Vláda Petra Fialy schválila zvýšení daně z příjmu právnických osob, což je pro firmy nejzásadnější změnou z čerstvě schváleného konsolidačního balíčku.
Tento krok by měl přinést do státní kasy 22 miliard korun ročně a celkový přínos konsolidačního balíčku by měl pro rozpočet vyrůst na 69 miliard za rok. Tato změna je průlomová, neboť daně z příjmu právnických osob se zvýší poprvé v novodobé české historii.
Jakkoliv mě zvýšení daně z příjmu právnických osob z 19 % na 21 % netěší, přispěje to ke snížení strukturálního deficitu po minulé vládě o 22 mld. Kč ročně. Ekonomičtí experti se navíc vesměs shodují, že mírné zvýšení sazby o 2 p.b. nebude pro firmy motivací ke stěhování – ať už…
— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) October 20, 2023
V roce 1993 činila tato daň dokonce 45 procent, od té doby její výše třikrát klesla na současných 19 procent. Nyní se zvýší o dva procentní body. Konsolidační balíček přináší řadu změn pro podnikatele, včetně zvýšení zdanění firem a odvodů OSVČ.
Vláda Petra Fialy, jejímž dlouhodobým cílem je podpora podnikání, si vyšší zdanění firem ospravedlňuje tím, že stát zejména v covidových letech firmám výrazně pomáhal. Ministr financí Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro E15 uvedl, že není nic špatného na tom chtít část té pomoci vrátit zpátky ve formě daní.
Podle Stanjury se Česko nově zařadí do evropského průměru zdanění. Nejvyšší zdanění mají Malta, Francie, Belgie a Španělsko, na opačném pólu jsou Bulharsko a Kypr. Průměr korporátní daně v Evropské unii činí necelých 22 procent, trendem u většiny zemí je však její snižování.
Otázkou zůstává, jaké dopady přinese zvýšení daně z příjmu právnických osob na 21 procent. Měly by firmy tímto způsobem skutečně „vrátit“ část pomoci, kterou jim během covidu stát poskytl? A nehrozí, že se kvůli tomu mohou některé z nich přesunout do daňových rájů?