9.6 C
Czech
Pátek 24. října 2025
ZprávyAl-Káida má nového vůdce. Na jeho hlavu je vypsána odměna 10 milionů...

Al-Káida má nového vůdce. Na jeho hlavu je vypsána odměna 10 milionů dolarů

Saif al-Adel, bývalý egyptský důstojník u speciálních sil a vysoce postavený člen al-Káidy, na jehož hlavu je vypsána odměna 10 milionů dolarů, je nyní podle nové zprávy OSN vůdcem této militantní organizace. Informovala o tom agentura Reuters či France 24.

Al-Káida formálně nejmenovala nástupce Aymana al-Zawahiriho, který byl zabit loni při americkém raketovém útoku v Kábulu.

Představitel amerických zpravodajských služeb v lednu uvedl, že nástupnictví v čele Al-Káidy zůstává nejasné. Zpráva OSN hodnotící rizika této skupiny však podle agentury Reuters uvádí: „V diskusích v listopadu a prosinci mnoho členských států zastávalo názor, že Saif al-Adel již působí jako faktický a nesporný vůdce skupiny.“

Stojí za bombovými útoky na americké ambasády

Adel byl obžalován v listopadu 1998 americkou federální velkou porotou za svou roli v bombových útocích na ambasády USA v Tanzanii a Keni. Při nich zemřelo 224 civilistů, dalších více jak 5000 bylo zraněno. Existuje jen několik jeho fotografií, včetně černobílého obrázku, na kterém je vyobrazen na seznamu nejhledanějších osob FBI.

Kromě operací v Africe, výcvikových táborů a spojení se zabitím amerického novináře Daniela Pearla v Pákistánu v roce 2002 je podle amerických vyšetřovatelů o Adelovi známo jen málo dalšího. Americké ministerstvo zahraničí tvrdí, že Adel sídlí v Íránu. Program ministerstva „Odměny za spravedlnost“ nabízí až 10 milionů dolarů za informace o Adelovi. Tvrdí o něm, že je členem „rady vedení al-Káidy“ a stojí v čele vojenského výboru organizace.

Domácí vězení v Íránu

Webová stránka programu uvádí, že po afrických bombových útocích se bývalý podplukovník egyptské armády přestěhoval do jihovýchodního Íránu. Tam měl žít pod ochranou tamních islámských revolučních gard.

On a další vůdci Al-Káidy byli v dubnu 2003 Íránem umístěni do domácího vězení. Propuštěni byli výměnou za íránského diplomata, který byl unesen v Jemenu. Ve zprávě zveřejněné ve středu na Twitteru íránská mise při OSN popřela, že by Adel byl v Íránu.

„Stojí za zmínku, že adresa takzvaného nově jmenovaného vůdce Al-Káidy je nesprávná. Tyto dezinformace by mohly potenciálně bránit úsilí v boji proti terorismu,“ uvádí.

Kdo je Saif al-Adel

Adel, skutečným jménem Mohammed Salahuddin Zeidan je jeden z mála zbývajících starých gard al-Káidy. Byl po desetiletí blízko ústřednímu velení, říkají odborníci. Měl za úkol poskytovat strategické vedení vzdáleným franšízám na Středním východě, v Africe a Asii, které si řídí své vlastní záležitosti.

„Profesionální vojenské zázemí a cenné zkušenosti Seifa al-Adela jako šéfa vojenského výboru al-Káidy před 9/11 znamenají, že má silné předpoklady převzít celkové vedení al-Káidy,“ řekla Elisabeth Kendall, expertka na džihád z Oxfordské univerzity.

Někteří si však kladou otázku, zda se Adel může stát efektivním manažerem organizace. Strávil totiž většinu své kariéry jako operativec a trenér v militantních táborech. „Jeho schopnosti jsou vhodnější pro organizaci ozbrojených operací než pro správu široké sítě poboček,“ tvrdí například Jerome Drevon, hlavní analytik pro džihád a moderní konflikty z International Crisis Group.

Účast na útocích z 11. září

Adel, jeden z předních vojenských náčelníků al-Kájdy je odborníky často nazýván jejím třetím představitelem. Zřídil pro tuto organizaci výcvikové tábory v Súdánu, Pákistánu a Afghánistánu v 90. letech. Sehrál také roli při přepadení amerických vrtulníků v Mogadišu v roce 1993, říkají bezpečnostní experti. To je známé jako incident „Black Hawk Down“. Zahynulo při něm 18 amerických vojáků.

Pomohl vybudovat operační kapacitu skupiny a vycvičil některé z únosců, kteří se podle amerického projektu Counter Extremism Project účastnili útoku na Spojené státy z 11. září 2001, píše server France 24.

FBI identifikuje Adela jako jednoho ze svých nejhledanějších teroristů a obviňuje ho ze spiknutí s cílem „zabíjet americké občany, vraždit a ničit budovy“.

Reklama

Právě se děje

Putin poslal do USA vyjednavače zachraňovat vztahy, píše server The Moscow Times

Kreml spěšně poslal do Washingtonu svého hlavního vyjednávače, aby zachraňoval vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, napsal dnes server The Moscow Times. Cesta Kirilla Dmitrijeva do USA následuje poté, co Trump uvalil sankce proti ruským ropným společnostem Rosněfť a Lukoil a zrušil summit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Budapešti.

Ukrajina i Rusko informují o zabitých a raněných po vzájemných útocích

Nejméně tři mrtvé a 14 zraněných si dnes vyžádalo ruské ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámila prokuratura. Osm lidí utrpělo zranění při bombardování Charkova na východě země, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov, který dříve informoval o třech raněných. Ruské úřady naopak informovaly o pěti zraněných, včetně jednoho dítěte, v obytném domě v Krasnogorsku u Moskvy, který zasáhl ukrajinský dron. Ruská vojska dobyla další obce na východě Ukrajiny, tvrdí ruské ministerstvo obrany.

Doporučujeme

Putin poslal do USA vyjednavače zachraňovat vztahy, píše server The Moscow Times

Kreml spěšně poslal do Washingtonu svého hlavního vyjednávače, aby zachraňoval vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, napsal dnes server The Moscow Times. Cesta Kirilla Dmitrijeva do USA následuje poté, co Trump uvalil sankce proti ruským ropným společnostem Rosněfť a Lukoil a zrušil summit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Budapešti.

Ukrajina i Rusko informují o zabitých a raněných po vzájemných útocích

Nejméně tři mrtvé a 14 zraněných si dnes vyžádalo ruské ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámila prokuratura. Osm lidí utrpělo zranění při bombardování Charkova na východě země, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov, který dříve informoval o třech raněných. Ruské úřady naopak informovaly o pěti zraněných, včetně jednoho dítěte, v obytném domě v Krasnogorsku u Moskvy, který zasáhl ukrajinský dron. Ruská vojska dobyla další obce na východě Ukrajiny, tvrdí ruské ministerstvo obrany.

EK předběžně shledala, že TikTok a Meta porušují pravidla transparentnosti

Evropská komise předběžně shledala, že společnosti Tiktok a Meta porušují svou povinnost transparentnosti podle evropského nařízení o digitálních službách (DSA). Podle unijní exekutivy platformy Facebook, Instagram a TikTok neposkytují expertům dostatečný vhled do veřejných údajů. Pokud neprovedou úpravy, hrozí firmám vysoké pokuty za nedostatečnou transparentnost dat, dodala komise v prohlášení.

Trump se rozzuřil, zrušil obchodní jednání s Kanadou

Donald Trump ve čtvrtek prohlásil, že s okamžitou platností ukončuje veškeré obchodní rozhovory s Kanadou. Rozzuřila ho reklama odvysílaná vládou provincie Ontario, v níž bývalý americký prezident Ronald Reagan kritizuje cla. Podle Trumpa jde o jasný pokus o to zasáhnout do listopadového rozhodnutí Nejvyššího soudu o jejich legitimitě.

V Irsku začaly prezidentské volby, výsledky se očekávají v sobotu večer

V Irsku dnes ráno začaly prezidentské volby, obyvatelé země mohou své hlasy odevzdat do 22:00 místního času (23:00 SELČ). Výsledky voleb se podle agentury AFP očekávají v sobotu večer. Voliči mají na výběr mezi kandidátkou jedné z vládních stran Heather Humphreysovou a levicovou političkou Catherine Connollyovou, která kandiduje jako nezávislá. Poslední průzkumy dávaly větší šance Connollyové.

Použití raket Tomahawk proti Rusku vás bude bolet, pohrozil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil, že použití řízených raket Tomahawk či jiných raket dlouhého doletu proti Rusku by vedlo k „ohromující reakci“. Nové americké sankce označil za „válečný akt“. Jeho slova následovala po čtvrtečním narušení litevského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami.

Trumpova administrativa schválila další těžbu ropy a plynu na Aljašce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa schválila další těžbu ropy a zemního plynu v Arktické národní přírodní rezervaci (ANWR) na Aljašce. V noci na dnešek o tom informoval server The Guardian, podle něhož tento krok Washingtonu vyvolal rozsáhlou kritiku ze strany organizací na ochranu životního prostředí.

Vyčištění povrchu Pásma Gazy od nevybuchlé munice potrvá až 30 let

Vyčištění povrchu Pásma Gazy od nevybuchlé munice bude pravděpodobně trvat 20 až 30 let, zcela odstranit bomby i z podzemí se však zřejmě nepodaří nikdy. Agentuře Reuters to řekl zástupce humanitární skupiny, který toto palestinské území popsal jako "strašlivé, nezmapované minové pole". Příměří ve válce mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, které po zprostředkování USA platí v Gaze od 10. října, vzbudilo naděje, že bude možné začít také s náročným úkolem odstranit z miliónů tun trosek nevybuchlou minuci.

Zmrazená ruská aktiva by podle Zelenského neměla sloužit jen humanitárním účelům

Zmrazená ruská aktiva by neměla být využita pouze k humanitárním účelům, řekl dnes na tiskové konferenci na summitu Evropské unie v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V této souvislosti zdůraznil, že Ukrajina peníze potřebuje i na zbraně k účinné obraně.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama