Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) momentálně zarovnává svá zrcadla a připravuje se na provoz. Astronomové si od nejvýkonnějšího teleskopu všech dob slibují velké objevy. Může nám pomoci pochopit vznik sluneční soustavy a celého vesmíru, podle nové studie však může odhalit také inteligentní mimozemský život, píše se na webu University Today.
JWST má oproti Hubbleovu vesmírnému dalekohledu jednu podstatnou výhodu. Může zobrazit planety obíhající hvězdy ve velice vzdálených „koutech” vesmíru. A podle vědců na nich může objevit dokonce i inteligentní život, píše web University Today.
Objev fosfanu v atmosféře Venuše vedl ke spekulacím, zde tuto chemikálii mohl vytvořit mikrobiální život.
Podle vědců by dokonce mohly být v infračervených vlnových délkách na exoplanetách detekovány „vesmírné rostliny”. Chlorofyl, přírodní látka obsažená v zelených rostlinách a řasách umožňující fotosyntézu totiž teoreticky může být detekovatelná v infračervených vlnových délkách.
Jediná fotografie vzdálené planety pořízená JWST planetárním vědcům může dát dostatek informací k tomu, aby mohli určit, zda hostí biologický život. Tyto informace jsou uloženy ve vlnových délkách světla, které dosáhne čočky dalekohledu.
Podle odborníků takto lze s JWST objevit také mimozemský inteligentní život. Stačí se zaměřit na charakteristiky, podle nichž je možné na Zemi identifikovat lidstvo – emitované teplo z vytápění domácností a průmyslu, umělé světlo a především výroba chemikálií, díky níž se v zemské atmosféře vyskytují sloučeniny, které by tam být neměly.
Pokud by zemskou atmosféru skenovala svým vlastním, pravděpodobně výkonnějším dalekohledem mimozemská civilizace, mohla by nás odhalit s pomocí těchto stop v atmosféře.
Dokument, který byl nedávno publikován na webu arXiv, popisuje možnosti JWST detekovat stopy průmyslového znečištění v atmosférách exoplanet. Konkrétně se vědci zaměřili na chlor-fluorované uhlovodíky (CFC). Tyto skleníkové plyny se dlouho drží v atmosféře. Pokud by vědci našli CFC jinde ve vesmíru, měli by co dočinění se stopami po mimozemské civilizaci.
Když jas dovolí
Podle dokumentu má JWST ve vyhledání CFC i přes svou výkonnost jistá omezení. Pokud je domovská hvězda exoplanety příliš jasná, tak „přehluší“ signál a „zastíní“ signaturu CFC. Teleskop bude mít údajně největší šanci u hvězd třídy M – dlouhověkých červených trpaslíků s nízkým jasem.
Jako příklad vědci uvádějí hvězdu TRAPPIST-1 ve vzdálenosti pouhých 40 světelných let, kterou v obyvatelné zóně obíhá několik planet o velikosti Země. Na těchto exoplanetách by JWST mohl najít inteligentní život.
Problém je, že hvězdy třídy M jsou ve svých počátcích nestabilní. Vysílají tak silné sluneční erupce, že by veškerý život na obíhajících planetách vyhubily.
Experti ale v dokumentu upozorňují, že se hvězdy typu M časem stabilizují. Najít život na těchto planách tedy není zcela nemožné.
„Zjistili jsme, že s vypuštěním JWST se lidstvo možná blíží ke schopnosti detekovat pasivní atmosférické technosignatury kolem nejbližších hvězd,” píší výzkumníci. „Ať už venku najdeme, nebo nenajdeme cokoliv, skutečnost, že se na to vůbec můžeme podívat, změní hru.”
