Extrémně vysoké teploty loni nejvíce zasáhly Evropu a polární oblasti, uvedla evropská klimatická služba. Evropa přitom vykazuje nejrychlejší tempo jejich nárůstu ze všech kontinentů. Teploty se zde v posledních třech dekádách oproti průměru zbytku světa téměř zdvojnásobily, píše BBC News.
Program Copernicus pro měření klimatu označil rok 2022 pro celý svět jako pátý nejteplejší a posledních osm let za dosud nejteplejší zaznamenané roky vůbec. Největší vlny veder přitom zasáhly Evropu a polární oblasti.
Přestože La Niña ochlazoval třetí rok v řadě oceány a tím i klima, globální teploty byly o 0,3 stupně Celsia vyšší než v referenčním období 1991 až 2020. Minulý rok navíc překonaly hodnoty naměřené počátkem globální industrializace v letech 1850 až 1900 téměř o 1,2 stupně.
Nejvíce zasáhla extrémní vedra Spojené království. Teploměry tam naměřily v některých oblastech více než 40 stupňů, což lze považovat za alarmující rekord. A obvykle chladnější říjen vykazoval v Evropě teploty o dva stupně nad průměrem.
Climate change: Europe and polar regions bear brunt of warming in 2022 https://t.co/y7dxsABrzM
— BBC Science News (@BBCScienceNews) January 10, 2023
„Změnu klimatu zažíváme už teď,“ cituje BBC News Samanthu Burgess, zástupkyni ředitele programu Copernicus Climate Change Service, která připomněla vlny veder v létě, ale také na jaře a na podzim.
„Mnoho lidí si pamatuje i vlny veder, které jsme měli přes nový rok. Takže vidíme vlny veder nejen v létě, ale také ve zbývajících ročních obdobích,“ pokračovala Burgess, podle níž se za posledních 30 let teploty v Evropě oproti globálnímu průměru téměř zdvojnásobily.
Za červenou linií do sedmi let
Podle Copernicus se Evropa otepluje nejrychleji. Klimatologové vysvětlují, že za tím stojí vícero faktorů. Tím hlavním je rychlejší oteplování pevniny než moří. Jako další faktor uvádějí blízkost Arktidy.
Arktida se přitom otepluje čtyřnásobnou rychlostí oproti globálnímu průměru. Led méně odráží a absorbuje sluneční paprsky. Když ale taje, odhaluje tmavší pevninu, která světlo pohlcuje rychleji. Tento efekt pak cyklus tání a a oteplování urychluje.
Severozápadní Sibiř zasáhly teploty o tři stupně nad průměrem. Meteorologická stanice Vostok na Antarktidě loni naměřila -17,7 stupně Celsia. To je největší teplo v historii 65letého ruského zařízení. A střed Grónska zaznamenal teploty 8 stupňů nad průměrem.
Když podíváme na tyto hodnoty, tak posledních osm let se teplotně pohybovaly jeden stupeň nad průměrem. Vážné riziko, že oteplování překročí hranici 1,5 stupně stanovenou Pařížskou dohodou, je tak opravdu blízko.
„Pokud uděláme poměrně jednoduchou lineární extrapolaci, podíváme se na současnou úroveň emisí a globálního oteplování, dosáhneme 1,5 stupně někdy začátkem roku 2030,“ upozornila Burgess.