Válka na UkrajiněZelenskyj: Ruská invaze si už vyžádala 43 tisíc mrtvých z řad ukrajinských...

Zelenskyj: Ruská invaze si už vyžádala 43 tisíc mrtvých z řad ukrajinských vojáků

Od začátku ruské invaze bylo zabito přibližně 43 000 ukrajinských vojáků, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten přitom o počtu obětí války hovoří velmi zřídka. Informuje o tom BBC, The Kyiv Independent a další servery. 

Zelenskyj se o obětech invaze zmínil v širším příspěvku na sociálních sítích o vyhlídkách na případné ukončení války. Uvedl v něm, že 370 000 dalších bylo zraněno. Tento údaj podle něj zahrnuje i vojáky, kteří byli zraněni vícekrát. Tvrdil také, že 198 000 ruských vojáků bylo zabito a dalších 550 000 zraněno.

Jak ale píše BBC, tento údaj lze velmi těžko ověřit. Rusko i Ukrajina jsou ve zveřejňování počtu obětí velmi zdrženlivé. Předpokládá se, že obě strany podceňují skutečné dopady konfliktu.

Nedávná zpráva tiskové agentury Reuters, která citovala nejmenovaný zdroj z amerických zpravodajských služeb, uvedla, že válka stála Rusko 315 000 mrtvých a zraněných vojáků. Tedy téměř 90 procent počtu, který byl poprvé nasazen na začátku konfliktu.

Mezitím srpnová zpráva deníku New York Times, která citovala americké představitele, odhadovala počet mrtvých ve válce na Ukrajině na 70 000 a až 120 000 zraněných.

Rusové ztratili mnohem více

Zelenskyj naposledy poskytl aktualizované údaje o ukrajinských obětech letos v únoru, kdy uvedl 31 000 mrtvých Ukrajinců.

Jak píše Kyiv Independent, ukrajinský prezident byl zřejmě ke svému aktuálnímu příspěvku donucen poté, co nastupující americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že 600 000 Rusů bylo zabito nebo zraněno, zatímco počet Ukrajinců je 400 000. Trump neuvedl, odkud tyto údaje pocházejí. 

Ačkoli se odhady mrtvých a zraněných ve válce liší, panuje shoda, že ruské počty obětí jsou mnohem vyšší než ukrajinské, a to kvůli jejich taktice „mlýnku na maso“. Nedávný vývoj války počet mrtvých jen zvýšil.

Ruské síly nadále postupují podél východní frontové linie a od začátku roku dobyly a znovu získaly přibližně 2 350 kilometrů čtverečních území na východní Ukrajině a v ruské západní Kurské oblasti.

Ukrajinské síly si udržují kontrolu nad malým množstvím ruského území poté, co v srpnu zahájily překvapivou ofenzívu do Ruska.

Britské ministerstvo obrany uvádí, že v listopadu Rusko utrpělo 45 680 obětí – více než během kteréhokoli měsíce od zahájení invaze v únoru 2022.

Podle nejnovějších odhadů britské obranné rozvědky ztrácí Rusko v průměru 1 523 zabitých a zraněných mužů denně. Uvádí se, že 28. listopadu ztratilo Rusko za jediný den více než 2 000 mužů, což se stalo poprvé.

Tyto údaje vycházely z materiálů z otevřených zdrojů, které byly někdy porovnávány s utajovanými údaji. Ukrajina nedovoluje zveřejňovat vlastní vojenské ztráty, takže neexistují žádné oficiální odhady pokrývající posledních několik měsíců.

Ruské ministerstvo obrany uvádí, že jen v Kursku bylo zabito nebo zraněno více než 38 000 ukrajinských vojáků. Ani oto číslo nelze ověřit.

Rusko anektovalo Krymský poloostrov v roce 2014. O osm let později zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu a obsadilo území na jihu a východě země.

Potřebujeme trvalý mír, řekl prezident

Zelenskyj ve svém příspěvku navazuje na sobotní jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a Trumpem v Paříži. Nově zvolený americký prezident při mnoha příležitostech prohlásil, že si přeje rychlé ukončení války. Nahrává tím náladě, kterou zastává asi čtvrtina Američanů, že USA poskytují Ukrajině příliš velkou podporu.

Během volební kampaně Trump opakovaně prohlásil, že by mohl válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit „během jednoho dne“. Zatím však neupřesnil, jak toho hodlá dosáhnout a některé plány či jejich části uniklé do médií odborníci odsoudili jako nereálné či nic neřešící.

Zelenskyj ve svém příspěvku zdůraznil, že jakákoli mírová dohoda musí být podpořena účinnými mezinárodními zárukami bezpečnosti jeho země. Uvedl, že Macronovi a Trumpovi řekl, že Kyjev potřebuje „trvalý mír“, který by Moskva „nezničila během několika let“.

Doporučujeme

Sydney Sweeney zakládá vlastní produkční společnost

Sydney Sweeney po finále Euphoria oznamuje další kariérní krok. Zakládá vlastní produkční společnost Honey Trap a ukazuje, že chce mít v Hollywoodu větší vliv nejen jako herečka, ale i jako producentka.

Trump chce dostat nové modely AI pod dohled vlády

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, které má posílit dohled vlády nad novými modely umělé inteligence. Technologické firmy mají dát úřadům prostor k jejich posouzení ještě před veřejným uvedením. Bílý dům tím mění dosavadní volnější přístup k rychle rostoucí technologii.

Britští policisté zatýkali umírajícího, kdežto vrah ze sebe dělal oběť rasového útoku. Záběry z kamer odhalily děsivé skutečnosti

Britští policisté zveřejnily záznamy z kamer loňské vraždy osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka. Záznam odhalil, že policisté umírajícího člověka na zemi zatkli a spoutali, přičemž si nevšímali jeho smrtelných zranění.

Plocha Ruskem okupovaného území na Ukrajině se v květnu opět zmenšila

Ukrajina v květnu dobyla zpět přibližně 282 kilometrů čtverečních, čímž druhý měsíc za sebou zmenšila plochu území okupovaného Ruskem. Uvedla to dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). V dubnu se plocha území ovládaná Moskvou - poprvé za dva a půl roku - zmenšila o přibližně 120 kilometrů čtverečních, dodala AFP.

Mikroplasty z pitné vody by mohla odstranit upravená řasa

Mikroskopické kousky plastů dnes plavou prakticky všude, od lesních tůní až po pitnou vodu, a běžné čistírny si s nimi neumí poradit. Vědci z University of Missouri ale objevili překvapivého spojence v boji s tímto globálním znečištěním. Geneticky upravené řasy dokážou drobné částice plastu přitáhnout jako magnet a vytvořit z nich chomáče, které se z vody snadno odstraňují. Jako bonus navíc příjemně voní po citrusové kůře.

Izrael tvrdí, že mu USA povolily zasáhnout Bejrút, pokud Hizballáh zaútočí

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac uvedl, že jeho země získala souhlas Spojených států k úderu na jižní předměstí Bejrútu, baštu militantního hnutí Hizballáh, v případě útoku této proíránské skupiny na izraelské území. S odkazem na prohlášení Kacovy kanceláře o tom napsala agentura AFP.

Bitcoin spadl pod 70 tisíc dolarů

Bitcoin v úterý prohloubil pokles a dostal se pod hranici 70 tisíc dolarů. Trh dál vstřebává první zveřejněný prodej bitcoinů společností Strategy, která patří mezi největší firemní držitele této kryptoměny. Na náladě investorů se zároveň podepsalo i ochlazení na akciových trzích.

Lesních požárů bylo loni méně. Přesto způsobily rekordní škody

Lesní požáry způsobily v roce 2025 rekordní finanční škody. Informoval o tom list The Independent s odkazem na studii zveřejněnou v časopisu Nature. Vyšly dráž než hurikány, zemětřesení a povodně dohromady, přestože jich bylo méně. Vědci popsali, jak se chování lesních požárů mění.

Trump chce uvalit další cla. Na mušce má Brazílii

Úřad obchodního zástupce Spojených států (USTR) navrhl uvalení cla ve výši 25 procent na Brazílii. Jako důvod uvedl nekalé obchodní praktiky. Úřad vyšetřuje několik dalších obchodních partnerů USA, kteří by mohli čelit novým clům.

Trump o rozhovorech s Íránem: Je mi to jedno, začíná to být nuda

Americký prezident Donald Trump bagatelizoval možný krach mírových rozhovorů s Íránem. Prohlásil, že jednání „začínají být nudná“ a že „je mu úplně jedno“, jestli skončí. Podle íránské tiskové agentury Tasnín íránští vyjednavači zastavili dialog a předávání zpráv s USA kvůli izraelské vojenské aktivitě v Libanonu.

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích NATO

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, píše dnes list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.

Libanon oznámil částečné příměří mezi Izraelem a Hizballáhem

Libanon oznámil dohodu o částečném zastavení útoků mezi Hizballáhem a Izraelem. Příměří se týká především Bejrútu a jeho předměstí, boje na jihu Libanonu však pokračují a situaci dál komplikuje napětí mezi Spojenými státy a Íránem.

Ogrodníková ovládla oštěp na Odložilově memoriálu

Bronzová olympijská medailistka Nikola Ogrodníková se po mateřské pauze dál vrací do formy. Na Odložilově memoriálu v Praze vyhrála soutěž oštěpařek výkonem 59,87 metru. Dařilo se také dálkaři Radku Juškovi, koulaři Tomáši Staňkovi nebo oštěpaři Martinu Konečnému, který si výrazně vylepšil osobní rekord.

Kyjev a Dnipro čelily ruským vzdušným úderům, nejméně devět mrtvých, tvrdí úřady

Ruský vzdušný úder na ukrajinské město Dnipro v noci na dnešek zabil nejméně pět lidí, dalších 25 zranil. Podle agentur Reuters a AFP to uvedly místní úřady. Rozsáhlému vzdušnému úderu čelil v noci i Kyjev. Starosta Vitalij Kličko uvedl, že v Kyjevě útoky zabily čtyři lidi a zranily jich dalších 58. V metropoli na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu, dodal Kličko. Brzy ráno se podle agentury Reuters v Kyjevě znovu ozývaly výbuchy.

Kolumbii čeká napjaté finále prezidentských voleb

Kolumbijské prezidentské volby míří do druhého kola. V něm se 21. června utkají pravicový populista Abelardo de la Espriella a levicový senátor Iván Cepeda. První kolo ukázalo hluboce rozdělenou zemi, kde voliči dali jasně přednost výrazným politickým pólům před tradičním středem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama