Válka s Íránem přestává být jen bezpečnostní krizí na Blízkém východě a stále víc se mění v ekonomický problém pro velkou část světa. Nejtvrději dopadá na země v Asii závislé na dovozu energií, ale tlak se začíná přelévat i do Evropy. Nejde přitom jen o dražší ropu. Státy už sahají k mimořádným opatřením, aby udržely v chodu dopravu, úřady i běžný život.
Hlavní problém leží v Hormuzském průlivu, kudy běžně proudí zhruba pětina světové ropy a dalších energetických surovin. Pokud se provoz v této trase výrazně omezí, trh velmi rychle narazí na jednoduchou realitu. Nabídka klesá, poptávka zůstává a ceny rostou. Spolu s ropou se do potíží dostávají i nafta, letecké palivo nebo zkapalněný ropný plyn, který se v řadě zemí používá k vaření a vytápění.
Právě v Asii už mají otřesy velmi konkrétní podobu. Bangladéš zavřel veřejné i soukromé univerzity. Thajsko podporuje práci z domova, aby se snížila spotřeba. Na Filipínách některé místní úřady přešly u státních zaměstnanců na čtyřdenní pracovní týden. V Pákistánu se zavírají školy, část úřadů funguje jen čtyři dny v týdnu a zároveň rostou ceny plynu. Jižní Korea poprvé po téměř třech desetiletích zastropovala ceny plynu.
Pod tlakem je i Indie, kde se začínají objevovat nedostatky a hromadění zásob. Lidé se snaží zajistit si stále vzácnější lahve se zkapalněným plynem, což zvyšuje prostor pro krádeže i přemrštěné ceny. V Bombaji zavírají hotely a v indické Puné musela města dočasně omezit kremace založené na plynu. Místo něj úřady doporučily dřevo nebo elektřinu. I to ukazuje, že energetická krize už dávno není jen číslem v komoditních tabulkách, ale začíná zasahovat běžný provoz měst.
Evropa zatím není pod tak bezprostředním tlakem jako část Asie, ani tady ale nejde o vzdálený problém. Vyšší ceny plynu by se mohly rychle propsat do cen elektřiny a znovu otevřít debatu o mimořádných zásazích na trhu. Evropská unie proto zvažuje cenový strop na plyn i další kroky. Japonsko už tento týden spustilo největší uvolnění ropy ze svých státních rezerv v historii a zároveň fakticky zastropovalo ceny.
Současná krize tak získává podobu dalšího globálního ekonomického šoku, jaké svět zažil v posledních letech už několikrát. Po pandemii, ruské invazi na Ukrajinu a nových obchodních otřesech přichází další rána, která ukazuje, jak křehké zůstávají dodavatelské i energetické vazby. Nejtvrději teď dopadá na země, které si bez dovozu energií neporadí. Důsledky ale znovu pocítí i regiony, které jsou od bojiště tisíce kilometrů daleko.
