Válka na UkrajiněVálka na Ukrajině vyvolává u Rusů opačné emoce, jedni cítí hrdost, jiní...

Válka na Ukrajině vyvolává u Rusů opačné emoce, jedni cítí hrdost, jiní strach

Zcela odlišné emoce vyvolala válka na Ukrajině u dvou ruských žen, obě se shodou okolností jmenují Jekatěrina. Jedna podporuje prezidenta Vladimira Putina a očekává vítězství, zatímco druhá Putina kritizuje a myslí si, že Rusko prohraje, napsala agentura Reuters.

Rok poté, co ruský prezident poslal své vojáky na Ukrajinu, je stále obtížné zjistit, co si 145 milionů Rusů o válce vůbec myslí. Oficiální průzkumy veřejného mínění nicméně říkají, že Putinova oblíbenost zůstává okolo 80 procent.

Osmatřicetiletá Jekatěrina je příznivkyní Putina a věří, že Rusko nakonec zvítězí, i když nyní bojuje s Ukrajinou, kterou podporuje Američany vedená Severoatlantická aliance. Její byt na jihu Moskvy je plný tašek darovaného oblečení a krabic s jídlem, které nasbírala, aby je poslala do Ruskem kontrolovaného Donbasu, kde zůstalo v důsledku války mnoho lidí bez střechy nad hlavou.

„Když můj přítel odjel bojovat jako dobrovolník, pochopila jsem, že i já musím dělat něco, abych pomohla,“ uvedla Jekatěrina, která nechtěla prozradit své příjmení ze strachu, že ji na internetu budou obtěžovat příznivci Ukrajiny. „Musíme pomoci bránit naši zemi, naše rodiny, ty, kteří jsou nám blízcí, a celé Rusko,“ dodala s tím, že podporuje prezidenta Putina i způsob, jakým zemi vede.

Podle průzkumu nezávislého nevládního střediska Levada podporuje ruskou armádu 75 procent Rusů, zatímco 19 procent ji nepodporuje a šest procent neví. Tři čtvrtiny Rusů rovněž očekávají, že Rusko zvítězí. Mnoho diplomatů i analytiků ale tato čísla zpochybňuje.

„Podporuju prezidenta a myslím si, že svou práci dělá dobře,“ uvedla Jekatěrina. „Rusko zvítězí. Jednoznačně,“ dodala.

Jen deset kilometrů jižně odsud žije jiná Jekatěrina, která má na celou situaci zcela opačný názor. Šestadvacetiletá Jekatěrina Vareniková, která kdysi pracovala pro státem kontrolovaný plynárenský gigant Gazprom, válku nenávidí a veřejně se staví proti Putinovi.

Když Rusové v lednu podnikli nálet na ukrajinské Dnipro, stála před moskevskou sochou ukrajinské básnířky Lesji Ukrajinky s transparentem „Ukrajinci nejsou naši nepřátele, jsou to naši bratři“.

Její byt zeje prázdnotou. Všechno prodala nebo uložila do sklepa, zatímco se balila, aby mohla z Ruska odjet do Kyrgyzstánu, kde už žije její manžel. Ten Moskvu opustil již loni, brzy po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Vareniková vzpomíná na to, jak ji šokovalo, když loni v únoru poprvé uslyšela, že začala válka. Stejně jako mnoho jiných Rusů vždy udržovala úzké rodinné i přátelské vztahy s mnoha lidmi napříč bývalými postsovětskými zeměmi. Pamatuje si, jak jako dítě jezdila na prázdniny právě na Ukrajinu. Nyní její rodinu rozdělilo několik uzavřených hranic a neprůchodné frontové linie.

Po lednovém protestu strávila 12 dní ve vazbě.

„Mnoho mých přátel odjelo,“ říká Vareniková. „Když vám hrozí nebezpečí a nechcete se podílet na těchto událostech, musíte použít všechny prostředky k tomu, abyste utekli,“ dodala.

Brzy po začátku války Putin varoval Rusy, aby byli ostražití, pokud jde o ruské „zrádce“, které se podle jeho slov bude snažit Západ použít k tomu, aby zničili zemi. Mnoho lidí ze země odešlo a někteří ruští představitelé nad tím vyjádřili své znepokojení. Jiní tyto obavy odmítli s tím, že Rusko je nyní mnohem jednotnější bez těch, jejichž „oddanost zemi je sporná“.

„Je to velmi smutné, ale přijde mi, že tohle brzy neskončí,“ myslí si Vareniková. „Myslím, že to skončí teprve tehdy, když Rusko buď uzná porážku, nebo prohraje,“ dodává. Podle jejího názoru bude pověst Ruska a Rusů pošpiněna navždy. „My v Rusku ji pravděpodobně nikdy nebudeme schopni napravit,“ uzavírá.

Doporučujeme

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Australanka odsouzená za vraždy jedovatými houbami z vězení už nevyjde. Soud jí zpřísnil trest

Australanka Erin Patterson, která zavraždila tři příbuzné obědem s jedovatými houbami, stráví zbytek života za mřížemi. Odvolací soud v australském státě Victoria v pátek zamítl její pokus o zrušení rozsudku a zároveň rozhodl o zpřísnění trestu. Původně měla dvaapadesátiletá žena možnost požádat po 33 letech o podmínečné propuštění.

Kyjev čelil dalšímu ruskému raketovému útoku, jeden člověk zahynul

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dnes večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.

Francouzská policie se chystá na další protesty, zakazuje akce krajní pravice

Francouzské úřady se chystají na další kolo víkendových demonstrací organizovaných tzv. hnutím žlutých vest, dohlížet má na ně stejně jako minulou sobotu na 70.000 policistů a četníků. Policie zároveň zakázala dvě akce krajní pravice a zadržela na letišti pravicového radikála, informovala dnes agentura AFP.

Zemřel Patrick Stewart, legendární kapitán Picard ze Star Treku a profesor Xavier z X-Men

Ve věku 86 let zemřel britský herec Patrick Stewart, kterého proslavily především role kapitána Jeana-Luca Picarda v seriálu Star Trek a profesora Charlese Xaviera ve filmové sérii X-Men. Držitel rytířského titulu a uznávaný shakespearovský herec zemřel ve středu 28. října ve svém domě v Los Angeles. Podle rodiny v posledním období života bojoval s Alzheimerovou chorobou a demencí s Lewyho tělísky. Jeho úmrtí vyvolalo vlnu reakcí mezi hollywoodskými kolegy i fanoušky po celém světě.

Rusko válku s Evropou nechce, ale je na ni připraveno, uvedl Putin

Rusko válku s Evropou nechce, je na ni ale připraveno, řekl dnes šéf Kremlu Vladimir Putin podle státní tiskové agentury RIA Novosti. Podle agentury komentoval svůj úterní telefonát s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. Uvedl, že mu lídři obou severských zemí hned v úvodu rozhovoru sdělili, že nejednají za celou Evropskou unii.

V USA usvědčili muže z Rwandy, který léta zapíral svou účast na genocidě. Hrozí mu desítky let vězení

Téměř třicet let se mu dařilo tajit svou minulost. Čtyřiapadesátiletý Eric Nshimiye, původem ze Rwandy, byl nyní ve Spojených státech uznán vinným z křivé výpovědi a maření spravedlnosti. Podle amerických vyšetřovatelů se aktivně podílel na rwandské genocidě v roce 1994, během níž zahynulo přibližně 800 tisíc lidí. Svou účast na masakrech však opakovaně popíral, a to i pod přísahou před federálním soudem.

Počet obětí středeční srážky vlaků ve Španělsku vzrostl na 74

Počet obětí středeční srážky vlaků v centrální části Španělska v provincii Toledo vzrostl na 74, napsala dnes agentura AFP s odkazem na španělské ministerstvo dopravy. Předseda vlády v regionu, kde se neštěstí stalo, Emiliano García-Page, již dříve uvedl, že v nemocnicích zůstává pět desítek ze 110 hospitalizovaných po nehodě. Ve Španělsku dnes začal třídenní státní smutek, v poledne lidé uctili oběti tragédie minutou ticha.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama