systém EU ETS zvyšuje tlak na český průmysl i ceny energií, a Česko proto chce jeho rychlou revizi. Do debaty navíc vstupují i rostoucí obavy z drahých energií v době dalšího napětí na Blízkém východě.

Nebezpečná eskalace: Ceny ropy a plynu dál kvůli válce s Íránem rostou

Ceny ropy a plynu ve čtvrtek výrazně vzrostly poté, co útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu na Blízkém východě prohloubily obavy z globálního nedostatku surovin, píše server CNBC. Trhy reagují na rychlou eskalaci konfliktu, která začíná zasahovat samotné jádro světových dodávek.

Babiš se obává růstu cen plynu, útok Izraele označil za nepochopitelný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se obává, že v důsledku středečního útoku Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu výrazně stoupne cena plynu. Útok Izraele označil za nepochopitelný. Řekl to dnes novinářům před odletem na summit EU v Bruselu.

Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu

Veškerá důvěra mezi Rijádem a Teheránem byla otřesena a Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu, prohlásil v noci na dnešek podle agentury Reuters saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán. Uvedl to poté, co Írán ve středu zaútočil balistickými střelami na Rijád, zatímco v saúdskoarabské metropoli jednali ministři zahraničí muslimských zemí.

FBI vyšetřuje bývalého šéfa protiteroristického střediska USA

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje již bývalého ředitele Národního protiteroristického centra (NCTC) Joea Kenta kvůli údajnému úniku informací. Dlouholetý spojenec prezidenta Donalda Trumpa rezignoval na svou pozici kvůli nesouhlasu s válkou s Íránem.

„Není to naše válka.“ Evropa řekla Trumpovi ne

Evropské státy se odmítají připojit k americko-izraelské operaci proti Íránu. Zpochybňují její smysl a kritizují, že USA údery předem se spojenci nekonzultovaly. Přednost by podle nich mělo mít diplomatické řešení. Spor dál zatěžuje vztahy s Washingtonem i jednotu NATO.

Austrálie ve zprávě o biodiverzitě vynechala podporu fosilních paliv

Austrálie ve své první zprávě o plnění globálních cílů ochrany přírody vynechala klíčové číslo. Nezahrnula finanční podporu fosilních paliv. Právě ty přitom patří mezi hlavní faktory poškozující životní prostředí.

Lisa Kudrow se po 10 letech vrací v seriálu The Comeback

Lisa Kudrow se vrací do role Valerie Cherish, herečky, která se snaží znovu prosadit v neúprosném světě showbyznysu. Nová série přichází po dlouhé pauze a přináší téma, které dnes rezonuje celým Hollywoodem. Zároveň ale uzavírá příběh, který si fanoušci drželi při životě celé roky.

Letadlová loď USA zapojená do války proti Íránu kvůli opravám zakotví na Krétě

Americká letadlová loď USS Gerald Ford zapojená do války s Íránem zamíří z Blízkého východu ke Krétě, kde zakotví kvůli potřebným opravám, píší média. V prádelně válečné lodi minulý týden vypukl požár, jehož uhašení trvalo 30 hodin a při němž podle amerického námořnictva utrpěli zranění dva námořníci. Desítky dalších musely být ošetřeny kvůli vdechnutí kouře, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama