Válka na UkrajiněZelenskyj: Ruská invaze si už vyžádala 43 tisíc mrtvých z řad ukrajinských...

Zelenskyj: Ruská invaze si už vyžádala 43 tisíc mrtvých z řad ukrajinských vojáků

Od začátku ruské invaze bylo zabito přibližně 43 000 ukrajinských vojáků, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten přitom o počtu obětí války hovoří velmi zřídka. Informuje o tom BBC, The Kyiv Independent a další servery. 

Zelenskyj se o obětech invaze zmínil v širším příspěvku na sociálních sítích o vyhlídkách na případné ukončení války. Uvedl v něm, že 370 000 dalších bylo zraněno. Tento údaj podle něj zahrnuje i vojáky, kteří byli zraněni vícekrát. Tvrdil také, že 198 000 ruských vojáků bylo zabito a dalších 550 000 zraněno.

Jak ale píše BBC, tento údaj lze velmi těžko ověřit. Rusko i Ukrajina jsou ve zveřejňování počtu obětí velmi zdrženlivé. Předpokládá se, že obě strany podceňují skutečné dopady konfliktu.

Nedávná zpráva tiskové agentury Reuters, která citovala nejmenovaný zdroj z amerických zpravodajských služeb, uvedla, že válka stála Rusko 315 000 mrtvých a zraněných vojáků. Tedy téměř 90 procent počtu, který byl poprvé nasazen na začátku konfliktu.

Mezitím srpnová zpráva deníku New York Times, která citovala americké představitele, odhadovala počet mrtvých ve válce na Ukrajině na 70 000 a až 120 000 zraněných.

Rusové ztratili mnohem více

Zelenskyj naposledy poskytl aktualizované údaje o ukrajinských obětech letos v únoru, kdy uvedl 31 000 mrtvých Ukrajinců.

Jak píše Kyiv Independent, ukrajinský prezident byl zřejmě ke svému aktuálnímu příspěvku donucen poté, co nastupující americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že 600 000 Rusů bylo zabito nebo zraněno, zatímco počet Ukrajinců je 400 000. Trump neuvedl, odkud tyto údaje pocházejí. 

Ačkoli se odhady mrtvých a zraněných ve válce liší, panuje shoda, že ruské počty obětí jsou mnohem vyšší než ukrajinské, a to kvůli jejich taktice „mlýnku na maso“. Nedávný vývoj války počet mrtvých jen zvýšil.

Ruské síly nadále postupují podél východní frontové linie a od začátku roku dobyly a znovu získaly přibližně 2 350 kilometrů čtverečních území na východní Ukrajině a v ruské západní Kurské oblasti.

Ukrajinské síly si udržují kontrolu nad malým množstvím ruského území poté, co v srpnu zahájily překvapivou ofenzívu do Ruska.

Britské ministerstvo obrany uvádí, že v listopadu Rusko utrpělo 45 680 obětí – více než během kteréhokoli měsíce od zahájení invaze v únoru 2022.

Podle nejnovějších odhadů britské obranné rozvědky ztrácí Rusko v průměru 1 523 zabitých a zraněných mužů denně. Uvádí se, že 28. listopadu ztratilo Rusko za jediný den více než 2 000 mužů, což se stalo poprvé.

Tyto údaje vycházely z materiálů z otevřených zdrojů, které byly někdy porovnávány s utajovanými údaji. Ukrajina nedovoluje zveřejňovat vlastní vojenské ztráty, takže neexistují žádné oficiální odhady pokrývající posledních několik měsíců.

Ruské ministerstvo obrany uvádí, že jen v Kursku bylo zabito nebo zraněno více než 38 000 ukrajinských vojáků. Ani oto číslo nelze ověřit.

Rusko anektovalo Krymský poloostrov v roce 2014. O osm let později zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu a obsadilo území na jihu a východě země.

Potřebujeme trvalý mír, řekl prezident

Zelenskyj ve svém příspěvku navazuje na sobotní jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a Trumpem v Paříži. Nově zvolený americký prezident při mnoha příležitostech prohlásil, že si přeje rychlé ukončení války. Nahrává tím náladě, kterou zastává asi čtvrtina Američanů, že USA poskytují Ukrajině příliš velkou podporu.

Během volební kampaně Trump opakovaně prohlásil, že by mohl válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit „během jednoho dne“. Zatím však neupřesnil, jak toho hodlá dosáhnout a některé plány či jejich části uniklé do médií odborníci odsoudili jako nereálné či nic neřešící.

Zelenskyj ve svém příspěvku zdůraznil, že jakákoli mírová dohoda musí být podpořena účinnými mezinárodními zárukami bezpečnosti jeho země. Uvedl, že Macronovi a Trumpovi řekl, že Kyjev potřebuje „trvalý mír“, který by Moskva „nezničila během několika let“.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama