Viceprezident ruské společnosti Transněfť Andrej Badalov zemřel v Moskvě, napsala dnes agentura TASS s odvoláním zdroj z justičních orgánů, podle kterého Badalov nejspíše spáchal sebevraždu. Podle sociálních sítí vyskočil z okna svého bytu v 17. podlaží na prestižní adrese. Zprávy o smrti svého viceprezidenta později potvrdila sama společnost. Jde o přinejmenším 11. záhadnou smrt v ropném odvětví od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině, napsal server The Moscow Times.
„Badalovovo tělo našli pod okny domu na Rubljovské silnici. Jako předběžná příčina smrti byla stanovena sebevražda,“ citovala agentura TASS svůj zdroj. Případ se vyšetřuje. V bytě byly v té době jeho žena a dvě dcery. Nyní jsou v péči psychologů, dodala agentura RIA Novosti, podle které Badalov před smrtí napsal ženě na rozloučenou.
Another suspicious fall in Russia: 62-year-old Transneft VP Andrei Badalov found dead after plunging from the 17th floor of his Moscow apartment, reports say. pic.twitter.com/3waYr7PzmU
— UNITED24 Media (@United24media) July 4, 2025
Kriminalisté se snaží objasnit okolnosti případu, napsal hospodářský list RBC na svém webu. Připomněl, že Badalov byl viceprezidentem monopolního provozovatele ropovodů Transněfť od roku 2021, ve společnosti měl na starosti digitalizaci a informační technologie. Dříve řídil výzkumný ústav. Špičkovému manažerovi bylo 62 let. Podle informací ze sociálních sítí trpěl problémy se srdcem. Transněfť ocenila, že Badalov řídil projekty pomáhající podniku překonat důsledky západních sankcí.
The Moscow Times připomněly, že na podzim 2022 zahynul za podobných okolností 67letý předseda představenstva ropné společnosti Lukoil Ravil Maganov, který vypadl z okna moskevské kliniky spadající pod prezidentskou kancelář. Jeho nástupce, 66letý Vladimir Někrasov zemřel sotva o rok později, na akutní srdeční selhání. Loni v březnu zemřel za nezveřejněných okolností 53letý viceprezident Lukoilu Vitalij Robertus, údajně se oběsil ve vlastní kanceláři poté, co prý vyšlo najevo, že dal úplatek celníkům. V květnu 2022 v Mytiščích u Moskvy zahynul bývalý viceprezident Lukoilu Alexandr Subbotin, údajně během nepovedeného pokusu šamanů vyléčit manažera z kocoviny žabím jedem.
V lednu 2022 našli v milionářské vesničce u Petrohradu mrtvého 60letého manažera Gazpromu Leonida Šulmana, vedle kterého ležela poznámka se stížností na nesnesitelné bolesti v noze. O dva měsíce později, rovněž v okolí Petrohradu, našli tělo dalšího manažera Gazpromu Alexandra Tjuljakova. Rovněž po sobě zanechal dopis na rozloučenou, ale jeho obsah nebyl zveřejněn. Za další měsíc se v moskevském bytě našlo tělo bývalého viceprezidenta Gazprombanky Vladislava Avajeva, jeho ženy a dcer, které podle vyšetřovatelů nejprve zastřelil, než sám se sebou skoncoval.
Následně byl ve vile ve Španělsku nalezen oběšený manažer společnosti Novatek Sergej Protoseňa. Jeho žena a osmnáctiletá dcera byly ubodány. Známí je považovali za „vzornou rodinu“.
V červenci 2022 bylo v exkluzivní chatové osadě u Finského zálivu nalezeno tělo 61letého Jurije Voronova, generálního ředitele dopravní společnosti Astra Šipping, která podnikala v polárních projektech Gazpromu. Voronova zabil výstřel do hlavy.
V únoru 2023 v domu u Moskvy našli mrtvého bývalého ropného magnáta Vjačeslava Rovnejka, který svého času vytvořil společnost Urals Energy spolu se zetěm ruského prezidenta Borise Jelcina Leonidem Ďjačenkem. „Pil čaj u stolu a najednou se mu udělalo špatně. Spadl ze židle a konec,“ vylíčila boháčova matka.
V říjnu 2024 z okna moskevského bytu vypadl bývalý náměstek ředitele společnosti Nornikel a bývalý viceprezident Jukosu Michail Rogačov. Podle vyšetřovatelů spáchal sebevraždu kvůli zdravotním problémům, dodaly The Moscow Times.
