-8.5 C
Czech
Pátek 23. ledna 2026
ZprávyZa 24 hodin zemřelo při izraelských úderech v Gaze 51 Palestinců

Za 24 hodin zemřelo při izraelských úderech v Gaze 51 Palestinců

Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy zemřelo za posledních 24 hodin 51 Palestinců, informovalo dnes podle agentury AP tamní ministerstvo zdravotnictví. Dalších 115 lidí bylo podle něj zraněno. Úřady v Gaze ovládá palestinské teroristické hnutí Hamás, s nímž Izrael vede od jeho útoku v říjnu 2023 válku.

Počet Palestinců, kteří během této války zemřeli při izraelské odvetné ofenzivě, tak stoupl na nejméně 52.243, uvedlo dnes ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Tyto údaje nerozlišují mezi civilisty a členy teroristických skupin, podle dřívějších informací úřadů OSN je ale většina obětí z řad civilistů a další tisíce mrtvých jsou zřejmě v sutinách domů zničených masivním izraelským bombardováním. Přes 117.600 dalších Palestinců bylo také v této válce zraněno, uvedly dnes tamní úřady.

Válka v Gaze začala 7. října 2023 bezprecedentním teroristickým útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí, většinou rovněž civilistů, a 251 osob unesli do Gazy jako rukojmí. Většinu z nich propustili během dvou příměří výměnou za Palestince z izraelských věznic, v Gaze zůstává ale ještě šest desítek unesených, z toho více než polovina už zřejmě nežije.

Zatím poslední klid zbraní v Gaze se podařilo dojednat Spojeným státům, Kataru a Egyptu letos v lednu. Po dvou měsících, 18. března, ale izraelská armáda obnovila letecké útoky a pak i pozemní operaci v Gaze. Už 2. března také izraelská vláda přestala na toto palestinské území pouštět humanitární pomoc a od té doby se tam žádné nové dodávky jídla ani zdravotnické pomoci nedostaly. Vláda to zdůvodňuje tím, že chce nátlakem Hamás přimět k propuštění rukojmích. S tím ale nesouhlasí mnozí Izraelci, včetně řady příbuzných unesených, podle nichž jejich návrat domů zajistí jen dohoda a klid zbraní.

Tento týden také ministři zahraničí Německa, Francie a Británie ve společném prohlášení vyzvali Izrael, aby umožnil dodávky potravin a zdravotnického materiálu do Gazy. Uvedli, že humanitární pomoc nesmí být používána jako politický nástroj a Izrael musí podle mezinárodního práva umožnit její neomezený průchod. Blokáda pomoci je podle těchto tří evropských ministrů „netolerovatelné“ opatření, které vystavuje palestinské civilisty nebezpečí „hladu, epidemií a smrti“.

Reklama

Doporučujeme

Íránské revoluční gardy varují USA a Izrael, že jsou připraveny jednat

Šéf íránských revolučních gard Mohammad Pakpúr dnes varoval Washington, že jeho bezpečnostní složky mají po několika týdnech protestů a represí v Íránu "prst na spoušti" a jsou připraveny vykonat rozkazy íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Podle agentury AFP tím jen Írán přilévá olej do ohně v době, kdy americký prezident Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Teherán je otevřený vyjednávání s Washingtonem.

Územní otázky zůstávají nevyřešeny, řekl Zelenskyj před ohlášeným jednáním v SAE

Nadcházejících trojstranných jednání ve Spojených arabských emirátech (SAE) se zúčastní diplomatičtí a vojenští představitelé, přičemž ukrajinskou delegaci povede hlavní vyjednavač Rustem Umerov. Novinářům to ve švýcarském Davosu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který jen o něco dříve konání schůzky mezi zástupci USA, Ukrajiny a Ruska oznámil. Zelenskyj se dnes v Davosu asi na hodinu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

OSN varuje před dlouhodobým nedostatkem vody ve světě

Voda byla dlouho považována za samozřejmý zdroj. Nová zpráva OSN ale varuje, že tento předpoklad přestává platit. Svět se podle odborníků dostal do fáze, kdy už nejde jen o krizi, ale o trvalý problém s hlubokými dopady.

Trumpovi vyslanci Witkoff a Kushner v Kremlu jednají s Putinem

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu jedná se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, informuje agentura TASS. Schůzka se týká možností ukončení války na Ukrajině, již Rusko na rozkaz šéfa Kremlu rozpoutalo v únoru 2022.

Musk brzy očekává schválení samořídicího systému Tesly v EU a Číně

Šéf americké automobilky Tesla Elon Musk očekává, že jeho výrobce elektromobilů v Evropské unii příští měsíc získá schválení svého samořídicího systému Full Self-Driving (FSD). Podle agentury Reuters to řekl dnes na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu. Musk zároveň doufá, že v podobném termínu úřady schválí využití této technologie také v Číně.

Zelenskyj v Davosu ostře kritizoval Evropu

Volodymyr Zelenskyj v Davosu varoval, že Evropa působí bezradně a opakuje stejné chyby. Přirovnal to k filmu Na Hromnice o den více a vyčetl evropským lídrům pomalou a roztříštěnou reakci na bezpečnostní hrozby. Znovu otevřel i otázku tvrdších kroků proti Rusku a jasnější podpory Ukrajiny.

Inflace v USA zůstává vyšší a Fed váhá se snižováním sazeb

Americká inflace se v závěru roku držela výš, než by si centrální banka přála. Ceny v listopadu meziročně zrychlily a spotřeba dál roste, takže prostor pro rychlé snižování úroků se zmenšuje. Do hry navíc vstupují cla, která znovu zdražují některé zboží.

Oteplování Arktidy stojí za extrémními mrazy v USA

Extrémní mrazy, sníh a led zasahují velkou část Spojených států. Meteorologové upozorňují, že nejde o náhodný výkyv počasí. Změny v Arktidě a úbytek mořského ledu podle nich hrají klíčovou roli.

Sesuvy půdy na Novém Zélandě zabily nejméně dva lidi, další se pohřešují

Silné deště, které v posledních dnech zasáhly Severní ostrov Nového Zélandu, způsobily rozsáhlé sesuvy půdy, při nichž zemřeli nejméně dva lidé. Několik dalších osob je pravděpodobně pohřbeno pod troskami.

Trump narazil na Nejvyšší soud. Cook z funkce zřejmě neodvolá

Americký Nejvyšší soud se zdráhá odvolat z funkce guvernérku Federálního rezervního systému (Fed) Lisu Cook, obává se totiž ztráty nezávislosti centrální banky. Kromě toho podle právníků neexistují žádné důkazy o údajném hypotečním podvodu, kterého se měla Cook dopustit.

Trump a Rutte dosáhli rámcové dohody o Grónsku

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že nezavede desetiprocentní cla na osm evropských zemí, které poslaly do Grónska vojáky, neboť vedl „produktivní" rozhovor s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO), jenž slíbil řešení v otázce Grónska. Dohodli se podle něj na „rámci budoucí dohody".

V Japonsku pozastavili znovuzprovoznění největší jaderné elektrárny na světě

V Japonsku po několika hodinách pozastavili restart největší jaderné elektrárny na světě. Reaktor je ale stabilní, sdělil mluvčí firmy Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO), která zařízení provozuje. Firma uvedla jaderný reaktor v elektrárně Kašiwazaki-Kariwa do provozu ve středu, a to navzdory přetrvávajícím obavám veřejnosti. Učinila tak poprvé od katastrofy v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011, po které Japonsko jaderné reaktory načas odpojilo.

Witkoff oznámil pokrok v jednáních o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, řekl dnes podle agentur Reuters a AFP na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff. Dodal, že během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov o něco dříve informoval o jednání s americkými zástupci v Davosu, hlavními tématy podle něj byly ekonomický rozvoj, poválečná obnova jeho země a bezpečnostní záruky.

ANALÝZA: Rusové používají zimu jako zbraň, Ukrajince ale nezlomí

Kovově šedivé nebe, prázdná okna a vyhaslé semafory se slévají do monolitické bezútěšnosti, zatímco teploty padají hluboko pod nulu. Pohled na města uprostřed zimy připomíná mrazivou dystopii. Pátý rok války a Rusové opět útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu – intenzivněji než kdy předtím. Vojáci na frontě drží, tak my musíme taky, shodují se Ukrajinci. Jejich ducha se nepříteli zlomit nedaří.

Trumpova cla zastavila schvalování dohody EU s USA

Evropský parlament pozastavil práce na schvalování obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, kterou obě strany uzavřely loni v létě. Krok přišel po víkendové hrozbě Donalda Trumpa, že uvalí cla na evropské země, pokud nepřistoupí na americkou kontrolu nad Grónskem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama