Maďarská vláda podá žalobu na výkonnou složku Evropské unie, pokud se nepodaří dosáhnout dohody o financování univerzitních studijních programů v zahraničí ze strany EU. Uvedl to ve čtvrtek ministr vlády. Informovala o tom agentura Reuters či server Euronews.
Více než 12 miliard eur z fondů EU pro Maďarsko bylo minulý měsíc zmrazeno. Včetně 5,8 miliardy eur na financování obnovy po pandemii covid-19 a 6,3 miliardy eur v rámci mechanismu právního státu.
Tyto škrty představují 55% snížení prostředků EU, které měla země získat na tři operační programy v rámci politiky soudržnosti. Ovlivní i výměnný program studentů Erasmus na mnoha maďarských univerzitách, uvádí server Euronews.
Hungary said the funding cut was unjustified as the country had met Brussels‘ requests for change. https://t.co/XpsQ1N8DgR
— breakingnews.ie (@breakingnewsie) January 12, 2023
Gergely Gulyas, vedoucí kabinetu premiéra Viktora Orbána, řekl novinářům, že je to „nepřijatelné a neúnosné“. Během své tiskové konference dodal, že případ postoupí k Evropskému soudnímu dvoru, pokud nebude dosaženo kompromisu. Vláda také zajistí financování programu, pokud fondy EU nedorazí.
„To, co se děje v souvislosti s Erasmem ze strany Komise versus Maďarsko, je nepřijatelné,“ řekl Gulyas. „Rádi bychom našli rychlé řešení,“ dodal s tím, že Tibor Navracsics, ministr odpovědný za fondy EU, bude příští týden jednat s Komisí.
Podle EU je akademická svoboda ohrožena politickými zásahy
Financování EU v rámci programu Erasmus sponzoruje pobyty tisíců studentů a učitelů na zahraničních univerzitách. Komise uvedla, že Maďarsko nezměnilo svou praxi nominování politiků blízkých vládě do rad 21 vysokých škol, informuje agentura Reuters.
Maďarský vysokoškolský systém prošel od roku 2019 rozsáhlými změnami. Ty vedly k převedení kontroly nad univerzitami na veřejně financované nadace, často vedené politiky z vládní konzervativní strany Fidesz. To podle EU nechrání akademickou svobodu před politickými zásahy.
Maďarsko mělo do 19. listopadu čas na to, aby schválilo řadu reforem, které měly řešit obavy z poklesu demokracie poté, co Evropská komise koncem dubna spustila svůj nový mechanismus podmíněnosti právního státu. Tyto reformy měly za cíl posílit nezávislost soudnictví, zavést nová pravidla pro audit a vykazování finančních prostředků EU, vytvořit nové nezávislé protikorupční orgány a přísnější pravidla pro potlačení střetů zájmů.
Reformy nejsou podle Komise dostatečné
Komise koncem listopadu rozhodla, že ačkoli Budapešť provedla řadu reforem, „nedokázala adekvátně implementovat hlavní aspekty nezbytných 17 nápravných opatření“. Evropská rada v polovině prosince potvrdila analýzu Komise. Zablokovala kohezní fondy i vyplácení peněz na obnovu po pandemii covid-19, dokud Budapešť neprovede 27 takzvaných „supermilníků“. Ty zahrnují 17 počátečních reforem.
Gulyas trvá na tom, že Maďarsko udělalo vše, co od něj Komise požadovala, aby předešlo střetu zájmů ve vedení institucí vysokoškolského vzdělávání. Přesto řekl, že pokud Komise požaduje, aby vysocí maďarští politici nesměli působit v dozorčích radách univerzit, Maďarsko je ochotno dále upravit svá pravidla.
Mluvčí Komise mezitím uvedl, že v rámci zmrazení fondů EU je Maďarsku „prozatím zakázáno uzavírat právní závazky s takzvanými trusty veřejného zájmu zahrnujícími financování EU“. Právní závazky uzavřené do 15. prosince nejsou ovlivněny.
