Ruská Státní duma – tedy dolní komora parlamentu – dnes schválila pozastavení účasti Ruska na smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Poslanci o příslušném návrhu zákona hlasovali den poté, co ruský prezident Vladimir Putin ve svém projevu o stavu země prohlásil, že Rusko svoji účast v dohodě pozastavuje. Ještě dnes by podle agentury Reuters o návrhu zákona měli hlasovat i členové horní komory parlamentu – Rady federace.
Šéf Kremlu podle agentury Interfax dumě příslušný dokument ke schválení už v úterý předložil. Zákon o pozastavení účasti Ruska ve smlouvě Nový START vstoupí v platnost dnem jeho zveřejnění, píše Interfax.
Russia-Ukraine war: February 22 updates ⤵️
— Al Jazeera English (@AJEnglish) February 22, 2023
Russia’s State Duma, the lower house of parliament, votes to suspend Moscow’s participation in the New START nuclear arms treaty with the US after Putin’s fiery speech.
🟠 LIVE coverage: https://t.co/MPNXRg1tbJ pic.twitter.com/1S0Dxp1y7x
Zmíněnou smlouvu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Rusko už dříve odmítlo spolupracovat na inspekcích jaderných zbraní, jejichž podmínky jsou v této smlouvě popsány. Dohoda Nový START je považována za poslední významnou rusko-americkou úmluvu o kontrole jaderných zbraní.
„Jsem dnes nucen oznámit, že Rusko pozastavuje účast na smlouvě Nový START. Opakuji, neodstupuje od smlouvy, nýbrž pozastavuje účast,“ řekl v úterý Putin. Rusko podle něj účast obnoví, až se mu dostane vysvětlení, jakým způsobem bude smlouva brát v potaz „celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance“.
Ruská diplomacie nicméně večer oznámila, že Moskva bude dál dodržovat limity ukotvené v úmluvě, které omezují jaderné arzenály dvou mocností maximálně na 1550 „strategických“ jaderných zbraní a 700 mezikontinentálních střel či bombardérů.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že ruský návrat k účasti ve smlouvě Nový START bude záležet na postoji Západu. „Jakmile bude ochota vzít v úvahu naše obavy, pak se situace změní,“ uvedl kremelský mluvčí podle agentury TASS. Prvotní reakce představitelů „kolektivního Západu“ podle něj neukazuje připravenost jednat.
Kroky Ruska vyvolaly znepokojení ve Washingtonu a evropských metropolích, podotkla dnes agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Antony Blinken Putinovo vyjádření v úterý označil za nezodpovědné. „Zůstáváme připraveni s Ruskem kdykoli jednat o omezování (počtu) strategických zbraní, nehledě na vše ostatní, co se děje v našem vztahu nebo ve světě,“ uvedl Blinken podle BBC. Podle Washingtonu není jasné, zda bude mít oznámení praktické důsledky.
Putin v tradičním poselstvím k federálnímu shromáždění v úterý také znovu označil za viníka války na Ukrajině Západ a obvinil jej ze snahy zničit Rusko. Několik hodin po něm vystoupil ve Varšavě americký prezident Joe Biden, který v projevu prohlásil, že Moskva na Ukrajině nikdy nedosáhne vítězství. Podle šéfa Bílého domu podpora Ukrajiny nepoleví. Rusko před téměř rokem vojensky napadlo svého souseda a západní země Kyjev podporují mimo jiné dodávkami zbraní, aby se země vůči agresorovi mohla bránit.
