ZprávyZelenskyj odvolal místopředsedu bezpečnostní rady Demčenka

Zelenskyj odvolal místopředsedu bezpečnostní rady Demčenka

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal místopředsedu bezpečnostní rady Ruslana Demčenka, který se ocitl v centru skandálu kolem lobbingu ve prospěch Ruska. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda s odkazem na výnos zveřejněný na stránkách prezidentské kanceláře. Odvolán hlavou státu byl dnes také velitel armádních speciálních jednotek.

Demčenko jako bývalý náměstek ministerstva zahraničí v době vlády proruského prezidenta Viktora Janukovyče podle dřívějších zjištění ukrajinských médií v roce 2010 prosazoval takzvanou Charkovskou dohodu. Ta prodloužila nájem krymského přístavu Sevastopol ruské černomořské flotile do roku 2042. Nájem měl původně vypršet v roce 2017, v roce 2014 Rusko celý Krym anektovalo.

Na Demčenka se kvůli jeho angažmá vztahoval lustrační zákon, jeho jméno však podle Ukrajinské pravdy zmizelo ze seznamu osob, které dostaly zákaz vykonávat veřejné funkce. Členem Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO), která je poradním orgánem prezidenta v bezpečnostních otázkách, byl Demčenko od roku 2020.

Mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nykyforov uvedl, že jediný důvod Demčenkova odvolání byl jeho špatný zdravotní stav.

Zelenskyj dnes odvolal také Hryhorije Halahana, velitele Sil speciálních operací (SSO) v rámci ukrajinské armády. Jeho nástupcem se stal generál Viktor Chorenko. Zelenskyj později uvedl, že Halahan se stane zástupcem šéfa speciálních jednotek v civilní tajné službě SBU. Zelenskyj také oznámil, že do čela prezidentského výboru pro vojenskou rozvědku HUR usedne sám ředitel této služby Kyrylo Budanov.

Dnešní odvolání jsou další z řady personálních rozhodnutí, která Zelenskyj učinil v posledních dnech. Minulý týden ukrajinský parlament na návrh prezidenta odvolal generální prokurátorku Irynu Venediktovovou a šéfa tajné služby SBU Ivana Bakanova. Prezident tehdy uvedl, že na Ruskem okupovaném území Ukrajiny pracuje proti zájmům státu přes 60 pracovníků SBU a prokuratury, což vyvolává otázky ohledně práce „příslušných představitelů“. Ukrajinská média podle DPA spekulovala, zda za tím, že Rusové na jaře rychle ovládli jihoukrajinský Cherson, nemohla být zrada.

Změny na vysokých postech provedl Zelenskyj i ve vládním kabinetu, který opustila ministryně sociálních věcí Maryna Lazebna. Parlament následně schválil jmenování její nástupkyně Oksany Žolnovičové.

Reklama

Doporučujeme

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama