Protext ČTK88 % firem čelilo útokům na systémy, lidská chyba hraje klíčovou roli

88 % firem čelilo útokům na systémy, lidská chyba hraje klíčovou roli

Praha 17. ledna 2025 (PROTEXT) – Podle nejnovější zprávy IT Security Economics, vydané společností Kaspersky, se nejčastější typ bezpečnostního incidentu v roce 2024 týkal ochrany firemních sítí. Osmdesát osm procent firem se setkalo s pokusy kyberzločinců proniknout do jejich sítě, přičemž více než 60 % firem ohlásilo incidenty, při nichž útočníci spustili v jejich síti škodlivý kód nebo se pokusili komunikovat s napadenými systémy a převzít nad nimi kontrolu.

Nejvíce bezpečnostních incidentů v síti zaznamenaly velké firmy, přestože mají zavedena nejkomplexnější ochranná opatření. S tímto typem problémů se potýkaly také malé a střední firmy, přičemž značné procento incidentů bylo přičítáno úmyslnému nebo neúmyslnému jednání jejich vlastních zaměstnanců.

 

Bezpečnostní hrozby v síti působí firmám stále největší potíže

Cílem síťových bezpečnostních hrozeb je zneužít zranitelnosti systému, proniknout do firemních sítí a způsobit škody na citlivých datech, aplikacích a provozních úlohách. Pokud kyberzločinec najde slabé místo v systému, využije ho k získání neoprávněného přístupu a instalaci malwaru, spywaru nebo jiného škodlivého softwaru. Tato slabá místa jsou také vstupní branou pro útoky pomocí sociálního inženýrství, kdy se jednotlivci stávají snadnější obětí a prostředkem pro překonání obrany.

Se stále větším objemem elektronicky vytvářených, ukládaných a přenášených dat roste i možnost kybernetických útoků, které mohou ohrozit citlivé informace. Jedním z klíčových faktorů, které přispívají k neustálému výskytu problémů se zabezpečením sítí, je rostoucí komplexnost a sofistikovanost kybernetických hrozeb. Kyberzločinci neustále vyvíjejí nové taktiky a techniky jak obejít dosavadní bezpečnostní opatření a pro firmy je tak náročné udržet si potřebný náskok. Útočníci mohou zneužít potenciálně zranitelných míst ve firemní síti mnoha způsoby, od phishingových podvodů a ransomwarových útoků až po útoky typu DDoS a APT.

V souvislosti s nárůstem práce na dálku a používáním osobních zařízení zaměstnanců (BYOD) navíc vznikla další rizika pro zabezpečení sítě. Zaměstnanci přistupují k firemním datům z různých míst a zařízení a tím se zvyšuje možnost narušení bezpečnosti. To v kombinaci s nedostatkem odpovídajících bezpečnostních protokolů a školení zaměstnanců vytváří zranitelné prostředí pro kybernetické útoky.

 

Dalším palčivým problémem je lidský faktor

Jiným klíčovým faktorem, který přispívá k bezpečnostním incidentům, je lidská chyba. Čtyřicet dva procent organizací nahlásilo případy, kdy jejich vlastní zaměstnanci svým jednáním či naopak nečinností vědomě či nevědomě napomáhali útočníkům, přičemž většina těchto případů se vyskytla v malých a středních firmách – velké firmy se s tímto problémem potýkaly mnohem méně.

Chyby nebo nedbalost zaměstnanců, ať už z důvodu nízkého povědomí o bezpečnosti nebo nedostatečného školení, jsou hlavní příčinou narušení bezpečnosti a úniku dat v organizacích. Častou hrozbou jsou phishingové útoky, kdy zaměstnanci neuváženě kliknou na škodlivé odkazy nebo poskytnou podvodníkům citlivé údaje. Významné riziko pro bezpečnost firem mohou představovat také situace, kdy interní pracovníci úmyslně nebo neúmyslně vynášejí důvěrné informace. Následky nedbalosti zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti mohou být závažné, protože úniky dat často vedou k finančním ztrátám, poškození pověsti firmy a právním dohrám. V krajním případě mohou firmy čelit pokutám a žalobám za nedostatečnou ochranu citlivých údajů.

Malé a střední firmy bývají zranitelnější vůči únikům dat způsobeným jejich vlastními zaměstnanci, protože mohou postrádat potřebnou infrastrukturu a znalosti, které by jim umožňovaly dostatečně chránit citlivé informace, což z nich činí snadný cíl pro kybernetické zločince, kteří chtějí využít slabých článků bezpečnostního řetězce. Velké společnosti mají oproti nim více prostředků na investice do důkladných kybernetických bezpečnostních opatření a školení zaměstnanců.

 

Doporučení pro lepší ochranu

Aby se snížilo riziko kybernetických útoků způsobených lidskou chybou, musí firmy podniknout kroky ke zvýšení povědomí zaměstnanců o kybernetických hrozbách a investovat do komplexních programů školení v oblasti kybernetické bezpečnosti .

Pravidelné bezpečnostní audity a monitorování mohou pomoci odhalit zranitelná místa a odstranit je dříve, než je zneužijí kyberzločinci. Specializovaná řešení, poskytovaná v rámci produktů pro firmy od společnosti Kaspersky, dokážou chránit aktiva všech typů organizací v reálném čase pomocí funkcí EDR a XDR ochrany, jako jsou zviditelnění hrozeb, jejich vyšetřování a automatické reakce na ně.

Pro dobrou ochranu dat a pověsti firmy v digitálním prostředí je však nejúčinnější prevencí kombinace jak technologických řešení, tak proaktivního vzdělávání zaměstnanců.

 

Zdroj: Kaspersky

 

Doporučujeme

Trump si řekl o 87 miliard dolarů. Nejvíce peněz dostane Pentagon

Bílý dům požádal Kongres o schválení balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů (asi 1,8 bilionu korun). Většina peněz bude použita na „naléhavé potřeby“ spojené s válkou s Íránem. Žádost přišla den poté, co Senát hlasoval pro symbolickou rezoluci o válečných pravomocích prezidenta USA coby vyjádření nesouhlasu s konfliktem na Blízkém východě.

Evropa se dusí. Současná vlna veder přitom jen tak neskončí

Velkou část Evropy od 19. června svírá úmorná vlna veder. Meteorologové přitom varují, že následující dny úlevu nepřinesou, napsal server Phys. Nejdramatičtější situace je ve Francii, kde musely školy upravit vyučování a domácnosti postihují výpadky proudu kvůli přetíženému elektrickému vedení. Ve Velké Británii i Francii se tento týden očekávají teploty kolem 40 stupňů Celsia.

Co jste vůbec za lidi? OSN obviňuje Izrael z cíleného zabíjení dětí v Gaze

Izraelské operace v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu splňují definici genocidy. Izraelské obranné síly (IDF) úmyslně útočily na děti, aby zničily budoucnost Palestiny. V nové zprávě to napsala nezávislá vyšetřovací komise Organizace spojených národů (OSN). Izraelské ministerstvo zahraničí text označilo za „propagandistický článek stejně hrozný jako ten předchozí“.

Bolívie chce zakročit na území, kde se ukrývá bývalý prezident Morales

Bolivijský prezident Rodrigo Paz ve středu prohlásil, že plánuje získat zpět území, kde bývalého socialistického prezidenta Eva Moralese brání jeho stoupenci před zatčením. Morales se stal lídrem opozičních protestů, které v zemi od začátku května požadují Pazovu rezignaci, informovala agentura AFP.

ANALÝZA: Rusku docházejí dobrovolníci a peníze. Nábor do armády se zadrhává

Írán v reakci na americko-izraelské údery zablokoval Hormuzský průliv. Ukrajina provádí mohutné dronové útoky na rafinerie v hloubi Ruska. Zasadit nepříteli tvrdý úder je totiž možné i jinak než vojenskou silou na bojišti. Stejně bolestivé mohou být i ekonomické škody. Vladimir Putin se na Ukrajině ocitl v pasti podobně jako Donald Trump v Íránu. Oba musí za zahájení svých válek platit více, než možná čekali.

Trump slíbil rychlou pomoc USA po katastrofálních zemětřeseních ve Venezuele

Dvě silná zemětřesení, která krátce po sobě ve středu zasáhla Venezuelu, si podle amerického prezidenta Donalda Trumpa vyžádala zničující počet obětí. Stejně jako venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez nezveřejnil žádný konkrétní údaj. Spojené státy jsou podle šéfa Bílého domu připravené Venezuele pomoci.

Pozůstalost Leonarda Cohena odmítla použití Hallelujah na Trumpově akci

Správci odkazu Leonarda Cohena se ohradili proti tomu, aby na akci Donalda Trumpa zazněla slavná píseň Hallelujah. Skladba měla být součástí programu akce Freedom 250 ve Washingtonu. Trump ji přitom už v minulosti používal při svých politických akcích, ačkoliv se proti tomu opakovaně ozývali držitelé práv i umělci spojení s písní.

Dodávky ropy po otevření Hormuzského průlivu rychle zaplavují trh

Po znovuotevření Hormuzského průlivu na základě americko-íránské dohody trh rychle zaplavují dodávky ropy, uvedla agentura Bloomberg. Obchodníci hlásí výrazný nárůst nabídky v Evropě i v Asii, což vytváří tlak na ceny. Cena barelu severomořské ropy Brent se ve středu poprvé od začátku války dostala pod 74 dolarů, dnes byla kolem 07:30 SELČ už na zhruba 72,60 USD. Cena americké lehké ropy WTI ve středu klesla pod 70 dolarů za barel a dnes kolem 07:30 SELČ se barel prodával za 69,45 USD.

Silné zemětřesení zasáhlo Venezuelu. Otřáslo hlavním městem Caracas

Silné zemětřesení o magnitudě 7,1 zasáhlo severní část Venezuely a otřáslo také metropolí Caracas. Obyvatelé ve spěchu opouštěli budovy, některé stavby utrpěly škody a úřady vydaly varování před možnou vlnou tsunami.

V Krasnodarském kraji znovu hoří ropný sklad, zasáhly ho trosky dronu

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky dronu. Dnes o tom informovala agentura TASS s odvoláním na místní úřady.

Oceán stále čeká na investice

Zdravý oceán je základem potravinové bezpečnosti, ochrany klimatu i fungování světové ekonomiky. Přesto patří mezi nejvíce přehlížené oblasti z hlediska financování. Odborníci upozorňují, že bez výrazně vyšších investic nebude možné zajistit dlouhodobě udržitelné využívání mořských zdrojů ani ochranu ekosystémů, na kterých závisí miliardy lidí.

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.

Keiko Fujimori se stane novou prezidentkou Peru

Konzervativní politička Keiko Fujimori získala v peruánských prezidentských volbách náskok, který už její soupeř nedokáže smazat. Země se tak zřejmě vrátí ke jménu, které peruánskou politiku ovlivňuje už desítky let a zároveň dál rozděluje společnost.

Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz činnosti

Tenistka Markéta Vondroušová přišla o možnost hrát profesionální tenis na čtyři roky. Nezávislý tribunál potvrdil nejvyšší možný trest za odmítnutí dopingové kontroly z prosince loňského roku. Wimbledonská vítězka z roku 2023 se ještě může odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži CAS.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama