Ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko a Durynsko dnes lidé volí poslance zemských parlamentů. Očekává se, že přinejmenším durynské volby vyhraje strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze nejspíš zaznamenají výrazné ztráty. Rozpad vlády v Berlíně se ale kvůli tomu nečeká.
Volební místnosti se v Durynsku i Sasku otevřely v 8:00 a uzavřou se v 18:00. Krátce poté se očekávají první prognózy a předběžné výsledky. Konečné výsledky by mohly být k dispozici v noci na pondělí.
Voters are going to the polls in the two eastern German states of Saxony and Thuringia today, in what is seen as a barometer for the federal elections next year. Populist and far-right parties are set to do well.https://t.co/dJRJpGQ9XD
— DW News (@dwnews) September 1, 2024
V Durynsku se dvěma miliony obyvatel se podle předvolebních průzkumů očekává vítězství AfD, kterou zde do voleb vede jedna z nejkontroverznějších tváří strany: Björn Höcke. Vystudovaného učitele dějepisu soud opakovaně potrestal pokutou za použití nacistického hesla Vše pro Německo. Pokud by se průzkumy potvrdily, poprvé od druhé světové války by ve volbách zvítězila strana řazená ke krajní pravici.
V Sasku, které má zhruba čtyři miliony obyvatel a sousedí s Českem, svede podle sondáží AfD boj o první místo s Křesťanskodemokratickou unií (CDU) dosavadního premiéra Michaela Kretschmera. „Musí to být saská unie. Jsme tu v Sasku, nenecháme si do toho mluvit. Jdeme vlastní saskou cestou,“ řekl Kretschmer u volební urny v Drážďanech. Jeho CDU vládne Sasku od roku 1990.
Kolem poledne byla volební účast v Durynsku 32 procent a v Sasku necelých 26 procent, v obou případech tedy zhruba stejná jako v zemských volbách v roce 2019. Započítáni ovšem nejsou lidé, kteří se rozhodli hlasovat korespondenčně, v případě Saska je to přitom až čtvrtina oprávněných voličů. Hlasování se prozatím obešlo bez větších incidentů. Policie v Erfurtu se zabývá mimo jiné nápisy, které se objevily poblíž volebních místností a které lídra AfD Höckeho označovaly za nacistu.
Pozornost v dnešních volbách se soustředí také na novou levicovou protestní stranu Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která se odštěpila od postkomunistické Levice. V obou spolkových zemích, které vznikly po zániku Německé demokratické republiky (NDR), by mohla skončit na třetím místě. Vzhledem k tomu, že většina zavedených stran odmítá spolupráci s AfD, mohla by se následně BSW dostat i do obou zemských vlád.
Povolební jednání přitom budou zřejmě složitá, obzvlášť v Sasku, kde by se do sněmu mohly dostat jen tři strany: CDU, AfD a BSW. Pro strany Scholzovy berlínské vlády – sociální demokraty (SPD), zelené a svobodné demokraty (FDP) – totiž volby zřejmě skončí debaklem. SPD sondáže připisovaly v Sasku i Durynsku jen kolem šesti procent hlasů. Zelení a FDP dnes bojují o setrvání v zemském parlamentu, podle průzkumů by nemuseli překonat pětiprocentní hranici.
