Sociální demokracie obnovila jednání s hnutím Stačilo! o společné kandidátce do parlamentních voleb. Přestože předchozí jednání zkrachovala a strana ostře kritizovala protisystémové názory svého partnera, vedení strany se rozhodlo udělat obrat o 180 stupňů. Důvodem je snaha dostat své zástupce zpět do sněmovny.
Jana Maláčová a Lubomír Zaorálek připouštějí, že šance SocDem na samostatný úspěch jsou mizivé. V aktuálních průzkumech strana často ani nefiguruje samostatně, nebo se pohybuje hluboko pod pětiprocentní hranicí. Spojení s komunistickým uskupením Stačilo! má být pragmatickou cestou k záchraně zbytků vlivu.
Stranický exodus a vnitřní rozklad
Spolupráce však spustila lavinu odchodů. Ze SocDem vystoupil senátor Petr Vícha, bývalý ministr Jiří Dienstbier i hejtman Martin Netolický. Část straníků mluví o zradě ideového odkazu sociální demokracie a o „memorandu s bolševiky“.
Předsednictvo přesto dalo spojení zelenou. Strana, která v roce 2006 získala přes 30 % hlasů, dnes hledá přežití v náruči formace, jež zpochybňuje členství Česka v EU i NATO. Odpor vůči Fialově vládě prý přebíjí rozdíly v pohledu na zahraniční politiku.
Změna rétoriky a politický cynismus
Maláčová původně označila Stačilo! za antisystémový subjekt. Nyní tvrdí, že se „více soustředí na sociální témata“ a že se změnila mezinárodní situace. Zaorálek dokonce zpochybňuje samotnou definici antisystému. Proti tomu se staví část veřejnosti i odborníků, kteří připomínají proruské postoje a autoritářský tón Stačilo!.
V kampani má SocDem zůstat jako značka viditelná, ale v praxi splyne se svým partnerem. Kandidáti budou součástí společného poslaneckého klubu. Strana, která přivedla Česko do NATO, dnes připouští i referendum o vystoupení.
Budoucnost klasické levice?
Komentátoři napříč médii považují krok vedení SocDem za kapitulaci. Je otázkou, jak na spojení zareagují zbývající voliči tradiční levice. Pokud spojení s antisystémem odmítnou, může Stačilo! zůstat pod čarou. Pokud naopak dojde ke sjednocení protestní levice, mohou se oba subjekty vrátit do sněmovny.
Výsledkem může být zásadní změna profilu levice v Česku – od umírněného a prozápadního směrem k radikálnímu a konzervativnímu. A v takovém případě už nepůjde jen o předvolební taktický krok, ale o zlom v domácí politické scéně.
