Novým švédským premiérem bude šéf konzervativní Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson. V dnešním hlasování o tom rozhodl parlament. Kristerssonova strana byla součástí opozičního pravicového bloku, který vyhrál zářijové parlamentní volby. Vládnout bude s podporou protiimigrační strany Švédští demokraté, kteří tak budou mít poprvé přímý vliv na vládní politiku.
Kristerssona jako premiéra dnes v 349členném parlamentu Riksdagu podpořilo 176 poslanců, proti bylo 173 zákonodárců, informoval švédský list Aftonbladet. Kristerssonovi přitom stačilo, aby se proti němu nevyjádřila většina poslanců. „Parlament schválil návrh, aby se Ulf Kristersson stal premiérem,“ oznámil předseda Riksdagu Andreas Norlén.
#BREAKING Sweden’s parliament elects right-wing PM Kristersson, backed by far-right pic.twitter.com/tGVUcRZBXk
— AFP News Agency (@AFP) October 17, 2022
Kristersson v pátek uvedl, že se mu podařilo dojednat sestavení nové menšinové vlády s Křesťanskodemokratickou stranou a Liberály podporované protiimigrační stranou Švédští demokraté. Kristersson ve funkci vystřídá dosavadní sociálnědemokratickou premiérku Magdalenu Anderssonovou.
Švédští demokraté skončili ve volbách na druhém místě, když je podpořilo 20,5 procenta voličů – úspěšnější byla jen sociální demokracie z levicového bloku se 30,3 procenta. Ostatní pravicové strany ale odmítají se Švédskými demokraty ve vládě spolupracovat, a tak šanci ke zformování nového kabinetu dostal šéf Umírněných Kristersson.
Mezi zakládajícími členy Švédských demokratů byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, postupem času ale strana zmírnila rétoriku, přestala odmítat vstup Švédska do NATO a vzdala se plánů na odchod země z Evropské unie. Nesmlouvavý postoj k imigraci si ale zachovala.
Umírnění, křesťanští demokraté a Liberálové plánují v souladu s dohodou se Švédskými demokraty snížit daně, zpřísnit imigrační pravidla a dát policii více pravomocí v reakci na rostoucí množství přestřelek, které podle Švédských demokratů souvisejí s dlouholetou otevřenou přistěhovaleckou politikou země. Podle agentury Reuters bude udělení azylu pro úspěšné žadatele pouze dočasné a pro imigranty bude složitější získat sociální dávky. Zpřísnit by se také měly tresty za zločiny související s činností gangů.
Kristerssonovu vládu čeká nelehké období, kdy se bude podobně jako další evropské země potýkat se zvyšováním životních nákladů a dalšími ekonomickými problémy v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Žádost o vstup do NATO, kterou Švédsko podalo po ruském vpádu na Ukrajinu, by mohlo zablokovat Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan požaduje záruky, že Stockholm nebude podporovat kurdské skupiny, které Ankara pokládá za teroristické.
„Švédsko nyní zažívá několik paralelních krizí. Před novou vládou stojí nelehké výzvy,“ řekl novinářům po svém zvolení premiérem Kristersson.
