Od té doby, co ji má v rukou miliardář Elon Musk, si sociální síť Twitter prošla chaotickým obdobím připomínajícím horskou dráhu. Média téměř obden reportovala o novém kontroverzním výroku podnikatele, nečekané změně pravidel platformy nebo zásadních firemních otočkách. Zůstává proto otázkou, v jaké formě vkročí sociální síť do nového roku. Čelit bude muset například konkurenci, která vycítila její zranitelnost.
Budoucnost Twitteru je tak nejistá, že není ani zcela jasné, kdo firmu letošní rok povede. V prosinci totiž nechal její šéf a podnikatel Elon Musk uživatele sociální sítě hlasovat v anketě zveřejněné na jeho profilu. Zeptal se jich, zda má svou pozici opustit. Okolo 60 procent z nich pak sdílelo svůj názor, že už si ho ve vedení firmy vidět nepřeje. Miliardář proto slíbil, že z vedení Twitteru odejde ve chvíli, kdy za sebe najde vhodnější náhradu. „Nikdo, kdo by tuhle práci zvládl, ji nechce,“ vyjádřil se podle BBC k situaci.
Jeho dosavadní vedení firmy se přitom za zcela ukázkové považovat nedá. Měnit začal Musk sociální síť okamžitě po jejím odkoupení loni v říjnu. Ve stejný den podle serveru The Guradian vyhodil jejího ředitele Paraga Agrawala, vedoucího finančního oddělení Neda Segala a ředitelku pro bezpečnost, důvěru a legislativu Vijayu Gadde. Zredukoval také počet zaměstnanců ze 7 500 na polovinu. Někteří pracovníci přitom firmu opustili sami, jelikož už si nepřáli pod novým šéfem u Twitteru pracovat. Jiní však neměli na výběr.
Známý podnikatel dal totiž zaměstnancům ultimátum. Buď budou souhlasit s „naprosto hardcore výkonem“, nebo odejdou. Snižování personálu pak dle informací novinářů z TechCrunch neunikly ani zahraniční kanceláře, například ve Španělsku nebo Německu. Musk přitom pracovníky v e-mailu zaslaném v pozdních večerních hodinách podle serveru Business Insider varoval, že „nový režim bude znamenat dlouhé a intenzivní pracovní hodiny.“
Novináři serveru totiž rovněž reportovali o tom, že si na podobné chování svého šéfa už roky stěžují zaměstnanci automobilky Tesla. Požadovat po nich měl totiž vyčerpávající práci, včetně povinných směn na Díkůvzdání. Požádal je také, aby „omezili volný čas a cestovní plány na absolutní minimum nezbytné k tomu, aby zůstali při smyslech a vyhnuli se rozvodu.“ Jeden z nejbohatších mužů světa také dříve uvedl, že je zvyklý pracovat až 120 hodin týdně a přespávat uvnitř továren a kanceláří.
Dohromady Musk od října vyhodil na 5 000 zaměstnanců Twitteru. Vedení společnosti jim přitom přislíbilo vyplácení mzdy až do ledna. Někteří bývalí zaměstnanci ovšem začínají vystupovat na veřejnost s tím, že žádné odškodné ani mzdu nedostávají. Mnozí se proto rozhodli svého exšéfa žalovat. „Elone, porušil jsi své sliby a obešel zákon. Půjdeme po tobě,“ oznámila například podle serveru Forbes právnička Lisa Bloom zastupující tři expracovníky Twitteru.
Kromě toho Muska hodlá žalovat dalších více než 20 bývalých zaměstnanců. Ti usuzují, že se vedení Twitteru snaží na jejich odškodném ušetřit stovky milionů dolarů. Pokud by soud uznal, že firma porušila federální pracovní zákon, mohla by čelit pokutám ve výši až 500 dolarů denně za každého zaměstnance. Šéf Twitteru navíc v prosinci podle serveru Firstpost pracovníkům vyhrožoval, že je vyhodí, pokud předají jakékoli interní informace firmy tisku.
Z Twitteru se nestane peklo přístupné všem, hlásil Musk. Pak přivítal Trumpa
Nedostatek zaměstnanců přitom negativně ovlivňuje chod sociální sítě. Méně efektivní jsou například týmy, které mají za úkol hlídat její obsah. Redukování škodlivých příspěvků není důležité pouze proto, aby se na platformě uživatelé cítili bezpečně. Jedná se také o podmínku určenou zákony mnoha států. Známý podnikatel přitom před nastoupením do Twitteru oznamoval, jak hodlá z platformy vytvořit „digitální náměstí“, na kterém si mohou názory vyměňovat různé skupiny.
Miliardář ale zároveň podle serveru CNBC přislíbil, že se „z Twitteru rozhodně nestane peklo přístupné všem“. Přesto se rozhodl obnovit několik twitterových účtů poměrně kontroverzních osob. Přístup ke svému profilu opět získal například bývalý americký prezident Donald Trump. Na Twitter, kde ho sleduje více než 88 milionů lidí, se ovšem nevrátil. Působit chce totiž na své vlastní sociální síti Truth Social. Musk pak povolil návrat také několika konspiračním teoretikům.
Nedostatečné regulace obsahu se pak obávají někteří aktivisté. Pro jejich hatery je totiž v současnosti mnohem snazší je napadat. Například brazilská profesorka literatury Lola Aronovich popsala, že se musí mnohem častěji potýkat s výhružkami. Její kritici ji totiž strašili tím, že zneužijí novou předplatitelskou službu Twitteru Blue. Podle serveru Al Jazeera si plánovali, jak „vytvoří verifikovaný účet napodobující ten její, což jim umožní ji zesměšňovat.“
Muskem nově zavedená placená služba Twitter Blue nakonec způsobila takový chaos, že ji musela společnost krátce po zveřejnění opět stáhnout. Umožňuje totiž snadné získání verifikační modré fajfky, zobrazující se na twitterových profilech. Uživatelé ji mohou obdržet poté, co si za předplatné zaplatí 8 dolarů za měsíc. Pokud využívají App Store, bude je ale předplatné stát 11 dolarů. Tím se šéf Twitteru snaží vyhnout poplatku ve výši až 30 procent, který Apple uvaluje na nákupy uvnitř aplikací.
Verifikační fajfka ovšem dříve tak snadno „na prodej“ nebyla. Obdržet ji mohly pouze celebrity, politici, novináři nebo jinak významné osobnosti a společnosti. Kdo verifikaci obdrží určili programátoři Twitteru poté, co autenticitu účtů sami ověřili. Po spuštění Twitter Blue však platformu zaplavily falešné účty napodobující ty reálné. Společnost proto funkci znovu později zveřejnila s tím, že imitace ostatních účtů bude považována za porušení pravidel sociální sítě. Informovali o tom novináři z Wall Street Journal.
Chaotická rozhodnutí nového šéfa Twitteru si získala pozornost EU i OSN
Kvůli kontroverzním krokům se na sociální sít zaměřili také regulátoři jak ze Spojených států amerických (USA), tak Evropské unie (EU). Ta totiž nedávno schválila nový zákon známý jako Digital Service Act. Technologickým společnostem nařizuje, aby co nejrychleji ze svých stránek odstranily nelegální příspěvky poté, co se o nich dozví. Jejich vedení by rovněž mělo uživatele informovat o tom, jak fungují algoritmy konkrétních platforem.
Pokuty za porušení zákona mohou dosáhnout až šesti procent průměrného příjmu společnosti. V loňském roce přitom Twitter podle serveru NPR vydělal okolo pěti miliard dolarů. Maximální pokuta od institucí EU by proto činila asi 300 milionů dolarů. „Evropa má svá pravidla a vy byste se jimi měl řídit,“ vzkázala pak Muskovi viceprezidentka Evropské komise pro digitální politiku Margrethe Vestager. Dodala také, že EU v současnosti Twitter vyšetřuje.
Miliardář nicméně evropským zákonodárcům slíbil, že se jejich zákony hodlá řídit. Do konfliktu by se přitom podle serveru TechCrunch mohl dostat také s německým zákonem známým pod zkratkou NetzDG. Německé úřady mají právo na jeho základě udělit pokutu až ve výši 50 milionů eur. Pokud by ovšem Musk odmítl pokuty platit, nezbývá zahraničním vládám příliš dalších možností. Snaha sociální síť zakázat by totiž mohla být mnohými voliči považována za nepopulární politické rozhodnutí.
👋 @elonmusk
— Thierry Breton (@ThierryBreton) October 28, 2022
In Europe, the bird will fly by our 🇪🇺 rules.#DSA https://t.co/95W3qzYsal
Musk nicméně oznámil, že plánuje založení „Komise pro moderování obsahu“. Do ní hodlá dosadit pracovníky „různých názorových skupin“. Za úkol by měli nastavení nových hranic Twitteru, které by určovaly, co za obsah bude na platformě povolené, a co nikoli. Prozatím však média informace o vytvoření takového útvaru nezískala.
Podobný tým by přitom pomohl uklidnit mnohé aktivisty, ale i pracovníky záchranných služeb. Ti se totiž obávají toho, jak by na platformě zvládli řešit krizovou situaci, jakou je začátek války nebo přírodní katastrofa. V takovou chvíli potřebují rychle určit pravdivost příspěvků na Twitteru. Pokud jsou ale podmínky moderování obsahu příliš uvolněné, je taková práce mnohem složitější. Upozornili na to novináři z Wired.
Podnikatel Elon Musk navíc reguluje sociální síť spíše jen v případech, kdy se mu to hodí. Z podobného důvodu dočasně pozastavil účty několika novinářů z redakcí CNN, The New York Times nebo Washington Post. Měli podle něj sdílet informace v reálném čase o tom, kde se nacházel. Takové chování totiž dle něj porušuje nová pravidla Twitteru. Ta zakazují sdílet informace o tom, kde se někdo jiný v danou chvíli nachází.
Novináři ovšem podle serveru The Guardian pouze napsali články o kauze týkající se populárního twitterového účtu ElonJet. Přesto je miliardář osočil ze zveřejňování „souřadnic pro atentát“. „Musk zkrátka šlape po účtech, které se mu nezamlouvají,“ okomentoval situaci jeden z novinářů Donie O’Sullivan. Rozhodnutí Muska zkritizovali i zástupci EU a OSN.
Muskovy kontroverze vyhnaly ze sociální sítě inzerenty. Twitteru přitom hrozí bankrot
Kauza ElonJet uživatele Twitteru pobouřila především proto, že vedla k odstranění populárního twitterového účtu. Profil ElonJet vedl dvacetiletý americký student Jack Sweeney. Sdílel na něm veřejně dostupné informace o odletech a příletech soukromého letadla Elona Muska. I když se v minulosti podnikatel vůči účtu ohrazoval, přislíbil, že ho pod svým vedením nezablokuje. Nakonec tak ale skutečně učinil, a to poté, co Sweeneyho obvinil z ohrožování své rodiny.
Začátkem prosince totiž sdílel informace o tom, že neznámý stalker v Los Angeles sledoval auto, ve kterém se nacházel jeho dvouletý syn. Nepříjemnou situaci pak Musk spojil právě s účtem Sweeneyho. Hrozil proto podle serveru NPR tím, že proti studentovi zahájí právní kroky. Není přitom zcela jasné, z čeho by ho podnikatel obvinil. Informace na účtu ElonJet jsou totiž legální a pozice Muskova auta se netýkaly. Miliardář však profil společně s osobním účtem Sweeneyho odstranil.
Na základě tohoto incidentu Twitter rovněž zavedl zmíněná nová pravidla. „Zavázal se ke svobodě slova a teď jedná proti ní,“ okomentoval situaci pro agenturu AP Sweeney. Dvacetiletý student přitom popsal, že si účet před dvěma lety založil především proto, že obdivoval práci Muska a jeho firem SpaceX a Tesla. Podobně kontroverzní rozhodnutí nového šéfa Twitteru ovšem nezůstaly bez reakce veřejnosti. Ohradili se proti nim například inzerenti sociální sítě.
Známé firmy se totiž obávají odezvy svých zákazníků. Ti by totiž nemuseli schvalovat zobrazování jejich reklam vedle čím dál častěji se objevujících nenávistných či zavádějících twitterových příspěvků. O jejich nárůstu informoval podle serveru NPR například výzkumný institut Network Contagion. Mnohé společnosti se proto rozhodly z platformy stáhnout. Patří mezi ně například Pfizer, Volkswagen, Macy’s, General Mills nebo Audi.
Dohromady se tak podle serveru Politico jedná o více než 50 ze 100 hlavních inzerentů. Reklamy přitom podle serveru The Guardian tvoří asi 90 procent všech zisků známé sociální sítě. Šéf Twitteru proto svým zaměstnancům oznámil, že Twitteru hrozí bankrot. Existuje podle něj „vysoká pravděpodobnost, že nepřežije nadcházející ekonomickou krizi.“ Krátce po odkoupení společnosti rovněž Musk na svém twitterovém účtu uvedl, že platforma denně ztrácí na 4 miliony dolarů.
Současný šéf platformy si přitom musel na její odkoupení vypůjčit peníze jak od banky, tak investorů. Nejisté finanční vyhlídky však za to podle Muska stojí. Dle jeho slov totiž věří v „dlouhodobý potenciál Twitteru, který je mnohem větší než jeho současná hodnota.“ Podle serveru The New York Times si proto Musk přeje příjmy Twitteru do roku 2028 zpětinásobit na 26,4 miliardy dolarů.
Zranitelnosti Twitteru chtějí využít ostatní sociální sítě. Platformu chtějí nahradit
V současnosti však musí Twitter šetřit, kde se dá. Společnost proto například dle The New York Times neplatí nájem svého ředitelství v San Franciscu. Firma také vyhodila zaměstnance kuchyně a v různých aukcích prodává zařízení kanceláří. Podnikatel Elon Musk má navíc některé inzerenty lákat zpět na různé slevy. Není ovšem jasné, které firmy se jeho nabídku rozhodly přijmout. Zpět se nicméně na sociální síť podle informací Forbes navrátí společnost Amazon a Apple.
Kontroverze ovšem na platformě zůstávají. Vedení Twitteru například podle serveru Business Insider koncem listopadu oznámilo, že končí se svou kampaní pro boj s dezinformacemi týkajícími se koronaviru. Společnost také rozpustila Radu pro bezpečnost a důveru. Jednalo se o poradní skupinu 100 nezávislých občanských a lidskoprávních organizací. Další kauzou spojenou s Muskem jsou takzvané Twitter Files. Tedy interní komunikace vedení Twitteru týkající se moderování vysoce citlivého obsahu Twitteru.
Popisují například dění okolo zablokování Trumpova účtu nebo článku New York Post z roku 2020 o synovi amerického prezidenta Huntera Bidena a jeho laptopu. Společnost Twitter se totiž podle serveru The New York Times rozhodla zmínky o něm potlačit tak, aby se zobrazovaly méně uživatelům. Musk nyní dotyčnou komunikaci předal vybraným novinářům, aby tím zdiskreditoval kroky minulého vedení. Dlouhodobě totiž tvrdí, že se na sociální síti pokoušelo záměrně potlačovat konzervativní osobnosti a jejich názory.
Některé sociální sítě a start-upy ale začínají nestabilní situaci kolem Twitteru využívat. Chtějí totiž platformu nahradit. Například novináři The New York Times reportovali o tom, že firma Meta uvažuje o přetvoření Instagramu tak, aby se více podobal Twitteru. Vlastní projekty zahájili rovněž bývalí pracovníci sociální sítě. Její nahrazení si plánují také platformy Post, Mastodon nebo Hive Social. „Twitter si prochází hodně změnami. Načasování je proto dokonalé,“ okomentovala situaci zakladatelka Hive Social Raluca Pop.
Ostatní sociální sítě se snaží prezentovat buď jako méně toxické verze Twitteru, nebo jako začátek nové a unikátní éry. Elon Musk však rostoucí konkurenci vycítil. Zakázal proto uživatelům sdílet odkazy na ostatní sociální sítě. Odstranit plánuje podle serveru The Guardian také účty jednotlivých konkurentů. Miliardář nicméně nakonec změnil názor a nová pravidla zmírnil. Podle serveru CNN Business ale není zcela jasné, co je nyní na sociální síti dovolené zveřejňovat.
I přes chaotickou situaci však Twitter neopustily celebrity ani prominentní politické osobnosti. Jedná se totiž o velmi užitečný komunikační nástroj. Studie výzkumné agentury Insider Intelligence ale podle serveru The Guardian odhaduje, že za dva roky opustí Twitter více než 30 milionů uživatelů. Co známou sociální síť čeká v novém roce, nicméně závisí především na jejím šéfovi. Ovlivnit ji může každým dnem. Ať už změnou vedení, zveřejněním nových pravidel nebo jen dalším kontroverzním tweetem.
