Válka na UkrajiněVálka na Ukrajině vyvolává u Rusů opačné emoce, jedni cítí hrdost, jiní...

Válka na Ukrajině vyvolává u Rusů opačné emoce, jedni cítí hrdost, jiní strach

Zcela odlišné emoce vyvolala válka na Ukrajině u dvou ruských žen, obě se shodou okolností jmenují Jekatěrina. Jedna podporuje prezidenta Vladimira Putina a očekává vítězství, zatímco druhá Putina kritizuje a myslí si, že Rusko prohraje, napsala agentura Reuters.

Rok poté, co ruský prezident poslal své vojáky na Ukrajinu, je stále obtížné zjistit, co si 145 milionů Rusů o válce vůbec myslí. Oficiální průzkumy veřejného mínění nicméně říkají, že Putinova oblíbenost zůstává okolo 80 procent.

Osmatřicetiletá Jekatěrina je příznivkyní Putina a věří, že Rusko nakonec zvítězí, i když nyní bojuje s Ukrajinou, kterou podporuje Američany vedená Severoatlantická aliance. Její byt na jihu Moskvy je plný tašek darovaného oblečení a krabic s jídlem, které nasbírala, aby je poslala do Ruskem kontrolovaného Donbasu, kde zůstalo v důsledku války mnoho lidí bez střechy nad hlavou.

„Když můj přítel odjel bojovat jako dobrovolník, pochopila jsem, že i já musím dělat něco, abych pomohla,“ uvedla Jekatěrina, která nechtěla prozradit své příjmení ze strachu, že ji na internetu budou obtěžovat příznivci Ukrajiny. „Musíme pomoci bránit naši zemi, naše rodiny, ty, kteří jsou nám blízcí, a celé Rusko,“ dodala s tím, že podporuje prezidenta Putina i způsob, jakým zemi vede.

Podle průzkumu nezávislého nevládního střediska Levada podporuje ruskou armádu 75 procent Rusů, zatímco 19 procent ji nepodporuje a šest procent neví. Tři čtvrtiny Rusů rovněž očekávají, že Rusko zvítězí. Mnoho diplomatů i analytiků ale tato čísla zpochybňuje.

„Podporuju prezidenta a myslím si, že svou práci dělá dobře,“ uvedla Jekatěrina. „Rusko zvítězí. Jednoznačně,“ dodala.

Jen deset kilometrů jižně odsud žije jiná Jekatěrina, která má na celou situaci zcela opačný názor. Šestadvacetiletá Jekatěrina Vareniková, která kdysi pracovala pro státem kontrolovaný plynárenský gigant Gazprom, válku nenávidí a veřejně se staví proti Putinovi.

Když Rusové v lednu podnikli nálet na ukrajinské Dnipro, stála před moskevskou sochou ukrajinské básnířky Lesji Ukrajinky s transparentem „Ukrajinci nejsou naši nepřátele, jsou to naši bratři“.

Její byt zeje prázdnotou. Všechno prodala nebo uložila do sklepa, zatímco se balila, aby mohla z Ruska odjet do Kyrgyzstánu, kde už žije její manžel. Ten Moskvu opustil již loni, brzy po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Vareniková vzpomíná na to, jak ji šokovalo, když loni v únoru poprvé uslyšela, že začala válka. Stejně jako mnoho jiných Rusů vždy udržovala úzké rodinné i přátelské vztahy s mnoha lidmi napříč bývalými postsovětskými zeměmi. Pamatuje si, jak jako dítě jezdila na prázdniny právě na Ukrajinu. Nyní její rodinu rozdělilo několik uzavřených hranic a neprůchodné frontové linie.

Po lednovém protestu strávila 12 dní ve vazbě.

„Mnoho mých přátel odjelo,“ říká Vareniková. „Když vám hrozí nebezpečí a nechcete se podílet na těchto událostech, musíte použít všechny prostředky k tomu, abyste utekli,“ dodala.

Brzy po začátku války Putin varoval Rusy, aby byli ostražití, pokud jde o ruské „zrádce“, které se podle jeho slov bude snažit Západ použít k tomu, aby zničili zemi. Mnoho lidí ze země odešlo a někteří ruští představitelé nad tím vyjádřili své znepokojení. Jiní tyto obavy odmítli s tím, že Rusko je nyní mnohem jednotnější bez těch, jejichž „oddanost zemi je sporná“.

„Je to velmi smutné, ale přijde mi, že tohle brzy neskončí,“ myslí si Vareniková. „Myslím, že to skončí teprve tehdy, když Rusko buď uzná porážku, nebo prohraje,“ dodává. Podle jejího názoru bude pověst Ruska a Rusů pošpiněna navždy. „My v Rusku ji pravděpodobně nikdy nebudeme schopni napravit,“ uzavírá.

Doporučujeme

Merz označil Rusko za obrovskou hrozbu, varoval také před extremisty

Německo čelí tlaku extremistických stran i zahraničních nepřátel, prohlásil kancléř Friedrich Merz na sjezdu bavorské Křesťanskosociální unie. Rusko podle něj představuje obrovskou hrozbu a každý den se snaží zemi destabilizovat.

Ptáci pomáhají udržovat ekosystémy díky přenosu živin

Pro fungování přírodních ekosystémů mají ptáci zásadní význam. Přenášejí živiny mezi pevninou a vodou, podporují růst rostlin a pomáhají udržovat korálové útesy. Nový výzkum ukazuje, že úbytek ptačích populací může ovlivnit úrodnost půdy i schopnost přírody ukládat uhlík.

Tajfun Champi na Tchaj-wanu zabil jednoho člověka a stovky dalších zranil

Tajfun Champi si na Tchaj-wanu vyžádal jeden lidský život a zranil 527 lidí. Silný vítr vyvracel stromy, poškozoval budovy a připravil o elektřinu více než 288 000 domácností.

Rusko tvrdí, že zasáhlo přístav Čornomorsk a nákladní loď

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho drony zasáhly ukrajinskou přístavní infrastrukturu a nákladní loď plující do Oděsy. Moskva své tvrzení nedoložila a ukrajinská strana zásah plavidla ani případné škody zatím nepotvrdila.

Počet obětí střelby v jordánském kostele stoupl na osm

Počet obětí páteční střelby v řeckém pravoslavném kostele na jihu Jordánska vzrostl na osm. Více než tři desítky lidí utrpěly zranění a bezpečnostní složky po útočnících nadále pátrají.

Kim Čong-un dorazil na neohlášenou návštěvu Číny, uvedl Jonhap

Severokorejský vůdce Kim Čong-un podle jihokorejských zdrojů dorazil do čínského pohraničního města Tan-tung. Do země měl přicestovat přes nový silniční most spojující Čínu se Severní Koreou. Peking ani Pchjongjang zatím návštěvu oficiálně nepotvrdily.

Carrie slaví úspěch. Prime Video potvrdilo druhou řadu

Nový hororový seriál Carrie se dočká pokračování. Streamovací služba Prime Video potvrdila druhou řadu pouhé dva týdny po premiéře prvních osmi epizod. Moderní adaptace slavného románu Stephena Kinga se podle údajů společnosti dostala na první místo sledovanosti ve více než stovce zemí. Tvůrce seriálu Mike Flanagan navíc slibuje, že příběh šikanované dívky bude pokračovat daleko za událostmi známými z původní knihy.

Nepál po záplavách potřebuje miliardy dolarů. OSN mu zatím vyčlenila jen 20 milionů

Nepál získal příslib pomoci z mezinárodního klimatického fondu, peníze však pokryjí jen zlomek škod po srpnových záplavách. Fond pro řešení ztrát a škod vyčlenil 20 milionů dolarů, zatímco země odhaduje náklady na obnovu na více než 4,7 miliardy. Katastrofa si vyžádala přibližně 1 500 mrtvých a tisíce lidí se stále pohřešují.

Bílý dům oznámil dohodu o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky

Manželka amerického prezidenta Melania Trumpová zprostředkovala podle vyjádření Bílého domu dohodu o dočasném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky. Příměří podle amerických úřadů začne 29. října a umožní dopravu humanitární pomoci do města a také evakuaci civilistů. Zástupci obou bojujících stran se zatím k informaci o příměří nevyjádřili.

Nejméně jeden mrtvý po střelbě ve Francii. Útok šetří protiteroristická jednotka

Při střelbě ve francouzském městě Trappes jihozápadně od Paříže zemřel jeden člověk a nejméně čtyři další utrpěli zranění. Policie incident vyšetřuje jako možný teroristický čin. Podezřelého 39letého muže zadržela a umístila do vazby, oznámila francouzská vláda.

Ukrajina hlásí ruské útoky na města i elektrárnu, jeden člověk zahynul

Ukrajinské úřady hlásí zraněné po nočních ruských vzdušných útocích v Dněpropetrovské oblasti a ve městě Sumy. Terčem úderů se stala také tepelná elektrárna, což si vyžádalo přerušení výroby energie, uvedla dnes ráno ukrajinská energetická společnost DTEK. Rusko oznámilo útoky na ukrajinský přístav Vylkove, loď v Černém moři a železniční depo v Poltavské oblasti. Odpoledne Rusové zasáhli také severoukrajinský Černihiv, kde jeden člověk zahynul.

Finská vláda udělila licenci na provoz prvního trvalého jaderného úložiště světa

Finská vláda udělila firmě Posiva povolení k provozu prvního trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva na světě. Ve čtvrtek o tom informovala tato společnost, která má zřízení a správu zařízení na starosti. Stalo se tak 22 let po začátku stavby vyhloubené v žulovém masivu asi 450 metrů pod povrchem.

Francie si půjčuje nejdráže za 24 let. Investoři se obávají další dluhové krize

Francouzské státní dluhopisy se dostaly pod největší tlak za více než dvě desetiletí. Výnos desetiletých dluhopisů ve čtvrtek vystoupal až na 5,14 procenta, nejvýše od roku 2002. Investoři ztrácejí důvěru ve schopnost země ozdravit veřejné finance. Situaci zhoršují politická nejistota, protivládní protesty i obavy z dalšího růstu cen energií.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama