Od svých osmdesátin, které Anthony Hopkins oslavil před více než pěti lety, prožil snad nejpozoruhodnější období své kariéry, od velkolepých hlavních rolí ve filmech Dva papežové a Otec až po strhující scény ve filmech Čas armagedonu a Syn. Tyto starší role nevyhnutelně vyvolaly přímou konfrontaci se smrtelností a Hopkins se tomuto tématu ve své tvorbě nevyhýbá. Žádné z těchto dramat však nedokáže diváky připravit na to, co přináší ve Freudově Posledním sezení – filmu, který je výslovně o přípravě na konec života – a o reflexi všeho, co mu předcházelo. Hopkins v roli ikonického psychoanalytika Sigmunda Freuda září v dalším bohatém, vtipném a srdcervoucím obratu – který je podpořen hlubokým zaujetím pro látku, probublávající na povrch.
