V listopadu poklesla v Číně druhý měsíc v řadě ekonomická aktivita. Index nákupních manažerů (PMI) ukazující směr ekonomických trendů totiž spadl na 48. Jakékoli číslo pod 50 přitom značí kontrakci. Důvodem jsou přísná opatření proti šíření koronaviru i zpomalující globální poptávka. Kvůli současné situaci také v Číně o víkendu propukly nezvykle silné protesty. Informoval o tom server BBC a Al-Džazíra.
Kvůli trvajícím uzávěrám v Číně i zpomalující se globální poptávce po zboží nadále klesá tamní ekonomická aktivita. Dopad přísných opatření proti šíření koronaviru lze pozorovat například na městech, na která čínské úřady uvalily lockdown. Za normálních okolností totiž přispívají k více než jedné čtvrtině hrubého domácího produktu. Při trvajících uzávěrách proto ekonomický růst omezují více než letos v dubnu, kdy lockdownu čelilo hlavní průmyslové město Číny Šanghaj. Index nákupních manažerů (PMI) je proto také v současnosti na nejnižší hodnotě za posledních sedm měsíců.
Už druhý měsíc v řadě totiž klesá. V listopadu spadl na hodnotu 48, a to z říjnového výsledku 49,2. Jakákoli čísla pod 50 přitom dle indexu ukazujícího směr ekonomických trendů naznačují kontrakci dotyčné ekonomiky. Informoval o tom server BBC. Nevýrobní PMI týkající se sektoru služeb se pak v listopadu snížil z 48,7 na 46,7. Z toho důvodu se rovněž očekává, že čínská ekonomika nedosáhne na svůj cíl ekonomického růstu o tři procenta. V takovém případě by se jednalo o nejhorší výsledek Číny za poslední dekády.
ASIA MARKETS: China’s official manufacturing Purchasing Managers’ Index for November came in at 48, below the 50-point mark that separates growth from contraction. @abigailngwy https://t.co/5CsCHc6v2Y
— Ted Kemp (@TedKempCNBC) November 30, 2022
„Čínská ekonomika se nejspíše k potencionálnímu růstu nad pět procent nepřiblíží dříve než v druhém čtvrtletí příštího roku,“ okomentoval pro server Financial Review situaci ekonom společnosti Jones Lang LaSalle Bruce Pang. Očekává totiž, že v roce 2023 se Čína nebude muset potýkat s tolika případy infikovaných koronavirem. Začátkem tohoto týdne totiž čísla nakažených stoupla na více než 37 tisíc. Přesáhla tak dosud rekordní záznamy z dubna letošního roku.
Zakročíme proti sabotérům a nepřátelským silám, varovaly čínské úřady
Kvůli nepříznivé ekonomické situaci i tvrdým podmínkám takzvané nulové tolerance koronaviru vypukly v Číně o víkendu demonstrace. Podle serveru Al-Džazíra se jedná o nezvykle silné protesty, při kterých lidé volali i po odstoupení prezidenta Si Ťin-pchinga z jeho úřadu. V úterý pak v reakci na nepokoje zástupci čínského zdravotnictví oznámili, že zapracují na snížení „nepříjemností“ způsobených zavedenými restrikcemi. Demonstrace se pak od víkendu poněkud zmírnily.
Od začátku pandemie přitom velká města jako Peking, Šanghaj, Čcheng-tu nebo Nanking čelí tvrdým uzávěrám, při kterých nemohou lidé vycházet z domu ani pro nákup. Média tak v minulosti reportovala například i o sebevraždách nebo řetězech umisťovaných pracovníky policie na dveře bytů. Čínské úřady se rovněž ve středu zavázaly k zakročení proti „nepřátelským silám“ a „sabotérům“. Oznámením se nejspíše snažily zastrašit protestující.
