3.9 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
Válka na UkrajiněZelenskyj: Ruská invaze si už vyžádala 43 tisíc mrtvých z řad ukrajinských...

Zelenskyj: Ruská invaze si už vyžádala 43 tisíc mrtvých z řad ukrajinských vojáků

Od začátku ruské invaze bylo zabito přibližně 43 000 ukrajinských vojáků, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten přitom o počtu obětí války hovoří velmi zřídka. Informuje o tom BBC, The Kyiv Independent a další servery. 

Zelenskyj se o obětech invaze zmínil v širším příspěvku na sociálních sítích o vyhlídkách na případné ukončení války. Uvedl v něm, že 370 000 dalších bylo zraněno. Tento údaj podle něj zahrnuje i vojáky, kteří byli zraněni vícekrát. Tvrdil také, že 198 000 ruských vojáků bylo zabito a dalších 550 000 zraněno.

Jak ale píše BBC, tento údaj lze velmi těžko ověřit. Rusko i Ukrajina jsou ve zveřejňování počtu obětí velmi zdrženlivé. Předpokládá se, že obě strany podceňují skutečné dopady konfliktu.

Nedávná zpráva tiskové agentury Reuters, která citovala nejmenovaný zdroj z amerických zpravodajských služeb, uvedla, že válka stála Rusko 315 000 mrtvých a zraněných vojáků. Tedy téměř 90 procent počtu, který byl poprvé nasazen na začátku konfliktu.

Mezitím srpnová zpráva deníku New York Times, která citovala americké představitele, odhadovala počet mrtvých ve válce na Ukrajině na 70 000 a až 120 000 zraněných.

Rusové ztratili mnohem více

Zelenskyj naposledy poskytl aktualizované údaje o ukrajinských obětech letos v únoru, kdy uvedl 31 000 mrtvých Ukrajinců.

Jak píše Kyiv Independent, ukrajinský prezident byl zřejmě ke svému aktuálnímu příspěvku donucen poté, co nastupující americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že 600 000 Rusů bylo zabito nebo zraněno, zatímco počet Ukrajinců je 400 000. Trump neuvedl, odkud tyto údaje pocházejí. 

Ačkoli se odhady mrtvých a zraněných ve válce liší, panuje shoda, že ruské počty obětí jsou mnohem vyšší než ukrajinské, a to kvůli jejich taktice „mlýnku na maso“. Nedávný vývoj války počet mrtvých jen zvýšil.

Ruské síly nadále postupují podél východní frontové linie a od začátku roku dobyly a znovu získaly přibližně 2 350 kilometrů čtverečních území na východní Ukrajině a v ruské západní Kurské oblasti.

Ukrajinské síly si udržují kontrolu nad malým množstvím ruského území poté, co v srpnu zahájily překvapivou ofenzívu do Ruska.

Britské ministerstvo obrany uvádí, že v listopadu Rusko utrpělo 45 680 obětí – více než během kteréhokoli měsíce od zahájení invaze v únoru 2022.

Podle nejnovějších odhadů britské obranné rozvědky ztrácí Rusko v průměru 1 523 zabitých a zraněných mužů denně. Uvádí se, že 28. listopadu ztratilo Rusko za jediný den více než 2 000 mužů, což se stalo poprvé.

Tyto údaje vycházely z materiálů z otevřených zdrojů, které byly někdy porovnávány s utajovanými údaji. Ukrajina nedovoluje zveřejňovat vlastní vojenské ztráty, takže neexistují žádné oficiální odhady pokrývající posledních několik měsíců.

Ruské ministerstvo obrany uvádí, že jen v Kursku bylo zabito nebo zraněno více než 38 000 ukrajinských vojáků. Ani oto číslo nelze ověřit.

Rusko anektovalo Krymský poloostrov v roce 2014. O osm let později zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu a obsadilo území na jihu a východě země.

Potřebujeme trvalý mír, řekl prezident

Zelenskyj ve svém příspěvku navazuje na sobotní jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a Trumpem v Paříži. Nově zvolený americký prezident při mnoha příležitostech prohlásil, že si přeje rychlé ukončení války. Nahrává tím náladě, kterou zastává asi čtvrtina Američanů, že USA poskytují Ukrajině příliš velkou podporu.

Během volební kampaně Trump opakovaně prohlásil, že by mohl válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit „během jednoho dne“. Zatím však neupřesnil, jak toho hodlá dosáhnout a některé plány či jejich části uniklé do médií odborníci odsoudili jako nereálné či nic neřešící.

Zelenskyj ve svém příspěvku zdůraznil, že jakákoli mírová dohoda musí být podpořena účinnými mezinárodními zárukami bezpečnosti jeho země. Uvedl, že Macronovi a Trumpovi řekl, že Kyjev potřebuje „trvalý mír“, který by Moskva „nezničila během několika let“.

Reklama

Doporučujeme

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama