Evropská unie zaznamenala v prvním čtvrtletí roku 2024 zvýšení zadlužení na 82 procent hrubého domácího produktu (HDP). Tento růst ukončil předchozí pokles, když v posledním čtvrtletí roku 2023 činil dluh EU 81,5 procenta HDP. Podle zprávy Eurostatu je nárůst nejvýraznější na Slovensku, nicméně i Česká republika zaznamenala další zvýšení svého státního dluhu, který dosáhl nového rekordu.
Podobný trend jako v celé EU se projevuje i v zemích eurozóny, kde je zadlužení dvaceti zemí platících eurem vyšší a dosáhlo 88,7 procenta HDP. Přestože meziročně je zadlužení eurozóny i celé unie nižší, v České republice naopak roste. Na konci prvního čtvrtletí 2024 činilo zadlužení Česka 43,4 procenta HDP.
Zadlužení EU se v prvním čtvrtletí zvýšilo na 82 procent HDP, roste i v Česku – https://t.co/VYV9WKSzfs pic.twitter.com/2TakZEhAiz
— PATRIA.CZ (@PatriaCZ) July 22, 2024
Extrémní zadlužení některých členských států
Nejvyšší zadlužení v EU má stále Řecko, kde však dochází k postupnému zlepšování. Na konci prvního čtvrtletí dosahovalo zadlužení Řecka 159,8 procenta HDP, což je pokles oproti hodnotě 169,4 procenta HDP před rokem. Itálie, Francie, Španělsko, Belgie a Portugalsko také čelí zadlužení přesahujícímu 100 procent HDP. Na opačném konci spektra se nachází Bulharsko s nejnižším zadlužením, konkrétně 22,6 procenta HDP, píší Hospodářské noviny.
Slovensko a Česká republika
Nejrychleji se v mezičtvrtletním srovnání zadlužení zvyšovalo na Slovensku, kde došlo k nárůstu o 4,6 procentního bodu na 60,7 procenta HDP. Tento skok je nejvýraznější ze všech členských států EU a poukazuje na významné ekonomické výzvy, kterým Slovensko čelí. Rychlý růst zadlužení byl také zaznamenán v Estonsku a Belgii.
Státní dluh České republiky se na konci prvního čtvrtletí 2024 vyšplhal na více než 3,33 bilionu korun, což představuje výrazný nárůst oproti 3,09 bilionu korun na konci prvního čtvrtletí 2023.
V novodobé historii České republiky bylo nejnižší zadlužení zaznamenáno mezi lety 1996 a 1998, kdy činilo devět procent HDP. Od roku 1999 do roku 2013 se zadlužení trvale zvyšovalo a dosáhlo 41 procent HDP. Po tomto období až do pandemie covid-19 se zadlužení snižovalo, v roce 2019 dosáhlo 29 procent HDP.
Pakt stability a růstu
Fiskální pravidla EU, známá jako Pakt stability a růstu, stanovují, že veřejný dluh by neměl překročit 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel však pozastavil platnost tohoto paktu v roce 2020 kvůli hospodářským dopadům pandemie a jeho mimořádné uvolnění bylo prodlouženo kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.
Zvyšující se zadlužení v EU i České republice představuje významnou výzvu pro stabilitu veřejných financí a hospodářský růst. Klíčovým úkolem pro evropské vlády bude hledání rovnováhy mezi fiskální odpovědností a potřebou investic do klíčových oblastí, jako jsou zdravotnictví, vzdělávání a infrastruktura. Řešení tohoto problému bude vyžadovat nejen koordinaci na úrovni EU, ale také odpovědnou národní politiku.
