Indická vesmírná agentura ISRO uvedla, že se snaží kontaktovat svůj přistávací modul a rover na Měsíci. Právě totiž začíná nový lunární den. Zatím však neobdržela žádné signály. Informoval o tom server BBC či Hindustan Times.
Lander, který uvnitř nesl lunární rover, přistál v srpnu poblíž málo prozkoumaného jižního pólu Měsíce. Zařízení strávilo shromažďováním dat a snímků dva týdny, po kterých bylo za soumraku měsíce uvedeno do „režimu spánku“. Rover vstoupil do režimu spánku 2. září, následovaný landerem 4. září.
Ambiciózní lunární mise ISRO byla před přechodem do režimu spánku schopna detekovat síru a další drobné prvky na povrchu Měsíce, uvádí server Hindustan Times.
🚨 ISRO makes attempt to wake up Chandrayaan-3’s lander & rover but no signals from them so far. We still have time to contact it. pic.twitter.com/MrvoVUZOHg
— Indian Tech & Infra (@IndianTechGuide) September 22, 2023
Vesmírná agentura ISRO doufala, že se baterie dobijí a moduly se opět probudí, až Slunce kolem 22. září znovu vyjde. Je ale možné, že extrémní chlad lunární noci baterie poškodil.
V pátek ISRO na platformě sociálních sítí X, dříve známé jako Twitter, zveřejnila, že „úsilí o navázání komunikace s přistávacím modulem Vikram a roverem Pragyaan bude pokračovat“.
Všechny úkoly byly zdárně dokončeny
Indie se svou misí Chandrayaan-3zapsala do historie. Stala se první zemí, která úspěšně přistála s kosmickou lodí poblíž měsíčního jižního pólu. Připojila se také k elitnímu klubu zemí, které dosáhly hladkého přistání na Měsíci po USA, bývalém Sovětském svazu a Číně.
Přistání bylo podle BBC pečlivě naplánováno tak, aby se shodovalo se začátkem lunárního dne, takže Vikram a Pragyaan měli dva týdny slunečního světla, kdy mohly pracovat. Jeden den na Měsíci se rovná něco málo přes čtyři týdny na Zemi, přičemž den a noc trvají každý asi 14 dní.
Vesmírná agentura poskytovala pravidelné aktualizace o pohybu a nálezech roveru a sdílela snímky, které pořídil. Jak rover, tak lander podle ní dokončily všechny své úkoly. Nicméně vyjádřila naději, že se znovu probudí na začátku dalšího lunárního dne.
Odborníci uvedli příklad čínského landeru Chang’e4 a roveru Yutu2, které se s východem slunce probudily několikrát.
Bývalý šéf ISRO AS Kiran Kumar však BBC řekl, že to není samozřejmé, protože noční teploty poblíž měsíčního jižního pólu běžně klesají na -200 stupňů Celsia a baterie nejsou navrženy tak, aby byly skladovány při tak extrémních teplotách.
Rover úspěšně detekoval prvky jako síra, hliník, vápník, železo, chrom, titan, mangan, křemík a kyslík, jak se očekávalo. Vozítko pátralo také po přítomnosti vodíku na měsíčním povrchu. Pokud se podle agentury Vikram a Pragyaan neprobudí, zůstanou na Měsíci „jako indický lunární velvyslanec“.
