Překonávání ega je v józe oblíbeným tématem, ale co přesně je „ego“ a jak ho zkrotit? Proč je ego nezbytné, ale neměli bychom se k němu připoutávat.
Jedním z nejvíce diskutovaných „cílů“ jógové praxe je překonání ega. Ale pokud si nejsme jisti, co to vlastně znamená, nevíme, co se snažíme překonat… Ani jak na to.
Ego je nezbytné
Přílišná připoutanost k němu nikoli.
Slovo ego je odvozeno ze starověké řečtiny a znamená „já“, ve smyslu, že byste mohli říci „jdu do obchodu.“ Freud zpopularizoval slovo „ego“, když o něm hovořil jako o vědomé mysli (myšlenkách) nebo o vědomí, že jsme bytostí s identitou, která žije jakýmkoli způsobem života, který právě teď žijeme. To samo o sobě nevypadá jako problém, že? Máme-li žít v moderním světě, mít práci, rodinu, přátele a aspirace, pak je naprosto nezbytné mít určité množství ega.
Omezení ega
Ve skutečnosti není problémem ego samotné, ale naše přílišná identifikace a připoutanost k příběhu, který s ním přichází.
O egu platí, že je omezené. A pokud sídlíme pouze ve stavu bytí našeho vědomého ega, pak omezujeme i sami sebe. To je naprosto v pořádku, pokud je to vše, co od života chcete: práce, vztah, peníze, hmotné statky, volno o víkendu a dobrý šálek kávy. A na životě žitém tímto způsobem, na té „nejhrubší“ a nejviditelnější úrovni, není nic „špatného“.
Problém nastává, když je ego nešťastné. Buď je nespokojené se vzhledem těla, s majetkem, který máme, se vztahem, ve kterém jsme, nebo s myšlenkami, které neustále běží myslí. Pokud jsme se celý život ztotožňovali čistě s egem a naším příběhem, pak když se ego stane nešťastným, staneme se nešťastnými i my. Problém je, když si myslíme, že jsme pouze nejhrubší vnější úrovní nás samých.
„Nejsem tyto vlasy, nejsem tato kůže, jsem duše, která leží uvnitř“
– Rumi
Ego v indické filozofii
V indické filozofické škole Samkhya spojené s Patanjaliho jógovými sútrami je vesmír vnímán jako rozdělený na dva aspekty: Prakriti a Purusha, neboli „zjevný“ a „neprojevený“.
V této filozofii je Prakriti vnímáno jako „stvoření“ nebo „hmota“. Existuje 25 způsobů, jak Prakriti vzniká – zejména mysl, smysly, tělo, prvky a hmotný svět. Purusha je často známá jako ‚božská esence‘ – energie, která se neprojevuje a není vidět.
Ahamkara – smysl pro „já“
Jednou z překážek na cestě jógy je prý Ahamkara (což znamená ego nebo pocit „já-ství“) a přílišné ztotožňování se s tímto „já“ do té míry, že nás zkušenosti a myšlenky, které toto „já“ má, velmi ovlivňují.
Slovo „jóga“ bychom mohli chápat jako „jednotu“. Ve skutečnosti je slovo „jóga“ přeloženo ze sanskrtského slova „yuj“, což znamená „spojit“, jako např. fyzické spojení při zapřažení koní do povozu.
Možná užitečnější způsob, jak porozumět skutečnému procesu a praxi jógy, je „oddělení“ nebo „rozuzlení“. A to ve smyslu oddělování od přehnané identifikace s egem („já“). Jinými slovy: Pochopení, že nejsme jen mysl nebo tělo a naše myšlenky (prakriti) nejsou vždy pravdivé. Jsme mnohem víc než jen to…
Zapletení se do příběhu
Jógové sútry říkají, že když zažíváme avidju (nevědomost), často věříme nebo se zamotáme do všech myšlenek, které nám vytanou na mysli. Pleteme si své pravé já – nejčistší esenci – s egem a jsme tlačeni a taháni bouřemi mysli, také známými jako ‚Maya‘.
Pokud říkáme, že někdo má „velké ego“ nebo je „plný sám sebe“, znamená to v podstatě, že se příliš úzce ztotožňuje se svým příběhem, svým tělem a nejhrubší úrovní bytí. Mít „velké ego“ nutně neznamená být přehnaně sebevědomý a drsný, může to odkazovat na přehnanou připoutanost k „Já“.
Zkrocení ega
Cvičíme umění ‚rozuzlení‘ a stáváme se svědky toho všeho. Sledování myšlenek, jak přicházejí a odcházejí, je teoreticky jednoduché, ale je extrémně obtížné se zdokonalit. Je to jedna z nejvíce transformačních věcí, které můžeme udělat, abychom rozptýlili mysl a oddělili se od přílišné identifikace s nejhrubší úrovní bytí.
Být svědkem myšlenek. Jak na to
Vyhraďte si deset minut svého dne na to, abyste se posadili na klidné místo. Buď sklopte zrak, nebo zavřete oči, abyste zabránili zbytku Prakriti (hmotného světa) odvádět vaši pozornost.
Začněte pozorováním svého dechu, délky a hloubky nádechu a výdechu.
Nevyhnutelně, dříve či později, začne vaše mysl bloudit a přemýšlet o jiných ‚důležitějších‘ věcech. Dovolte, aby se to stalo. Pokud je cílem zklidnit mysl a oddělit se od zbytečných myšlenek, je užitečné vědět, jaké myšlenky ve skutečnosti běží vaší myslí.
Sledujte myšlenku, jak vstupuje do vaší mysli, ale (zde je ta obtížná část) nezapojujte se do ní emocionálně.
Můžeme si to představit trochu jako pozorování vlaku, který projíždí kolem nástupiště: Zatímco vaše mysl odchází, přijměte vlak myšlenek, když přijíždí, ale nenastupujte do něj, nechte ho projet a pak vraťte pozornost k dechu.
Procvičujte tento proces 10 minut a začnete si přesně uvědomovat, které myšlenky vás znepokojují a způsobují potíže.
Pravděpodobně si také uvědomíte, že polovina z nich:
- není skutečná a není třeba se jich obávat
- se týkají situace mimo naši kontrolu
- odehrávají se v minulosti nebo budoucnosti (tudíž zatím neexistují).
