Ukrajina bude bránit své lidi, kteří stále žijí na Moskvou okupovaných územích, uvedl ve svém nočním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Učinil tak v reakci na hlasování na Moskvou okupovaných ukrajinských územích, která proruské úřady označují za referenda o připojení k Rusku. Okupační úřady tvrdí, že lidé v plebiscitech souhlasili s připojením k Rusku – výsledky se podle nich v jednotlivých regionech pohybují od 87 procent do více než 99 procent pro spojení s Ruskou federací. Hlasování kromě Kyjeva neuznávají ani západní země.
„Tuto frašku na okupovaných územích nelze nazvat ani imitací referenda,“ uvedl ve videoproslovu Zelenskyj podle agentury Reuters. „Budeme jednat na ochranu našich lidí,“ prohlásil podle agentury AFP a zmínil Ruskem okupované ukrajinské regiony, včetně poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Brzy podle něj rovněž přijdou dobré zprávy z fronty, podrobnosti neposkytl. „Postupujeme a osvobodíme naší zemi,“ řekl.
Zelenskiy denounces Russian-staged votes; says there will be good news from the front https://t.co/PVHn7kmAtd pic.twitter.com/dQ2Gw0u574
— Reuters (@Reuters) September 28, 2022
Proruské úřady mezitím prohlásily, že všechny okupované regiony, kde se narychlo zorganizovaná hlasování konala, se vyslovily pro připojení k Rusku. Hlasovalo se v Moskvou ovládaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských útvarech – Doněcké lidové republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR).
LNR, DNR a úřady okupované části Záporožské oblasti oznámily téměř stoprocentní podporu připojení k Rusku, zatímco úřady obsazené části Chersonské oblasti z nějakého důvodu hlásí skromnější výsledek 87,05 procenta pro tento krok, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Ruská agentura TASS píše, že podle sečtení 100 procent volebních lístků hlasovalo v Záporožské oblasti pro připojení k Ruské federaci 93,11 procenta lidí, v LNR 98,42 procenta osob a v DNR jich bylo pro tento krok 99,23 procent.
Pětidenní hlasování, o jejichž konání proruské úřady informovaly teprve před týdnem, opakovaně provázely zprávy o nucené účasti a dalších volebních podvodech. Moskvou nyní ovládané oblasti navíc v uplynulých měsících kvůli válce opustila značná část jejich obyvatel.
Západní země i Kyjev hlasování ani jeho výsledek neuznávají, celá akce je podle nich propaganda a nelegální podvrh s cílem umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území. Zelenskyj v úterý nečekaně promluvil k Radě bezpečnosti OSN, kde podle agentury AP prohlásil, že jakákoli anexe je v moderním světě zločinem. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová uvedla, že USA předloží RB OSN rezoluci odsuzující hlasování, která označila za fingovaná.
Kanadský premiér Justin Trudeau prohlásil, že kvůli „podvodným referendům“ hodlá přikročit k novým sankcím a Ottawa nikdy neuzná výsledky hlasování ani ruský pokus o nezákonnou anexi ukrajinských území, napsal dnes Reuters.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která běžně monitoruje různé volby, už dříve uvedla, že výsledky nynějšího hlasování nebudou z právního hlediska platné, protože akce je v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem, koná se v oblastech, kde není bezpečno, a neúčastní se jí nezávislí pozorovatelé.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja podle Reuters tvrdil, že hlasování bylo transparentní a v souladu s volebními normami.
Očekává se, že ruský prezident Vladimir Putin vystoupí v pátek v parlamentu s projevem o referendech, píše agentura AP. Podle Valentiny Matvijenkové, která předsedá horní komoře parlamentu, by zákonodárci mohli projednat anexi 4. října.
„Výsledky jsou jasné. Vítejte doma, v Rusku!“ napsal v noci na dnešek na telegramu bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je v současné době místopředsedou ruské bezpečnostní rady.
Výsledek oficiálně vyznívající ve prospěch Moskvy se v hlasování všeobecně očekával a podle AP připravuje půdu pro novou nebezpečnou fázi sedmiměsíční ruské invaze na Ukrajině, protože se očekává, že poslouží Moskvě jako záminka pro rychlou anexi regionů. Úspěšné ukrajinské osvobozování vlastních území by pak Moskva mohla prohlašovat za útok na svou vlastní půdu. Rusko zároveň mobilizovalo a zesílilo varování, že by mohlo na obranu nasadit také jaderné zbraně.
Kyjev opakovaně varoval Moskvu, že zábor dalších území zničí jakoukoliv šanci na mírová jednání.
Hlasování připomínalo události na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014 po plebiscitu, který nebyl mezinárodně uznán a Západ reagoval na anexi protiruskými sankcemi.
