Červnové volby do Evropského parlamentu budou v Polsku již třetí v krátké době, po říjnových parlamentních volbách, které přinesly změnu vlády, a dubnových volbách komunálních. Nejvíce hlasů sice v obou hlasováních získala strana Právo a spravedlnost (PiS), ale poté, co nebyla s to sestavit novou vládní koalici, éra jejích vlád po osmi letech skončila a následně strana oslabila i ve městech a v regionech. Pro Občanskou koalici (KO) nynějšího premiéra Donalda Tuska představuje červnové hlasování příležitost konečně se etablovat jako vůdčí politická síla v zemi, která v Evropské unii představuje počtem europoslanců – nově 53 – pátou největší mocnost po Německu, Francii, Itálii a Španělsku.
V předvolebních průzkumech se rozdíl mezi PiS a KO pohybuje v rozmezí statistické chyby, a tak nelze jednoznačně předpovědět, kdo u uren 9. června vyhraje.
Kvůli mobilizaci voličů Tusk na dnešek svolal shromáždění do hlavního města, kde před rokem statisíce přívrženců opozice demonstrovaly proti tehdejší vládě PiS. Pozicemi soupeřů zkusil otřást také kampaní postavené na tvrzení, že PiS i přes protiruskou rétoriku fakticky sloužila ruským zájmům.
To ovšem může být také pokus odlákat pozornost voličů od Zelené dohody, hrozící ovšem Polákům růstem životních nákladů, a dalších nepopulárních témat v agendě EU, jako je migrační pakt či případný posun v rozhodování společenství od jednomyslnosti ke kvalifikované většině, poznamenal server Notes from Poland.
Velká otázka podle portálu zní, zda se PO podaří touto tvrdou rétorikou zmobilizovat voliče, anebo Tuskova vláda bude muset nabídnout pozitivnější agendu, aby si udržela jejich přízeň. Na adresu PiS server dodal, že strana se sice udržela v politické hře, avšak potýká se s řadou nevyřešených vnitřních krizí a konfliktů a chybí jí jasná strategie, jak přilákat více voličů.
Otázkou také je, jak se do výsledku PiS promítnou rozhodnutí jejího předsedy Jaroslawa Kaczyńského zařadit na přední místa kandidátek kontroverzní politiky, jako je bývalý ministr vnitra Mariusz Kamiński a jeho náměstek Maciej Wonsik, které po odsouzení za zneužití pravomocí omilostnil spojenec PiS v prezidentské funkci Andrzej Duda, a dále bývalý šéf provládní televize Jacek Kurski a bývalý šéf koncernu Orlen Daniel Obajtek, kterého vyšetřuje prokuratura. Kromě PiS, PO a jejích vládních spojenců dávají průzkumy šanci na zastoupení v EP také krajně pravicové Konfederaci.
Předchozí volby do EP v roce 2019 PiS jednoznačně vyhrála s podporou 45,38 procenta hlasů. Získala 27 mandátů z tehdejších 52. Ale tehdy dokázala zmobilizovat masy voličů k rekordní účasti (45,68 procenta), což se sotva podaří zopakovat. V předchozích volbách do EP se polská účast pohybovala do 25 procent.
