ZprávyZelenskyj odvolal místopředsedu bezpečnostní rady Demčenka

Zelenskyj odvolal místopředsedu bezpečnostní rady Demčenka

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal místopředsedu bezpečnostní rady Ruslana Demčenka, který se ocitl v centru skandálu kolem lobbingu ve prospěch Ruska. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda s odkazem na výnos zveřejněný na stránkách prezidentské kanceláře. Odvolán hlavou státu byl dnes také velitel armádních speciálních jednotek.

Demčenko jako bývalý náměstek ministerstva zahraničí v době vlády proruského prezidenta Viktora Janukovyče podle dřívějších zjištění ukrajinských médií v roce 2010 prosazoval takzvanou Charkovskou dohodu. Ta prodloužila nájem krymského přístavu Sevastopol ruské černomořské flotile do roku 2042. Nájem měl původně vypršet v roce 2017, v roce 2014 Rusko celý Krym anektovalo.

Na Demčenka se kvůli jeho angažmá vztahoval lustrační zákon, jeho jméno však podle Ukrajinské pravdy zmizelo ze seznamu osob, které dostaly zákaz vykonávat veřejné funkce. Členem Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO), která je poradním orgánem prezidenta v bezpečnostních otázkách, byl Demčenko od roku 2020.

Mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nykyforov uvedl, že jediný důvod Demčenkova odvolání byl jeho špatný zdravotní stav.

Zelenskyj dnes odvolal také Hryhorije Halahana, velitele Sil speciálních operací (SSO) v rámci ukrajinské armády. Jeho nástupcem se stal generál Viktor Chorenko. Zelenskyj později uvedl, že Halahan se stane zástupcem šéfa speciálních jednotek v civilní tajné službě SBU. Zelenskyj také oznámil, že do čela prezidentského výboru pro vojenskou rozvědku HUR usedne sám ředitel této služby Kyrylo Budanov.

Dnešní odvolání jsou další z řady personálních rozhodnutí, která Zelenskyj učinil v posledních dnech. Minulý týden ukrajinský parlament na návrh prezidenta odvolal generální prokurátorku Irynu Venediktovovou a šéfa tajné služby SBU Ivana Bakanova. Prezident tehdy uvedl, že na Ruskem okupovaném území Ukrajiny pracuje proti zájmům státu přes 60 pracovníků SBU a prokuratury, což vyvolává otázky ohledně práce „příslušných představitelů“. Ukrajinská média podle DPA spekulovala, zda za tím, že Rusové na jaře rychle ovládli jihoukrajinský Cherson, nemohla být zrada.

Změny na vysokých postech provedl Zelenskyj i ve vládním kabinetu, který opustila ministryně sociálních věcí Maryna Lazebna. Parlament následně schválil jmenování její nástupkyně Oksany Žolnovičové.

Doporučujeme

Kosovo má novou prezidentku. Parlament odvrátil předčasné volby na poslední chvíli

Kosovský parlament zvolil novou prezidentkou ekonomku Justinu Shiroka Pulu. Poslanci rozhodli prakticky na poslední chvíli před vypršením ústavní lhůty a odvrátili tak rozpuštění parlamentu a další předčasné volby. Dohodě předcházely spory o omezení pravomocí tribunálu v Haagu, který soudí válečné zločiny spojené s Kosovem.

Zvrat ve válce o Mali. Armáda dobyla klíčové město, separatisté hlásí ústup

Malijská armáda podporovaná ruskými paramilitárními silami uvedla, že znovu získala kontrolu nad strategicky důležitým městem Kidal na severu této africké země. Podle junty obsazení předcházely masivní letecké i pozemní údery. Separatisté však uvedli, že armáda vstoupila do města bez boje, protože se povstalci stáhli.

Přežila dvě dávky pentobarbitalu. Christa Pike je po nezdařené popravě při vědomí

Američanka Christa Pike přežila pokus o popravu smrtící injekcí v Tennessee. Po podání dvou dávek pentobarbitalu zůstala naživu a byla převezena do nemocnice. Nyní se probrala, mluví a nadále dostává intenzivní lékařskou péči.

Ronaldo se do portugalské reprezentace pod Jesusem nechce vrátit

Cristiano Ronaldo se podle portugalských médií nechce vrátit do národního týmu, dokud jej povede Jorge Jesus. Spor mezi největší hvězdou portugalského fotbalu a trenérem tak pokračuje. Zatím přitom nic nenasvědčuje tomu, že by měl kouč u reprezentace skončit.

Ve Francii dnes pokračovaly protesty a blokády škol, do ulic vyšly desetitisíce lidí

Ve Francii začal další den blokád škol a demonstrací, do nichž se dnes v mnoha městech poprvé zapojí také odbory. V Paříži je očekáváno až 40.000 účastníků protestního průvodu. Kromě toho se dnes konají demonstrace v dalších velkých městech. Demonstranti a odborové organizace požadují, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou ve zchátralém stavu. Středoškolský odborový svaz uvedl, že během dneška bylo kvůli protestům uzavřeno rekordních 1800 středních škol, ministerstvo školství hovoří o zrušené výuce na 891 z 3700 středních škol. Do protestů se zapojili i učitelé a rodiče, píše agentura DPA.

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po ruských útocích

Ruské drony při nočním útoku na sanitky a obytný dům v Kramatorsku na východě Ukrajiny zabily 49letou ženu a zranily další čtyři lidi, oznámila dnes ukrajinská prokuratura, která útoky vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském ostřelování vsi Rajivka v Charkovské oblasti na východě země zahynula podle prokuratury 85letá žena. Jednoho mrtvého a sedm raněných si vyžádal ruský útok na civilní loď s řepkovým olejem plující v Černém moři pod vlajkou Marshallových ostrovů, informoval šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Raněné po ruských útocích hlásí i další ukrajinské regiony.

Politik z AfD poprvé obsadil post předsedy jednoho z regionálních parlamentů

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku dnes jeho předsedou zvolili zástupce Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Jde o prvního politika z této protiimigrační a pravicově populistické strany v čele některého z německých regionálních parlamentů. Agentura DPA píše, že Rausche podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti němu a pět se zdrželo. Jeden poslanec chyběl.

Bývalý šéf německé tajné služby Hanning zatčen pro podezření ze špionáže pro cizí mocnost

Bývalý šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) August Hanning byl zatčen kvůli podezření ze špionáže, vlastizrady a získávání utajovaných informací pro cizí mocnost. Oznámila to německá spolková prokuratura.

Zabil 13 lidí na vojenské základně. Trump schválil jeho popravu

Americký prezident Donald Trump schválil popravu bývalého armádního psychiatra Nidala Hasana, který při střelbě na základně Fort Hood v roce 2009 zabil 13 lidí a další desítky zranil. Trest má vykonat armádní popravčí četa. Pokud k popravě dojde, bude první v americkém vojenském systému od roku 1961.

Na jihu USA vědci objevili pět nových druhů sladkovodních mlžů

Výzkumníci na jihu Spojených států rozpoznali pět dosud neznámých druhů sladkovodních mlžů. Živočichové z rodu Obovaria žijí jen v konkrétních oblastech a jejich přesné určení může pomoci lépe chránit říční ekosystémy i samotné vzácné druhy.

Ruské zlato zaplavuje Hongkong. Západní sankce překreslily mapu obchodu se slitky

Ruské zlato proudí do Hongkongu rekordním tempem, uvedli analytici. Tento trend ukazuje, jak ekonomické sankce po začátku války na Ukrajině přesměrovaly ruský obchod. Překvapivé to ale není. Hongkong totiž platí za vstupní bránu pro zlato do Číny, která na ruské slitky neuvalila sankce. Před rokem 2022 byl hlavním odběratelem ruského zlata Londýn.

Litevský parlament hlasoval pro zrušení ústavního zákazu jaderných zbraní

Litevský parlament v prvním ze dvou potřebných hlasování schválil zrušení zákazu rozmístit jaderné zbraně v pobaltské zemi. Uvedla to dnes agentura Reuters. Aby zrušení zákazu vstoupilo v platnost, je nezbytné druhé hlasování, které má následovat za tři měsíce, 12. ledna, napsala ruská státní agentura TASS.

Americký regulátor chystá pravidla pro obchodování s kryptem na páku

Spojené státy připravují nový rámec pro kryptoměnové obchody s využitím páky a financování. Úřad CFTC otevřel veřejnou konzultaci, která má pomoci určit podmínky pro obchodní platformy i ochranu jejich zákazníků. Součástí záměru je také zvláštní registrační kategorie pro kryptoměnové trhy.

Írán může po stažení USA v Iráku rozjet nebezpečnou hru, obávají se experti

Stažení amerických sil z Iráku vytvořilo podle odborníků bezpečnostní vakuum v Iráckém Kurdistánu (KRI). Tento poloautonomní region spoléhal na ochranu Washingtonu, nyní ho však ohrožují vnitřní politické rozbroje a Írán, který by mohl odchodu USA využít.

Soul potvrdil, že miny na hranicích položila KLDR, a žádá po ní omluvu

Jihokorejská armáda dospěla k závěru, že Severní Korea nastražila miny, které před dvěma týdny na hranici obou států zranily tři jihokorejské vojáky. Armáda současně KLDR vyzvala, aby se omluvila a odstranila další miny, napsala v pondělí agentura AP. Soul obvinil Pchjongjang z výbuchů min i v srpnu 2015, kdy byli zmrzačeni dva jihokorejští vojáci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama