ZprávyV Pásmu Gazy kvůli válce zemřelo nejméně 34.097 Palestinců, uvedly tamní úřady

V Pásmu Gazy kvůli válce zemřelo nejméně 34.097 Palestinců, uvedly tamní úřady

Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy, která je odvetou za útok tamního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října, si dosud vyžádala nejméně 34.097 mrtvých a 76.980 zraněných z řad Palestinců. Informovaly o tom dnes podle Reuters místní úřady ovládané Hamásem. Podle nich 48 Palestinců byli zabito za posledních 24 hodin. Agentura AP dnes napsala, že 22 lidí včetně 18 dětí v noci na dnešek zahynulo při izraelském ostřelování města Rafáh na jihu Pásma Gazy, kde o den dříve rovněž při izraelských úderech zemřelo devět lidí včetně šesti dětí.

Při jednom z izraelských úderů v noci na dnešek v Rafáhu zemřel muž, jeho manželka a jejich tříleté dítě, uvedla podle AP nemocnice, kam byla těla převezena. Žena byla těhotná a nenarozené dítě se lékařům podařilo zachránit. Při druhém údery v Rafáhu zemřelo 17 dětí a dvě ženy, všichni z jedné rodiny. Šlo mimo jiné o ženu se šesti dětmi ve věku 18 měsíců až 16 let.

Izraelská armáda i dnes pokračuje v raziích na okupovaném Západním břehu, kde zatýká islamistické radikály. Při jejích zásazích, které výrazně zintenzivnila po 7. říjnu, ale také umírají i civilisté. Dnes agentura AFP napsala, že vojáci dnes zastřelili dva mladé Palestince ve věku 18 a 19 let nedaleko Hebronu. Armáda uvedla, že mladíci se snažili vojáky napadnout. Už v pátek a v sobotu zabila izraelská armáda na Západním břehu při razii v uprchlickém táboře Nur Šams 14 Palestinců.

Po 7. říjnu izraelská armáda zesílila razie na Západním břehu Jordánu. Podle údajů Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) z počátku dubna při nich zemřelo nejméně 428 Palestinců včetně 110 nezletilých. Devět Palestinců tam zabili v tomto období židovští osadníci a čtyři Palestinci zemřeli na Západním břehu během útoků na Izraelce.

Izrael už mnoho týdnů plánuje pozemní operaci v Rafáhu, kde se v nuzných podmínkách tísní na 1,4 milionu Palestinců, kteří tam od října utekli před boji v ostatních částech Pásma Gazy. Spojené státy Izrael od této operace odrazují, v sobotu ale americká Sněmovna reprezentantů schválila miliardy dolarů na další vojenskou pomoc Izraeli. USA pošlou Izraeli 26,4 miliardy dolarů (625 miliard korun), z toho zhruba třetina má jít na humanitární pomoc do Pásma Gazy.

Řada zemí, včetně USA, i úřady OSN dlouhodobě kritizují Izrael za nedostatečnou pomoc palestinským civilistům v Gaze, kde statisíce lidí hladoví a několik desítek dětí podle úřadů OSN tam v posledních týdnech zemřelo kvůli podvýživě.

Americká vláda kvůli zhoršující se humanitární krizi v Gaze v poslední týdnech kritizovala Izrael a tlačila na jeho vládu, aby nezahajovala pozemní operaci v Rafáhu, dokud nezajistí evakuaci všech civilistů do bezpečí. Některá americká média dokonce v březnu s odvoláním na své zdroje psala, že americká vláda zvažuje, že by Izraeli zakázala používat americké zbraně při ofenzivě v Rafáhu.

Válka v Gaze začala loni 7. října útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili téměř 1200 lidí a asi 250 osob unesli do Gazy. Na 130 z nich stále zadržují, několik desítek rukojmích zřejmě už v zajetí zemřelo. Počty palestinských obětí v Gaze uváděné Hamásem zahrnují bojovníky Hamásu, většinu obětí ale tvoří civilisté.

Kvůli izraelské ofenzivě v Gaze zesílily i boje na hranici Izraele s Libanonem, kde armáda židovského státu bojuje s libanonským hnutím Hizballáh. To je spojencem Hamásu a Íránu. Válka v Gaze přiměla i jemenské povstalce k útokům na obchodní lodě v Rudém moři a zesílila izraelské útoky na proíránské milice v Sýrii. Úder na íránský konzulát v Damašku, při němž 1. dubna zemřelo 16 lidí včetně íránských důstojníků a který zřejmě provedla izraelská armáda, vedl k bezprecedentnímu útoku Íránu na Izrael. Tento útok v noci z 13. na 14. dubna se navzdory rozsahu obešel bez obětí, většinu íránských střel odrazila izraelská protiraketová obrana či spojenci Izraele.

Doporučujeme

Babiš a Tusk ocenili obnovu spolupráce ve visegrádské čtyřce i dobré vztahy

Český premiér Andrej Babiš a šéf polské vlády Donald Tusk ocenili obnovení spolupráce v rámci visegrádské čtyřky, kterou v minulosti blokovaly spory mezi členskými zeměmi. Řekli to dnes na tiskové konferenci ve Varšavě. Tusk a Babiš také ocenili výborné vztahy mezi Polskem a Českem. Dali najevo, že mají podobná stanoviska v řadě unijních témat a shodli se, že ještě letos by se měly konat mezivládní konzultace. Jednodenní pracovní návštěvu Polska ukončil Babiš setkáním s polským prezidentem Karolem Nawrockým.

Moskva i Kyjev v noci pokračovaly v útocích, na Ukrajině jsou mrtví

V ukrajinské Záporožské oblasti dnes zahynuli při ruských úderech dva lidé, uvedl šéf tamní vojenské správy Mychajlo Semikin. Moskva v noci útočila na civilní a energetickou infrastrukturu i v dalších ukrajinských oblastech. Ukrajinské drony zasáhly jedno z logistických center ruského internetového velkoobchodu Ozon v Adygejsku v Krasnodarské oblasti, uvedla společnost na platformě Telegram. Podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn.

KOMENTÁŘ: Republikáni ve volbách padli a s nimi i akcie. Proč se trh zalekl triumfu demokratů?

Předpoklad, že demokrati ovládnou americké volby do Kongresu, se v noci na středu do puntíku vyplnil. Průzkumy nelhaly. Přesto trhy na výsledky reagují do jisté míry křečovitě. V prvních hodinách po oznámení výsledků zamířily dolů asijské indexy i futures na S&P 500. Proč?

Nová doba ledová už možná začala. Zastavilo ji globální oteplování, tvrdí vědci

Zemi neustále formuje oheň a led. Naši planetu formují po miliardy let. Co se týče dob ledových, Země zažila nejméně pět těchto epizod, včetně období, kdy mohla být téměř celá nebo z velké části pokrytá ledem. Dnes se nacházíme v mírnějším meziledovém období, které začalo přibližně před 11 700 lety. Nová studie naznačila, že další doba ledová mohla začít už před 2 000 lety. Zasáhla však změna klimatu způsobená člověkem.

Úbytek netopýrů oslabuje přírodní ekosystémy

Netopýři pomáhají udržovat přírodní rovnováhu, chrání rostliny před škůdci a přispívají k obnově lesů. Jejich ekologický význam však může slábnout i v oblastech, kde se stále běžně vyskytují. Nový výzkum upozorňuje, že samotná přítomnost druhu ještě neznamená, že dokáže plnit svou důležitou úlohu v přírodě.

Zelenskyj vyznamenal Melanii Trump, která zprostředkovala příměří v Oleškách

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trump Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.

Čína a Japonsko chtějí nadále spolupracovat s USA bez ohledu na výsledky voleb

Čína je připravena pokračovat ve spolupráci se Spojenými státy a naplňovat dohody, které uzavřeli prezidenti obou zemí. Dnes to podle agentury Reuters uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning v reakci na výsledky úterních voleb do amerického Kongresu. Ty podle projekcí médií přinesly demokratům kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Japonsko následně zdůraznilo, že jeho spojenectví se Spojenými státy zůstává zásadní pro světový mír a stabilitu bez ohledu na výsledky voleb, napsala agentura Kjódó.

Demokraté převezmou Kongres. Jaké změny čekají americké trhy?

Podle předběžných výsledků amerických voleb do Kongresu demokraté zvítězili. Co to ale znamená pro investory a trhy? Na první pohled může vypadat situace pro finanční trhy znepokojivě, protože otevírá prostor pro aktivnější legislativní agendu a vyhlídky na větší kontrolu Bílého domu. Investoři se však častěji obávají politické nejistoty než samotné neshody. Jaké změny mohou Američané očekávat?

Musk napsal, že nefungovaly jeho vesmírné lasery pro zasahování do voleb

Nejbohatší člověk planety Elon Musk, který dal před americkými volbami do Kongresu na podporu republikánů kolem 445 milionů dolarů (9,7 miliardy Kč), v reakci na jejich jasnou porážku na X napsal, že zřejmě tentokrát nefungovaly jeho vesmírné lasery pro zasahování do voleb. Jak poznamenává server Axios, ještě nikdy nikdo neutratil tolik jako Musk s tak mizivým výsledkem.

Američané řekli válce jasné ne! Írán reaguje na výsledky voleb v USA

Předběžné výsledky ostře sledovaných amerických voleb se donesly až do Teheránu. Íránský předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf uvedl, že Američané řekli „NE VÁLCE“. Projekce ukazují vítězství demokratů ve Sněmovně i v Senátu. Sám Donald Trump přiznal, že v tom hraje roli válka s Íránem. Co bude dál?

Demokraté ovládli i volby guvernérů, mají Texas i první černošskou guvernérku

Kromě voleb do obou komor amerického Kongresu demokraté v úterý uspěli také ve volbách guvernérů amerických států, když se jim podařilo uspět v tradičně republikány držených státech jako Texas, Ohio, Georgia či Iowa, informují americká média. Po třech desítkách let vystřídají ve vedení Texasu republikány, jejichž dlouholetý guvernér Greg Abbott prohrál s demokratkou Ginou Hinojosa, která bude první hispánkou v čele druhého nejlidnatějšího amerického státu. Georgia se stane prvním státem, v jehož čele stane černoška, zatímco Nové Mexiko bude mít jako první stát guvernérkou indiánku.

Izrael má přijít o americkou vojenskou pomoc. Netanjahu mlčí

Spojené státy od příštího roku přestanou dodávat Izraeli vojenskou pomoc v hodnotě 4 miliard dolarů (zhruba 87 miliard korun). Tel Aviv si bude moci zbraně od USA koupit stejně jako evropští spojenci. Prezident Donald Trump uvedl, že se na tom shodl s premiérem Benjaminem Netanjahuem, který doma čelí kritice za to, že se k ukončení pomoci nevyjádřil.

Demokraté zasadili překvapenému Trumpovi tvrdou ránu. Ovládnou Kongres

Ostře sledované midterms vyhrají demokraté. Podle několika projekcí ovládli Sněmovnu reprezentantů i Senát. Modrá zvítězila nad červenou i v republikánských baštách, jako je Iowa. V zemi už se uzavřela drtivá většina volebních místností. Americký prezident Donald Trump přiznal, že ho výsledky voleb překvapily, ale dle svých slov je bude akceptovat.

Severní Korea odpálila několik střel směrem k Japonskému moři

Severní Korea dnes odpálila několik střel z oblasti Sondok na východním pobřeží směrem k Japonskému moři, uvedla podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Jde již o čtvrtý podobný test KLDR za poslední měsíc.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama