Protext ČTK88 % firem čelilo útokům na systémy, lidská chyba hraje klíčovou roli

88 % firem čelilo útokům na systémy, lidská chyba hraje klíčovou roli

Praha 17. ledna 2025 (PROTEXT) – Podle nejnovější zprávy IT Security Economics, vydané společností Kaspersky, se nejčastější typ bezpečnostního incidentu v roce 2024 týkal ochrany firemních sítí. Osmdesát osm procent firem se setkalo s pokusy kyberzločinců proniknout do jejich sítě, přičemž více než 60 % firem ohlásilo incidenty, při nichž útočníci spustili v jejich síti škodlivý kód nebo se pokusili komunikovat s napadenými systémy a převzít nad nimi kontrolu.

Nejvíce bezpečnostních incidentů v síti zaznamenaly velké firmy, přestože mají zavedena nejkomplexnější ochranná opatření. S tímto typem problémů se potýkaly také malé a střední firmy, přičemž značné procento incidentů bylo přičítáno úmyslnému nebo neúmyslnému jednání jejich vlastních zaměstnanců.

 

Bezpečnostní hrozby v síti působí firmám stále největší potíže

Cílem síťových bezpečnostních hrozeb je zneužít zranitelnosti systému, proniknout do firemních sítí a způsobit škody na citlivých datech, aplikacích a provozních úlohách. Pokud kyberzločinec najde slabé místo v systému, využije ho k získání neoprávněného přístupu a instalaci malwaru, spywaru nebo jiného škodlivého softwaru. Tato slabá místa jsou také vstupní branou pro útoky pomocí sociálního inženýrství, kdy se jednotlivci stávají snadnější obětí a prostředkem pro překonání obrany.

Se stále větším objemem elektronicky vytvářených, ukládaných a přenášených dat roste i možnost kybernetických útoků, které mohou ohrozit citlivé informace. Jedním z klíčových faktorů, které přispívají k neustálému výskytu problémů se zabezpečením sítí, je rostoucí komplexnost a sofistikovanost kybernetických hrozeb. Kyberzločinci neustále vyvíjejí nové taktiky a techniky jak obejít dosavadní bezpečnostní opatření a pro firmy je tak náročné udržet si potřebný náskok. Útočníci mohou zneužít potenciálně zranitelných míst ve firemní síti mnoha způsoby, od phishingových podvodů a ransomwarových útoků až po útoky typu DDoS a APT.

V souvislosti s nárůstem práce na dálku a používáním osobních zařízení zaměstnanců (BYOD) navíc vznikla další rizika pro zabezpečení sítě. Zaměstnanci přistupují k firemním datům z různých míst a zařízení a tím se zvyšuje možnost narušení bezpečnosti. To v kombinaci s nedostatkem odpovídajících bezpečnostních protokolů a školení zaměstnanců vytváří zranitelné prostředí pro kybernetické útoky.

 

Dalším palčivým problémem je lidský faktor

Jiným klíčovým faktorem, který přispívá k bezpečnostním incidentům, je lidská chyba. Čtyřicet dva procent organizací nahlásilo případy, kdy jejich vlastní zaměstnanci svým jednáním či naopak nečinností vědomě či nevědomě napomáhali útočníkům, přičemž většina těchto případů se vyskytla v malých a středních firmách – velké firmy se s tímto problémem potýkaly mnohem méně.

Chyby nebo nedbalost zaměstnanců, ať už z důvodu nízkého povědomí o bezpečnosti nebo nedostatečného školení, jsou hlavní příčinou narušení bezpečnosti a úniku dat v organizacích. Častou hrozbou jsou phishingové útoky, kdy zaměstnanci neuváženě kliknou na škodlivé odkazy nebo poskytnou podvodníkům citlivé údaje. Významné riziko pro bezpečnost firem mohou představovat také situace, kdy interní pracovníci úmyslně nebo neúmyslně vynášejí důvěrné informace. Následky nedbalosti zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti mohou být závažné, protože úniky dat často vedou k finančním ztrátám, poškození pověsti firmy a právním dohrám. V krajním případě mohou firmy čelit pokutám a žalobám za nedostatečnou ochranu citlivých údajů.

Malé a střední firmy bývají zranitelnější vůči únikům dat způsobeným jejich vlastními zaměstnanci, protože mohou postrádat potřebnou infrastrukturu a znalosti, které by jim umožňovaly dostatečně chránit citlivé informace, což z nich činí snadný cíl pro kybernetické zločince, kteří chtějí využít slabých článků bezpečnostního řetězce. Velké společnosti mají oproti nim více prostředků na investice do důkladných kybernetických bezpečnostních opatření a školení zaměstnanců.

 

Doporučení pro lepší ochranu

Aby se snížilo riziko kybernetických útoků způsobených lidskou chybou, musí firmy podniknout kroky ke zvýšení povědomí zaměstnanců o kybernetických hrozbách a investovat do komplexních programů školení v oblasti kybernetické bezpečnosti .

Pravidelné bezpečnostní audity a monitorování mohou pomoci odhalit zranitelná místa a odstranit je dříve, než je zneužijí kyberzločinci. Specializovaná řešení, poskytovaná v rámci produktů pro firmy od společnosti Kaspersky, dokážou chránit aktiva všech typů organizací v reálném čase pomocí funkcí EDR a XDR ochrany, jako jsou zviditelnění hrozeb, jejich vyšetřování a automatické reakce na ně.

Pro dobrou ochranu dat a pověsti firmy v digitálním prostředí je však nejúčinnější prevencí kombinace jak technologických řešení, tak proaktivního vzdělávání zaměstnanců.

 

Zdroj: Kaspersky

 

Doporučujeme

Arsenal senzačně vypadl z Ligového poháru. Vyřadil ho tým ze čtvrté ligy

Fotbalisté Arsenalu zažili jeden z největších šoků v historii anglického Ligového poháru. Úřadující šampioni Premier League nestačili v osmifinále na Fleetwood Town ze čtvrté ligy. Po remíze 1:1 prohráli penaltový rozstřel 3:5. Anglická média mluví o historické ostudě a kritika míří také na trenéra Mikela Artetu.

Telefonát s Putinem vyvolal rozkol mezi evropskými lídry. Finsko vysvětlilo svůj postoj k Rusku

Neobvyklý telefonát evropských představitelů s Vladimirem Putinem vyvolal rozpory mezi spojenci. Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre se pokusili přímým rozhovorem s ruským vůdcem podpořit mírové úsilí na Ukrajině. Jejich iniciativa však narazila na kritiku některých evropských politiků. Helsinky nyní zdůrazňují, že o žádné oteplování vztahů s Moskvou neusilují.

Putin a Zelenskyj tváří v tvář? Trump učinil překvapivé oznámení

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že se blíží dlouho očekávané setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle šéfa Bílého domu dosáhla diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině značného pokroku. Konkrétní termín ani místo schůzky však neprozradil a Moskva ani Kyjev zatím její konání nepotvrdily.

Miliardy pro těžaře, hrozba pro planetu. Trump ruší Bidenovy regulace

Americký prezident Donald Trump oznámil další zásadní obrat v ekologické politice Spojených států. Jeho administrativa plánuje výrazně zmírnit pravidla omezující úniky metanu při těžbě ropy a zemního plynu. Energetickým společnostem má opatření ušetřit desítky miliard dolarů, podle ekologických organizací však povede k většímu znečištění ovzduší a prohloubení klimatických změn.

Filip Hronek rozhodl o výhře Vancouveru a ukončil sérii deseti porážek

Český obránce Filip Hronek se stal hlavním hrdinou dramatického utkání NHL mezi Vancouverem a Anaheimem. V prodloužení rozhodl o vítězství Canucks 6:5 a ukončil jejich sérii deseti porážek. Vancouver přitom ještě v závěru třetí třetiny ztrácel tři góly. Hronek navíc přidal asistenci a překonal českého brankáře Lukáše Dostála. V dalším utkání se střelecky prosadil také Pavel Zacha, Boston však na Carolinu nestačil.

Účet za válku s Íránem je astronomický. Americe mizí miliardy před očima

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se pořádně prodražuje. Americká armáda za konflikt do poloviny října utratila nejméně 47,1 miliardy dolarů (více než bilion korun), přičemž konečný účet může být ještě vyšší. Prezident Donald Trump mezitím prohlašuje, že boje ukončí, kdykoliv se rozhodne. Podmínkou však zůstává, aby Teherán nikdy nezískal jadernou zbraň.

KOMENTÁŘ: Fed jen pár dní před volbami v USA rozhoduje o sazbách. Splní Trumpovi přání?

Americká centrální banka ve středu rozhoduje o úrokových sazbách – citlivé rozhodnutí tedy oznámí jen pár dní před napjatými volbami do Kongresu. Očekává se, že Fed nechá sazby beze změny. Mohlo by se tak zdát, že Kevin Warsh nechce před hlasováním přilévat olej do ohně.

Bolsonaro po prohraných volbách uprchl z Brazílie. Dostane víza v USA

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro po překvapivé porážce v prezidentských volbách opustil zemi a zamířil do Spojených států. Učinil tak navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu, který mu nařídil odevzdat cestovní pasy kvůli vyšetřování podezření z praní špinavých peněz. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bolsonarovi a jeho rodině umožní vstup do USA.

Trump tvrdí, že zakáže pojem umělá inteligence, trvá na super inteligenci

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že zakáže v dokumentech používat slovní spojení umělá inteligence (AI), neboť trvá na svém označení super inteligence, které pokládá za mnohem přesnější. Šéf Bílého domu o záměru vymáhat změnu ustáleného názvu napsal na své sociální síti Truth Social.

Netanjahu po volbách vyzval k vytvoření silné pravicové vlády

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v povolebním projevu vyzval k vytvoření silné pravicové vlády. Zároveň podle médií v noci na dnešek prohlásil, že Izraeli nelze vládnout s podporou izraelských Arabů, jejichž strany v parlamentních volbách podle odhadů posílily. Kompletní výsledky zatím nejsou k dispozici, podle aktualizovaných průzkumů od volebních místností bude zřejmě poměr sil vyrovnaný a parlamentní většinu nezíská vládní ani opoziční blok.

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama