menu

18.8 C
Czech
Neděle 6. července 2025

Írán má kapacity vrátit se k obohacování uranu, řekl šéf MAAE

Írán má kapacity obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi stanici CBS News. Izraelské a americké údery proti íránským jaderným zařízením podle něj nedokázaly zničit vše. Je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. Grossiho slova jsou v rozporu s opakovaným tvrzením amerického prezidenta Donalda Trumpa, že americké údery zcela a totálně zničily íránská zařízení na obohacování uranu.

V ruské Lipecké oblasti zemřela žena, spadly na ni trosky ukrajinského dronu

Sedmdesátiletá žena zemřela a další dva lidé byli zraněni v západoruské Lipecké oblasti poté, co na ně spadly trosky ukrajinského bezpilotního letounu. Naopak ruské útoky na několikapodlažní obytný dům v Oděse na jihu Ukrajiny zranily pět lidí, včetně sedmiletého chlapce a devítileté dívky. Dnes o tom s odvoláním na místní úřady informovala agentura Reuters. Ukrajina čelí ruské vojenské agresi čtvrtým rokem. Obě strany konfliktu odmítají, že by útočily na civilisty, ale zabity jich byly tisíce, v drtivé většině šlo o Ukrajince.

Zahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Paříž poprvé od roku 1923 otevřela koupání v Seině pro veřejnost

Po více než století se Pařížané konečně dočkali. V sobotu se mohli legálně vykoupat v řece Seině. Otevření tří koupacích míst v centru města završilo nákladný čisticí projekt, který proměnil kdysi špinavou vodní tepnu v letní osvěžení.

Ve středu 22. března 2023 začíná v Praze 25. ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět na téma Cena bezpečí. V rámci jeho zahájení bude za celoživotní podporu lidských práv udělena cena Homo Homini Javieru Tarazonovi z Venezuely, který momentálně čelí falešnému obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Cenu Homo Homini uděluje Člověk v tísni již od roku 1994.

Festival bude zahájen v 19:00 a potrvá do 30. března. Více na www.jedensvet.cz

Festival Jeden svět

Festival Jeden svět je už více než dvě desetiletí jednou z neodmyslitelných součástí působení společnosti Člověk v tísni. Od svého vzniku v roce 1999 přináší domácímu publiku dokumentární filmy o lidských právech z celého světa, které se promítají v desítkách měst po celé republice a také na českých základních a středních školách. Jeden svět získal čestné uznání organizace UNESCO za výchovu k lidským právům.

Jeden svět je dnes největším festivalem svého druhu na světě.

Cena Homo Homini

Od roku 1994 Člověk v tísni uděluje cenu Homo Homini lidem a skupinám, které se významně zasloužily o obranu lidských práv, demokracii a nenásilné řešení politických konfliktů. Mezi dosavadní laureáty a laureátky patří například ruský politik Alexej Kovalev, čínský literární kritik a disident Liou Siao-po, ázerbájdžánský právník Intiqam Alijev, známá vietnamská disidentka Pham Doan Trang či nikaragujská farmářka Francisca Ramírez. V roce 2020 byla cena udělena čtyřem zadrženým členům běloruské lidskoprávní organizace Viasna.

O laureátovi

Javier Tarazona se od mládí věnuje osvětě a podpoře ohrožených a perzekvovaných osob. Na střední škole pořádal pro své spolužáky kurzy první pomoci a vzdělával je v problematice prevence HIV či antikoncepce. Byl i součástí organizace, která pomáhala lidem ve vězení.

V 17 letech založil organizaci Fundabrisetu, později přejmenovanou na FundaRedes. I ta nejprve začala jako mládežnická organizace, kde se děti a mládež formou hry učily demokratický principům a hodnotám.

Po studiu učitelství na univerzitě pracoval jako pedagog. Čím dál tím více se ale začal věnovat práci ve FundaRedes: povzbuzoval občany v různých komunitách, zejména v pohraničních státech Venezuely, aby bránili svá práva. Vytvořil stálé buňky monitorující lidská práva v šesti venezuelských hraničních státech Amazonas, Apure, Bolivar, Falcón, Táchira a Zulia. Organizoval pravidelná školení s cílem naučit místní obyvatele monitorovat a hodnotit stav lidských práv.

Jako ředitel FundaRedes proškolil v pohraničních státech Venezuely více než 8000 občanů a hlasitě odsuzoval porušování lidských práv ze strany státu a neregulérních ozbrojených skupin. Odhaduje se, že jeho činnost přinesla užitek více než 43.000 obyvatelům. Z FundaRedes vytvořil místa pro veřejná setkání, které v době ozbrojených konfliktů využívali k setkáváni i členové znepřátelených skupin ELN Guerilla, FARC a venezuelské vlády.

Kvůli svým činům byl pod neustálým dohledem Bolívarské národní zpravodajské služby (SEBIN). Před svým zatčením Javier odvážně odsoudil aktivity nelegálních skupin operujících v pohraničních oblastech Venezuely se souhlasem režimu.

Javier Tarazona byl spolu se svým bratrem Rafaelem Tarazonou a aktivistou Omarem Garcíou zatčen 2. července 2021 cestou na úřad generálního prokurátora, kde chtěl podal stížnost na obtěžování a pronásledování ze strany tajné služby SEBIN. Javier čelí obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Omar García a Rafael Tarazona byli následně z vazby propuštěni, ale zůstávají v domácím vězení.

K dnešnímu dni je Javier Tarazona ve vězení již 600 dní. Je zadržován přímo v sídle zpravodajské služby SEBIN a soud je kvůli neustálým průtahům neustále odkládán. V listopadu 2022 Inter-American Commission on Human Rights (IACHR) žádala o možnost přezkoumat podmínky jeho zadržování. Důvodem žádosti bylo opakovaná obvinění z mučení a špatného zacházení. Delegace Evropské unie ve Venezuele ve svém prohlášení rovněž zmiňuje Javierův případ a požaduje, aby vzhledem k jeho zdravotnímu stavu měl Úřad vysokého komisaře OSN k Javierovi přístup.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Dalajláma slaví 90 let a odmítá čínský vliv na svého nástupce

Tisíce lidí se v neděli sešly v indické Dharamsale, aby oslavily 90. narozeniny tibetského duchovního vůdce. Dalajláma promluvil o svých dalších plánech i o tom, jak si představuje výběr svého nástupce. Vzkaz byl jasný: rozhodnutí zůstává výhradně v rukou tibetské tradice, nikoliv Pekingu.

Čína by při útoku na Tchaj-wan chtěla, aby Rusko zaútočilo na NATO, tvrdí Rutte

Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj nelze oddělit bezpečnostní situaci v Evropě od té v Asii.

Počet obětí záplav v Texasu se zvýšil na 51 lidí, uvádí úřady

Při bleskových záplavách v Texasu zemřelo od pátku nejméně 51 lidí. Nejvíce z nich připadá na okres Kerr, kde podle nové dnešní bilance zahynulo 43 lidí včetně 15 dětí, píší agentury. Zástupce místních úřadů v tomto okrese Dalton Rice uvedl, že se stále pohřešuje 27 účastníků náboženského tábora pro dívky Camp Mystic. Podle něj je však možné, že počet pohřešovaných bude vyšší.

Ruská vojska dobyla další dvě vsi u Dněpropetrovské oblasti

Rusko dobylo další dvě vesnice poblíž administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti, napsala dnes ukrajinská média s odvoláním na projekt DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj uvedl, že strávil dva dny na jiném úseku fronty ohroženém ruskými útoky, v Charkovské oblasti na severovýchodě země, kde ukrajinští vojáci každý den odrážejí okolo deseti ruských útoků. S místními veliteli jednal o posílení obrany.

Trump řekl, že s Putinem jednal také o možných sankcích proti Rusku

Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s telefonátem se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně války, kterou Moskva vede proti Ukrajině. Novinářům řekl, že se šéfem Kremlu jednal o možných dalších sankcích a že ten se jich obává. Ohledně hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl, že spolu mluvili o možnosti poskytnutí dalších střel protivzdušné obrany Patriot Kyjevu. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP.

Trump rozesílá celní ultimáta

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí odešle dvanácti zemím dopisy s konkrétními sazbami cel na jejich vývoz do USA. O jaké země jde, zatím neřekl. Podle něj má jít o „ber nebo nech být“ nabídky. Půjde o další krok v tlaku na partnery, se kterými se dosud nepodařilo dojednat výhodné podmínky.
Reklama

DOPORUČUJEME

Světový rekord: Aku vrtačka PARKSIDE utáhne dopravní letadlo A380

Praha 5. července 2025 (PROTEXT) - PARKSIDE způsobil senzaci velkolepým kouskem v hangáru společnosti Lufthansa Airlines (technické správy letadel) v německém Mnichově: Nový 12V...

Nová bílá kniha zkoumá budoucnost plateb a vzestup platebních sítí čtvrté generace

Singapur 4. července 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Právě vyšla průlomová bílá kniha s názvem The Future of Global Payments & Fourth Generation Payment Networks (4GPN)...
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Dalajláma slaví 90 let a odmítá čínský vliv na svého nástupce

Tisíce lidí se v neděli sešly v indické Dharamsale, aby oslavily 90. narozeniny tibetského duchovního vůdce. Dalajláma promluvil o svých dalších plánech i o tom, jak si představuje výběr svého nástupce. Vzkaz byl jasný: rozhodnutí zůstává výhradně v rukou tibetské tradice, nikoliv Pekingu.

Čína by při útoku na Tchaj-wan chtěla, aby Rusko zaútočilo na NATO, tvrdí Rutte

Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj nelze oddělit bezpečnostní situaci v Evropě od té v Asii.

Počet obětí záplav v Texasu se zvýšil na 51 lidí, uvádí úřady

Při bleskových záplavách v Texasu zemřelo od pátku nejméně 51 lidí. Nejvíce z nich připadá na okres Kerr, kde podle nové dnešní bilance zahynulo 43 lidí včetně 15 dětí, píší agentury. Zástupce místních úřadů v tomto okrese Dalton Rice uvedl, že se stále pohřešuje 27 účastníků náboženského tábora pro dívky Camp Mystic. Podle něj je však možné, že počet pohřešovaných bude vyšší.

Ruská vojska dobyla další dvě vsi u Dněpropetrovské oblasti

Rusko dobylo další dvě vesnice poblíž administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti, napsala dnes ukrajinská média s odvoláním na projekt DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj uvedl, že strávil dva dny na jiném úseku fronty ohroženém ruskými útoky, v Charkovské oblasti na severovýchodě země, kde ukrajinští vojáci každý den odrážejí okolo deseti ruských útoků. S místními veliteli jednal o posílení obrany.

Bitcoin se drží pod tlakem. Klíčový odpor zůstává nepokořen

Cena bitcoinu se 5. července pohybovala v těsném rozmezí mezi 107 386 a 109 117 dolary. Po sérii poklesů přišlo mírné zotavení, ale objemy klesly a býci zatím nepřesvědčili. Bitcoin tak zůstává v zóně nejistoty pod rezistencí kolem 109 000 dolarů.

Trump řekl, že s Putinem jednal také o možných sankcích proti Rusku

Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s telefonátem se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně války, kterou Moskva vede proti Ukrajině. Novinářům řekl, že se šéfem Kremlu jednal o možných dalších sankcích a že ten se jich obává. Ohledně hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl, že spolu mluvili o možnosti poskytnutí dalších střel protivzdušné obrany Patriot Kyjevu. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP.

Trump rozesílá celní ultimáta

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí odešle dvanácti zemím dopisy s konkrétními sazbami cel na jejich vývoz do USA. O jaké země jde, zatím neřekl. Podle něj má jít o „ber nebo nech být“ nabídky. Půjde o další krok v tlaku na partnery, se kterými se dosud nepodařilo dojednat výhodné podmínky.

Při evakuaci letadla Ryanairu na letišti na Mallorce se lehce zranilo 18 lidí

Při údajném menším požáru v letadle společnosti Ryanair na letišti v Palma de Mallorca se v panice při opuštění stroje lehce zranilo 18 lidí, šest z nich skončilo v nemocnici, napsala dnes tamní média.

Rusko a Ukrajina pokračovaly v útocích, Kyjev hlásí zásah ruské letecké základny

Rusko a Ukrajina v noci na dnešek pokračovaly ve vzdušných útocích na území nepřítele. Ukrajinské letectvo informovalo o ruském náletu 322 dronů, z nichž 292 zneškodnila protivzdušná obrana, nebo zmizely z radarů. Ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS hlásí zničení 136 ukrajinských bezpilotních letounů v noci a dalších dvou desítek během rána. Ukrajinská armáda dnes zaútočila na ruské vojenské letiště v Borisoglebsku ve Voroněžské oblasti, kde jsou stíhací letouny Su-34, Su-35S a Su-30SM, píše server Ukrajinska pravda.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás