-5.5 C
Czech
Úterý 13. ledna 2026
Válka na UkrajiněZelenskyj: Ruská invaze si už vyžádala 43 tisíc mrtvých z řad ukrajinských...

Zelenskyj: Ruská invaze si už vyžádala 43 tisíc mrtvých z řad ukrajinských vojáků

Od začátku ruské invaze bylo zabito přibližně 43 000 ukrajinských vojáků, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten přitom o počtu obětí války hovoří velmi zřídka. Informuje o tom BBC, The Kyiv Independent a další servery. 

Zelenskyj se o obětech invaze zmínil v širším příspěvku na sociálních sítích o vyhlídkách na případné ukončení války. Uvedl v něm, že 370 000 dalších bylo zraněno. Tento údaj podle něj zahrnuje i vojáky, kteří byli zraněni vícekrát. Tvrdil také, že 198 000 ruských vojáků bylo zabito a dalších 550 000 zraněno.

Jak ale píše BBC, tento údaj lze velmi těžko ověřit. Rusko i Ukrajina jsou ve zveřejňování počtu obětí velmi zdrženlivé. Předpokládá se, že obě strany podceňují skutečné dopady konfliktu.

Nedávná zpráva tiskové agentury Reuters, která citovala nejmenovaný zdroj z amerických zpravodajských služeb, uvedla, že válka stála Rusko 315 000 mrtvých a zraněných vojáků. Tedy téměř 90 procent počtu, který byl poprvé nasazen na začátku konfliktu.

Mezitím srpnová zpráva deníku New York Times, která citovala americké představitele, odhadovala počet mrtvých ve válce na Ukrajině na 70 000 a až 120 000 zraněných.

Rusové ztratili mnohem více

Zelenskyj naposledy poskytl aktualizované údaje o ukrajinských obětech letos v únoru, kdy uvedl 31 000 mrtvých Ukrajinců.

Jak píše Kyiv Independent, ukrajinský prezident byl zřejmě ke svému aktuálnímu příspěvku donucen poté, co nastupující americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že 600 000 Rusů bylo zabito nebo zraněno, zatímco počet Ukrajinců je 400 000. Trump neuvedl, odkud tyto údaje pocházejí. 

Ačkoli se odhady mrtvých a zraněných ve válce liší, panuje shoda, že ruské počty obětí jsou mnohem vyšší než ukrajinské, a to kvůli jejich taktice „mlýnku na maso“. Nedávný vývoj války počet mrtvých jen zvýšil.

Ruské síly nadále postupují podél východní frontové linie a od začátku roku dobyly a znovu získaly přibližně 2 350 kilometrů čtverečních území na východní Ukrajině a v ruské západní Kurské oblasti.

Ukrajinské síly si udržují kontrolu nad malým množstvím ruského území poté, co v srpnu zahájily překvapivou ofenzívu do Ruska.

Britské ministerstvo obrany uvádí, že v listopadu Rusko utrpělo 45 680 obětí – více než během kteréhokoli měsíce od zahájení invaze v únoru 2022.

Podle nejnovějších odhadů britské obranné rozvědky ztrácí Rusko v průměru 1 523 zabitých a zraněných mužů denně. Uvádí se, že 28. listopadu ztratilo Rusko za jediný den více než 2 000 mužů, což se stalo poprvé.

Tyto údaje vycházely z materiálů z otevřených zdrojů, které byly někdy porovnávány s utajovanými údaji. Ukrajina nedovoluje zveřejňovat vlastní vojenské ztráty, takže neexistují žádné oficiální odhady pokrývající posledních několik měsíců.

Ruské ministerstvo obrany uvádí, že jen v Kursku bylo zabito nebo zraněno více než 38 000 ukrajinských vojáků. Ani oto číslo nelze ověřit.

Rusko anektovalo Krymský poloostrov v roce 2014. O osm let později zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu a obsadilo území na jihu a východě země.

Potřebujeme trvalý mír, řekl prezident

Zelenskyj ve svém příspěvku navazuje na sobotní jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a Trumpem v Paříži. Nově zvolený americký prezident při mnoha příležitostech prohlásil, že si přeje rychlé ukončení války. Nahrává tím náladě, kterou zastává asi čtvrtina Američanů, že USA poskytují Ukrajině příliš velkou podporu.

Během volební kampaně Trump opakovaně prohlásil, že by mohl válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit „během jednoho dne“. Zatím však neupřesnil, jak toho hodlá dosáhnout a některé plány či jejich části uniklé do médií odborníci odsoudili jako nereálné či nic neřešící.

Zelenskyj ve svém příspěvku zdůraznil, že jakákoli mírová dohoda musí být podpořena účinnými mezinárodními zárukami bezpečnosti jeho země. Uvedl, že Macronovi a Trumpovi řekl, že Kyjev potřebuje „trvalý mír“, který by Moskva „nezničila během několika let“.

Reklama

Doporučujeme

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama