Cenu Jiřího Ortena může získat Sufian Massalema (Možnosti přehlíženého), Lubomír Tichý (Místní) a Apolena Vybíralová (Vzteklina).
Odborná porota ve 38. ročníku vybrala z 27 přihlášených titulů básnické sbírky Možnosti přehlíženého (Větrné mlýny) Sufiana Massalemy, Místní (Fra) Lubomíra Tichého a Vzteklinu (Bílý Vigvam) Apoleny Vybíralové. Sledujte slavnostní vyhlášení laureáta či laureátky 38. ročníku 20. května od 18 hodin v Čítárně Unijazzu za hudebního doprovodu dua Anna Romanovská a Gabriela Vermelho.
Cena Jiřího Ortena se uděluje mladým talentovaným autorům prozaických či básnických děl napsaných v českém jazyce. Přihlášeným nesmí být v roce zveřejnění díla více než třicet let. O nominacích a laureátovi rozhoduje odborná porota, kterou v 38. ročníku tvoří: redaktor a básník Jonáš Hájek (předseda poroty), literární historik a teoretik Karel Piorecký, básník a literární teoretik Libor Staněk, básník a novinář Karel Škrabal a spisovatelka, překladatelka a laureátka Ceny Jiřího Ortena 2016 Sára Vybíralová. Cena Jiřího Ortena, již organizuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů, bude podobně jako v předchozích ročnících spojena s finanční prémií pro vítěze ve výši 50.000 Kč a stejně jako v uplynulých ročnících budou 10.000 Kč odměněni i dva další nominovaní. České literární centrum věnuje vítězi Ceny Jiřího Ortena rezidenční pobyt, zároveň všichni tři nominovaní obdrží jako dar překlad ukázky z jejich díla do angličtiny, francouzštiny a němčiny pro účely zahraniční propagace. Kromě výše zmíněných nominovaných děl zaujaly porotu svými kvalitami i další knihy. Jednotliví porotci proto přidávají své osobní tipy:
● Tipy Jonáše Hájka: Běla Čápová Cucat vnitřní mňau (Malvern), Dorota Ambrožová Poslední léto (Listen).
● Tip Karla Pioreckého: Anna Štičková Všude pak viděla husy (Protimluv)
● Tip Libora Staňka: Olga Wawracz Komunitní rozměr (Větrné mlýny)
● Tip Karla Škrabala: Uyen Giang Nguyen Co by tomu řekli doma (Hnízdo)
● Tip Sáry Vybíralové: Kristina Hamplová Lover/Fighter (Dokořán).
Medailonky nominovaných autorů a jejich děl:
Sufian Massalema: Možnosti přehlíženého (Větrné mlýny)
Vyjádření poroty: Sufian Massalema je ve svém básnickém debutu skvělým a přesným pozorovatelem. Neobyčejným spojením civilních momentů, citlivostí a zkušenostmi ze dvou kultur vzniká originální básnický obraz často završený jemnou pointou. Údernost je dána závažností situace i tichem, které ji obklopilo hned, jak se stala. Autorův básnický jazyk je neveselý a silný, plný úcty a porozumění.
Anotace: Rozkročení mezi Jizerkami, Prahou a Blízkým východem. Třeba na diskotéce v Držkově: Zeptala se mě / co poslouchám / odpověděl jsem / že korán nebo techno. Zvenku tak rozdílné, uvnitř tak podobné. Domov je místo? Lidé? Historie? Víra? Pojedeme se tam podívat, až skončí válka? A která? Sufian Massalema ve svých básních nemluví o rozdílnosti kultur. Smrad spálených pneumatik je stejný v Rijádu i v serpentinách u Jablonce. Stejně jako šílenství a touha po bezpečí.
„Kniha je mým pokusem o syntézu české a arabské poezie, hledání podobností a průsečíků mezi dvěma kulturami. Cílem však nebylo čtenáře šokovat něčím exotickým, cizím, právě naopak. Je výzvou či možná ponouknutím k ponoření se hlouběji k otázce, co nás dělá člověkem,“ sdělil Sufian Massalema.
Sufian Massalema (*1999) se narodil v Jablonci nad Nisou, žije v Praze. Na PF UK studuje práva, současně navštěvuje obor blízkovýchodní studia na FF UK. Věnuje se slam poetry, vystupoval například v Egyptě či ve Vietnamu. Spolupořádá literární a kulturní akce. V roce 2024 mu v nakladatelství Větrné mlýny vyšla debutová sbírky s názvem Možnosti přehlíženého.
Lubomír Tichý: Místní (Fra)
Vyjádření poroty: Dlouho se v české poezii neobjevil básník s tak ryze nesmělým a zároveň lyricky suverénním jazykem. Debut, v němž Lubomír Tichý ze svého prožívaného periferního mikrosvěta činí něco velmi univerzálního a současného. Síť propletených vztahů se zde vyjevuje na pozadí environmentálního podtextu a digitality imaginace. Jedná se o sbírku, v níž se prostředí nejen popisuje, ale i spoluvytváří.
Anotace: Nejezděte na vesnici za babičkou, raději tam rovnou vyrůstejte, dokud si nezačnete všímat, kde to vlastně jste. Je tohle dospělost, ptá se trávy ve stráni mladý muž s kosou. Ano, odpovídá mu stráň. Lubomír Tichý napsal sbírku, kde se svět technologií organicky prolíná s přírodními motivy. Sbírka navíc věrně zachycuje realistické zobrazení venkovského života, ve kterém se v neděli už neozývá klinkot kostelních zvonů, ale přeřvávající se motory automobilů a sekaček.
„Kniha Místní vznikala nutkavým obkružováním jednoho místa, mé rodné obce, na kterou jsem kladl různé důrazy. Dětství, rozkročení mezi vesnickým a digitálním prostředím nebo ambivalentní interakce se zvířectvem i obyvatelstvem – to jsou zřejmě hlavní úběžníky mého psaní, byť se vyjevují spíš ex post. V abstrakta totiž přílišnou důvěru nechovám – na rozdíl od detailně konkrétního pohledu směrem ven,“ uvedl Lubomír Tichý.
Lubomír Tichý (*2003) pochází z Rozběřic, studuje bohemistiku a polonistiku na FF UK. Píše recenze a reflexe poezie i prózy (A2, Revue Prostor, Databáze knih), přispívá pravidelnými sloupky do časopisu Host. Publikoval básnickou knihu Místní (Fra, 2024), která byla nominovaná na Magnesii Literu v kategorii debut roku. Jeho tématem je prostor.
Apolena Vybíralová: Vzteklina (Bílý Vigvam)
Vyjádření poroty: Ve svém působivém a formálně originálním básnickém debutu básnířka prokazuje autorskou zralost a zároveň zůstává neotřelá a svěží. Psaní Apoleny Vybíralové umí být minimalistické, a přece plastické, drsné, a přitom ne vulgární, ostré i láskyplné, aniž sklouzne ke kýči. Neokázalými jazykovými prostředky črtá autorka metafory, které se zadírají pod kůži a současně inovují žánr milostné poezie.
Anotace: Jedna příjmová zpráva, pár těkavých pohledů ze strany na stranu a dva světy, jež se na chvíli potkávají. Jeho řeč je něžnou fantazií, její je vzteklá nákazou. Jenže pak se prožene smečka vzteklých psů – a dál už putuje každý zvlášť. Kniha, která nikdy nemůže skončit smírem a která vždy zanechá stopu – jako psí tlapa v prachu.
„Vzteklina pro mě problematizuje hledání vlastního místa ve světě. Mnohem víc než o velkých věcech je ale o těch malých, intimních: o vzteku, který pramení z nepochopení a míjení se s hodnotami okolí; o hře a jemnosti, které jsou čím dál vzácnější; o vyprázdněnosti slov a potřebě vymezit sebe sama nezávisle na všem zmíněném. Přináší paradoxy a vytváří svět, který je ve všech ohledech hraniční – stojí mezi realitou a sny, přijetím a vzdorem, sebestředností a přehnanou sounáležitostí. Sama ji někdy čtu s ironií a nadhledem, jindy smrtelně vážně,“ sdělila Apolena Vybíralová.
Apolena Vybíralová (*2001) se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity věnuje bohemistice a hispanistice. V dubnu 2023 získala za své texty Literární cenu Vladimíra Vokolka, v témže roce se stala finalistkou LSFH. V nakladatelství Bílý Vigvam jí v prosinci 2024 vyšla debutová sbírka Vzteklina.
