ZprávyV Pásmu Gazy kvůli válce zemřelo nejméně 34.097 Palestinců, uvedly tamní úřady

V Pásmu Gazy kvůli válce zemřelo nejméně 34.097 Palestinců, uvedly tamní úřady

Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy, která je odvetou za útok tamního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října, si dosud vyžádala nejméně 34.097 mrtvých a 76.980 zraněných z řad Palestinců. Informovaly o tom dnes podle Reuters místní úřady ovládané Hamásem. Podle nich 48 Palestinců byli zabito za posledních 24 hodin. Agentura AP dnes napsala, že 22 lidí včetně 18 dětí v noci na dnešek zahynulo při izraelském ostřelování města Rafáh na jihu Pásma Gazy, kde o den dříve rovněž při izraelských úderech zemřelo devět lidí včetně šesti dětí.

Při jednom z izraelských úderů v noci na dnešek v Rafáhu zemřel muž, jeho manželka a jejich tříleté dítě, uvedla podle AP nemocnice, kam byla těla převezena. Žena byla těhotná a nenarozené dítě se lékařům podařilo zachránit. Při druhém údery v Rafáhu zemřelo 17 dětí a dvě ženy, všichni z jedné rodiny. Šlo mimo jiné o ženu se šesti dětmi ve věku 18 měsíců až 16 let.

Izraelská armáda i dnes pokračuje v raziích na okupovaném Západním břehu, kde zatýká islamistické radikály. Při jejích zásazích, které výrazně zintenzivnila po 7. říjnu, ale také umírají i civilisté. Dnes agentura AFP napsala, že vojáci dnes zastřelili dva mladé Palestince ve věku 18 a 19 let nedaleko Hebronu. Armáda uvedla, že mladíci se snažili vojáky napadnout. Už v pátek a v sobotu zabila izraelská armáda na Západním břehu při razii v uprchlickém táboře Nur Šams 14 Palestinců.

Po 7. říjnu izraelská armáda zesílila razie na Západním břehu Jordánu. Podle údajů Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) z počátku dubna při nich zemřelo nejméně 428 Palestinců včetně 110 nezletilých. Devět Palestinců tam zabili v tomto období židovští osadníci a čtyři Palestinci zemřeli na Západním břehu během útoků na Izraelce.

Izrael už mnoho týdnů plánuje pozemní operaci v Rafáhu, kde se v nuzných podmínkách tísní na 1,4 milionu Palestinců, kteří tam od října utekli před boji v ostatních částech Pásma Gazy. Spojené státy Izrael od této operace odrazují, v sobotu ale americká Sněmovna reprezentantů schválila miliardy dolarů na další vojenskou pomoc Izraeli. USA pošlou Izraeli 26,4 miliardy dolarů (625 miliard korun), z toho zhruba třetina má jít na humanitární pomoc do Pásma Gazy.

Řada zemí, včetně USA, i úřady OSN dlouhodobě kritizují Izrael za nedostatečnou pomoc palestinským civilistům v Gaze, kde statisíce lidí hladoví a několik desítek dětí podle úřadů OSN tam v posledních týdnech zemřelo kvůli podvýživě.

Americká vláda kvůli zhoršující se humanitární krizi v Gaze v poslední týdnech kritizovala Izrael a tlačila na jeho vládu, aby nezahajovala pozemní operaci v Rafáhu, dokud nezajistí evakuaci všech civilistů do bezpečí. Některá americká média dokonce v březnu s odvoláním na své zdroje psala, že americká vláda zvažuje, že by Izraeli zakázala používat americké zbraně při ofenzivě v Rafáhu.

Válka v Gaze začala loni 7. října útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili téměř 1200 lidí a asi 250 osob unesli do Gazy. Na 130 z nich stále zadržují, několik desítek rukojmích zřejmě už v zajetí zemřelo. Počty palestinských obětí v Gaze uváděné Hamásem zahrnují bojovníky Hamásu, většinu obětí ale tvoří civilisté.

Kvůli izraelské ofenzivě v Gaze zesílily i boje na hranici Izraele s Libanonem, kde armáda židovského státu bojuje s libanonským hnutím Hizballáh. To je spojencem Hamásu a Íránu. Válka v Gaze přiměla i jemenské povstalce k útokům na obchodní lodě v Rudém moři a zesílila izraelské útoky na proíránské milice v Sýrii. Úder na íránský konzulát v Damašku, při němž 1. dubna zemřelo 16 lidí včetně íránských důstojníků a který zřejmě provedla izraelská armáda, vedl k bezprecedentnímu útoku Íránu na Izrael. Tento útok v noci z 13. na 14. dubna se navzdory rozsahu obešel bez obětí, většinu íránských střel odrazila izraelská protiraketová obrana či spojenci Izraele.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama