Evropská vesmírná agentura (ESA) a její americký protějšek NASA ve čtvrtek oznámily rozšíření spolupráce na primárně evropském projektu, jehož cílem je vyslat na Mars průzkumné vozítko pátrající po možných stopách minulého života na rudé planetě. Program s názvem ExoMars běží již několik let, zbrzdily ho ovšem odklady spojené s pandemií covidu-19 a ruskou invazí na Ukrajinu.
ESA nyní plánuje vyslat svůj rover na rudou planetu v roce 2028. Raketa s vozítkem měla původně odstartovat v roce 2020, start byl ale odložen kvůli problémům s koronavirem. Dalším termínem byl rok 2022, tento plán však překazila ruská invaze na Ukrajinu, po níž agentura EU pozastavila spolupráci s ruským Roskosmosem, který měl zajistit start mise.
.@esa and @NASA join forces to land Europe’s rover on Mars. These are the key US contributions to the #RosalindFranklin rover mission:
— ESA_ExoMars (@ESA_ExoMars) May 16, 2024
🚀 Launch service
⬇️ Braking engines for landing on Mars
♨️ Heater units
🧐 More details about the agreement: https://t.co/IiKlykL0eW pic.twitter.com/juE4aZ59Gy
ESA poté začala jednat s americkou NASA a nyní zástupci obou organizací v sídle unijní agentury v Paříži podepsali memorandum o prohloubení spolupráce. NASA v tiskové zprávě uvádí, že na základě dohody zajistí raketu pro start mise u soukromého amerického dodavatele. Také poskytne technologie potřebné pro přistání na Marsu či topné jednotky pro rover nazvaný Rosalind Franklinová, podle anglické vědkyně z minulého století.
„Tato přelomová dohoda posiluje naše společné úsilí v programu ExoMars a zajišťuje, že rover Rosalind Franklinová v roce 2030 dosedne svými koly na marsovskou půdu,“ uvedl Daniel Neuenschwander, který má v ESA na starosti průzkumné mise.
Cílem programu ExoMars je hledat známky možné existence někdejšího života na Marsu, zkoumat na planetě změny vody a geochemického prostředí a zjišťovat atmosférické stopové plyny a jejich zdroje. Dalším z poslání programu je prověřit technologie pro budoucí mise zaměřené na přepravu vzorků z Marsu na Zemi. Průzkumné vozítko má být vybavené vrtákem, který by se dostal až dva metry pod povrch planety s cílem odebrat vzorky ledu.
Starty raket mířících na Mars lze provádět s ohledem na vzájemnou polohu Země a rudé planety jen jednou za dva roky.
