Evropská komise (EK) podle uniklého dokumentu ustupuje od návrhu zastropovat ceny plynu, hodlá ale prosazovat mimořádné zdanění neočekávaných zisků energetických firem. Napsal to dnes britský list The Guardian. Návrh podle něj nezahrnuje zavedení stropu na cenu ruského plynu ani jiného dováženého plynu.
Členské státy EU se minulý týden na zastropování cen neshodly. EU podle listu pravděpodobně zavede zvláštní daň z neočekávaných zisků producentů fosilních paliv a stanoví samostatný strop pro zisky nízkouhlíkových producentů elektřiny.
Leaked paper reveals EU is unlikely to cap price of Russian gas https://t.co/R7Xj4t9Vu0
— The Guardian (@guardian) September 13, 2022
Očekává se, že definitivní návrh, jak se vypořádat s rostoucími cenami elektřiny, předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová představí ve středu. Ten den v Evropském parlamentu přednese každoroční poselství o stavu EU.
Konečný text se ještě může změnit, návrh ale odkrývá pochybnosti komise o tom, zda získá dostatečnou podporu členských států EU pro preferovanou variantu zastropování.
Ty členské státy EU, které dovážejí velké množství plynu z Ruska, včetně Maďarska, Slovenska a Rakouska, se vyslovily proti zastropování cen ruského plynu. Obávají se, že Kreml by pak zastavil veškeré dodávky plynu, což by jejich země uvrhlo do recese. Ruský prezident Vladimir Putin už pohrozil, že v případě schválení takového plánu vývoz plynu do Evropy zastaví. Od konce srpna do Německa neproudí plyn potrubím Nord Stream 1, což je hlavní trasa pro přepravu ruského plynu do EU.
Přibližně deset zemí, včetně Francie a Polska, by rádo zavedlo cenový strop na veškerý dovážený plyn, což považují za lepší způsob, jak omezit prudký růst cen. K této myšlence se ale EK staví odmítavě, protože se obává, že by EU na vysoce konkurenčním trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG) nemohla konkurovat zemím, které jsou ochotny za tuto surovinu zaplatit víc.
Například Nizozemsko a Dánsko se obávají jakéhokoliv zastropování, zatímco Německo se obává, že cenový strop na ruský plyn by byl rozdělující, píše The Guardian.
Evropská komise chce zavést opatření, na kterých se shodne všech 27 členských zemí EU. Vlády jednotlivých států do značné míry podporují stanovení stropu pro cenu elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů, jako jsou obnovitelné zdroje nebo jaderná energie, a recyklaci těchto prostředků k pomoci domácnostem a podnikům ve finanční nouzi.
Ropné a plynárenské společnosti budou podle návrhu čelit samostatné dani, označované jako „solidární příspěvek“. V uniklém dokumentu komise odhaduje, že v letošním roce se pětinásobně zvýší zisky ropných, plynárenských a uhelných společností. Tyto neočekávané zisky nejsou výsledkem žádných ekonomických nebo investičních rozhodnutí, uvádí komise, ale výsledkem „nepředvídatelného vývoje na energetických trzích v důsledku trvající nezákonné války na Ukrajině“.
Žádná konkrétní sazba daně z neočekávaných zisků v uniklém textu zmíněna není.
