Protext ČTK88 % firem čelilo útokům na systémy, lidská chyba hraje klíčovou roli

88 % firem čelilo útokům na systémy, lidská chyba hraje klíčovou roli

Praha 17. ledna 2025 (PROTEXT) – Podle nejnovější zprávy IT Security Economics, vydané společností Kaspersky, se nejčastější typ bezpečnostního incidentu v roce 2024 týkal ochrany firemních sítí. Osmdesát osm procent firem se setkalo s pokusy kyberzločinců proniknout do jejich sítě, přičemž více než 60 % firem ohlásilo incidenty, při nichž útočníci spustili v jejich síti škodlivý kód nebo se pokusili komunikovat s napadenými systémy a převzít nad nimi kontrolu.

Nejvíce bezpečnostních incidentů v síti zaznamenaly velké firmy, přestože mají zavedena nejkomplexnější ochranná opatření. S tímto typem problémů se potýkaly také malé a střední firmy, přičemž značné procento incidentů bylo přičítáno úmyslnému nebo neúmyslnému jednání jejich vlastních zaměstnanců.

 

Bezpečnostní hrozby v síti působí firmám stále největší potíže

Cílem síťových bezpečnostních hrozeb je zneužít zranitelnosti systému, proniknout do firemních sítí a způsobit škody na citlivých datech, aplikacích a provozních úlohách. Pokud kyberzločinec najde slabé místo v systému, využije ho k získání neoprávněného přístupu a instalaci malwaru, spywaru nebo jiného škodlivého softwaru. Tato slabá místa jsou také vstupní branou pro útoky pomocí sociálního inženýrství, kdy se jednotlivci stávají snadnější obětí a prostředkem pro překonání obrany.

Se stále větším objemem elektronicky vytvářených, ukládaných a přenášených dat roste i možnost kybernetických útoků, které mohou ohrozit citlivé informace. Jedním z klíčových faktorů, které přispívají k neustálému výskytu problémů se zabezpečením sítí, je rostoucí komplexnost a sofistikovanost kybernetických hrozeb. Kyberzločinci neustále vyvíjejí nové taktiky a techniky jak obejít dosavadní bezpečnostní opatření a pro firmy je tak náročné udržet si potřebný náskok. Útočníci mohou zneužít potenciálně zranitelných míst ve firemní síti mnoha způsoby, od phishingových podvodů a ransomwarových útoků až po útoky typu DDoS a APT.

V souvislosti s nárůstem práce na dálku a používáním osobních zařízení zaměstnanců (BYOD) navíc vznikla další rizika pro zabezpečení sítě. Zaměstnanci přistupují k firemním datům z různých míst a zařízení a tím se zvyšuje možnost narušení bezpečnosti. To v kombinaci s nedostatkem odpovídajících bezpečnostních protokolů a školení zaměstnanců vytváří zranitelné prostředí pro kybernetické útoky.

 

Dalším palčivým problémem je lidský faktor

Jiným klíčovým faktorem, který přispívá k bezpečnostním incidentům, je lidská chyba. Čtyřicet dva procent organizací nahlásilo případy, kdy jejich vlastní zaměstnanci svým jednáním či naopak nečinností vědomě či nevědomě napomáhali útočníkům, přičemž většina těchto případů se vyskytla v malých a středních firmách – velké firmy se s tímto problémem potýkaly mnohem méně.

Chyby nebo nedbalost zaměstnanců, ať už z důvodu nízkého povědomí o bezpečnosti nebo nedostatečného školení, jsou hlavní příčinou narušení bezpečnosti a úniku dat v organizacích. Častou hrozbou jsou phishingové útoky, kdy zaměstnanci neuváženě kliknou na škodlivé odkazy nebo poskytnou podvodníkům citlivé údaje. Významné riziko pro bezpečnost firem mohou představovat také situace, kdy interní pracovníci úmyslně nebo neúmyslně vynášejí důvěrné informace. Následky nedbalosti zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti mohou být závažné, protože úniky dat často vedou k finančním ztrátám, poškození pověsti firmy a právním dohrám. V krajním případě mohou firmy čelit pokutám a žalobám za nedostatečnou ochranu citlivých údajů.

Malé a střední firmy bývají zranitelnější vůči únikům dat způsobeným jejich vlastními zaměstnanci, protože mohou postrádat potřebnou infrastrukturu a znalosti, které by jim umožňovaly dostatečně chránit citlivé informace, což z nich činí snadný cíl pro kybernetické zločince, kteří chtějí využít slabých článků bezpečnostního řetězce. Velké společnosti mají oproti nim více prostředků na investice do důkladných kybernetických bezpečnostních opatření a školení zaměstnanců.

 

Doporučení pro lepší ochranu

Aby se snížilo riziko kybernetických útoků způsobených lidskou chybou, musí firmy podniknout kroky ke zvýšení povědomí zaměstnanců o kybernetických hrozbách a investovat do komplexních programů školení v oblasti kybernetické bezpečnosti .

Pravidelné bezpečnostní audity a monitorování mohou pomoci odhalit zranitelná místa a odstranit je dříve, než je zneužijí kyberzločinci. Specializovaná řešení, poskytovaná v rámci produktů pro firmy od společnosti Kaspersky, dokážou chránit aktiva všech typů organizací v reálném čase pomocí funkcí EDR a XDR ochrany, jako jsou zviditelnění hrozeb, jejich vyšetřování a automatické reakce na ně.

Pro dobrou ochranu dat a pověsti firmy v digitálním prostředí je však nejúčinnější prevencí kombinace jak technologických řešení, tak proaktivního vzdělávání zaměstnanců.

 

Zdroj: Kaspersky

 

Doporučujeme

Krym, jenž se potýká s nedostatkem pohonných hmot, vyhlásil nouzový stav

Moskvou dosazený šéf anektovaného Krymu Sergej Aksjonov vyhlásil na poloostrově nouzový režim, který má podle něj pomoci řešit otázky ekonomického charakteru. Konkrétní důvody nesdělil. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajina se už pátým rokem brání ruské vojenské invazi, v poslední době zintenzivnila své vzdušné útoky na ruské cíle.

Jihokorejská bývalá první dáma Kim Kon-hi dostala sedm let za úplatkářství

Jihokorejský soud dnes uložil bývalé první dámě Kim Kon-hi sedm let vězení za přijímání drahých darů výměnou za zprostředkování pracovních míst a obchodních výhod, informovala agentura Jonhap. Podle agentury Reuters má také zaplatit pokutu 64,8 milionů wonů (přes 896.000 Kč) a přijít o všechny přijaté dary. Třiapadesátiletá Kim si už odpykává čtyřletý trest za manipulaci s akciemi a za korupci. Její manžel, exprezident Jun Sok-jol, zase dostal doživotí za předloňské vyhlášení stanného práva.

Král Karel III. nebude bydlet v Buckinghamském paláci

Král Karel III. se po dokončení rozsáhlé rekonstrukce Buckinghamského paláce nepřestěhuje do jeho obytných prostor. S královnou Camillou zůstane v nedalekém Clarence House, zatímco palác má dál sloužit hlavně jako ceremoniální a pracovní centrum monarchie a více se otevřít veřejnosti.

Počet utonulých při vlně veder ve Francii vzrostl na 55

Počet utonulých ve Francii, kteří se v současné vlně veder chtěli osvěžit koupáním, vzrostl na 55, uvedla dnes podle agentury AFP ministryně sportu Marina Ferrariová. Pařížská policie dnes vyzvala organizátory hudebního festivalu Solidays, pochodu hrdosti na podporu komunity LGBT+ a sportovních akcí, aby je kvůli panujícím vedrům zrušily. Organizátoři pochodu Paris Pride posléze oznámili, že jej odkládají.

Ceny ropy se dočasně vrátily na předválečnou úroveň. Ohrožuje je přetrvávající nejistota

Ceny ropy klesly na předálečnou úroveň, než zase mírně vzrostly. Celkově však ceny pokračují v poklesu. Hormuzským průlivem proplouvá stále více lodí. Jednání o finální mírové dohodě pokračují, ale provází je napětí a neshody. Kromě toho došlo k útoku na plavidlo nedaleko ománského pobřeží, což přimělo Mezinárodní námořní organizaci (IMO) dočasně pozastavit evakuační plán v Hormuzském průlivu.

Japonsko kvůli dvěma blížícím se tropickým bouřím zrušilo přes 200 letů

Japonsko dnes kvůli dvěma blížícím se tropickým bouřím zrušilo přes 200 letů a desítky vlakových spojení a doporučilo lidem evakuovat se z některých oblastí, kde hrozí povodně a sesuvy půdy. Nevlídné počasí zasáhlo také Tchaj-wan, kde byly evakuovány stovky lidí a nejezdí některé vlaky, napsaly agentury AFP a Reuters.

Včelí královny nevznikají jen díky mateří kašičce

Včely medonosné patří mezi nejvýznamnější opylovače na světě a jejich role je zásadní pro fungování přírodních ekosystémů i zemědělské krajiny. Nový výzkum nyní odhalil, že vznik včelí královny je mnohem složitější proces, než se dosud předpokládalo. O její budoucnosti nerozhoduje pouze potrava, ale také prostředí, které pro ni vytváří celé včelstvo.

Soud uložil doživotní trest muži, který zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku

 Na doživotí poslal dnes německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil.

Soud nařídil odtajnit další Epsteinovy spisy, včetně výpovědi proti Trumpovi

Federální soud ve Washingtonu nařídil americkému ministerstvu spravedlnosti, aby buď zveřejnilo dosud začerněné části spisů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, nebo vysvětlilo, proč tak nemůže učinit. Okresní soudce Emmet Sullivan tak reagoval na žalobu nezávislé novinářky Katie Phang, která se kauzou dlouhodobě zabývá.

OSN pozastavila evakuaci v Hormuzském průlivu poté, co byla jedna nákladní loď napadena

OSN pozastavila evakuaci lodí z Hormuzského průlivu poté, co jedna nákladní loď hlásila zásah projektilem u pobřeží Ománu. Incident znovu vyvolal obavy o bezpečnost klíčové námořní trasy i o křehkou dohodu, která má ukončit válku mezi USA a Íránem.

Stovky lidí uvězněných v troskách. Venezuelu zasáhlo nejsilnější zemětřesení za více než sto let

Silné zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo nejméně 188 obětí a přes 1 500 zraněných. Záchranáři dál pátrají po stovkách lidí uvězněných pod troskami a úřady očekávají, že počet mrtvých ještě poroste.

Nejvyšší soud USA umožnil zrušit ochranu migrantů z Haiti a Sýrie

Americký nejvyšší soud umožnil administrativě Donalda Trumpa ukončit dočasnou právní ochranu pro migranty z Haiti a Sýrie. Rozhodnutí se může dotknout stovek tisíc lidí, kteří do Spojených států odešli kvůli násilí, přírodním katastrofám nebo válce. Bez zvláštního statusu jim může hrozit deportace.

Britská influencerka obviněná z vraždy přítele v Dubaji. Hrozí jí zastřelení popravčí četou

Třiadvacetiletá britská influencerka Brooke George čelí ve Spojených arabských emirátech obvinění z vraždy svého partnera. V případě odsouzení jí podle tamních zákonů hrozí trest smrti. Na případ upozornila lidskoprávní organizace Detained in Dubai, která tvrdí, že žena jednala v sebeobraně během údajného domácího násilí.

Trump si řekl o 87 miliard dolarů. Nejvíce peněz dostane Pentagon

Bílý dům požádal Kongres o schválení balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů (asi 1,8 bilionu korun). Většina peněz bude použita na „naléhavé potřeby“ spojené s válkou s Íránem. Žádost přišla den poté, co Senát hlasoval pro symbolickou rezoluci o válečných pravomocích prezidenta USA coby vyjádření nesouhlasu s konfliktem na Blízkém východě.

Evropa se dusí. Současná vlna veder přitom jen tak neskončí

Velkou část Evropy od 19. června svírá úmorná vlna veder. Meteorologové přitom varují, že následující dny úlevu nepřinesou, napsal server Phys. Nejdramatičtější situace je ve Francii, kde musely školy upravit vyučování a domácnosti postihují výpadky proudu kvůli přetíženému elektrickému vedení. Ve Velké Británii i Francii se tento týden očekávají teploty kolem 40 stupňů Celsia.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama