0.5 C
Czech
Čtvrtek 15. ledna 2026
Válka na UkrajiněV největší výměně zajatců se vrátilo 215 Ukrajinců, mnozí bránili Mariupol

V největší výměně zajatců se vrátilo 215 Ukrajinců, mnozí bránili Mariupol

Ukrajina a Rusko provedly nečekanou výměnu zajatců, která je považovaná za největší od začátku ruské invaze. Zahrnuje 215 lidí, mezi nimiž jsou někdejší obránci Mariupolu, včetně velitelů pluku Azov. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských nebo proruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z vlastizrady. O výměně informovali v noci na dnešek ukrajinští představitelé. Rusko se zatím nevyjádřilo.

Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyměnil za dvě stovky ukrajinských zajatců jediného muže – osmašedesátiletého oligarchu Medvedčuka, jenž je pokládán za člověka blízkého ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Ukrajina loni zahájila jeho vyšetřování kvůli podezření z vlastizrady a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Letos v únoru, krátce po začátku ruské invaze, úřady informovaly o tom, že utekl z domácího vězení. V dubnu tajná služba SBU oznámila, že Medvedčuka zadržela. Politik popírá, že by se dopustil čehokoliv nezákonného.

„Kromě 200 bojovníků se nám vrátilo dalších pět bojových velitelů… Pět superhrdinů,“ uvedl Zelenskyj na svém webu, kde zmínil, že jde mimo jiné o velitele pluku Azov Denyse Prokopenka, Svjatoslava Palamara, Oleha Chomenko nebo Serhije Volynského, velitele 36. brigády námořní pěchoty, která s Azovem bránila do konce bitvy o Mariupol tamní ocelárny Azovstal. Kyjev za ně poslal do Ruska 55 Rusů a promoskevských Ukrajinců, píše Reuters.

Propuštění ukrajinští velitelé stáli v čele několikatýdenního ukrajinského odporu z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu země. V květnu se společně se stovkami dalších bojovníků vzdali ruským invazním silám.

„Ukrajina se dohodla s Tureckem – mluvil jsem o tom s prezidentem (Recepem Tayyipem) Erdoganem – že našich pět velitelů, kteří jsou propuštění ze zajetí, budou v naprostém bezpečí, v komfortních podmínkách a pod osobní ochranou tureckého prezidenta. Do konce války,“ uvedl Zelenskyj.

Prezident doplnil, že se z ruského zajetí povedlo vysvobodit 10 cizinců – pět Britů, dva Američany, jednoho Maročana, Švéda a Chorvata. „Nepřítel je odsoudil k dlouhému vězení nebo smrti,“ poznamenal Zelenskyj, podle něhož tato propuštění pomohla zprostředkovat Saúdská Arábie. Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí už během středy informovalo, že Rusko propustilo deset cizinců, které zadrželo na Ukrajině jako válečné zajatce. Podle britského zákonodárce Roberta Jenricka je mezi propuštěnými i Brit Aiden Aslin, jehož v červnu soud samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR) odsoudil k smrti, společně s Britem Shaunem Pinnerem a Maročanem Ibráhímem Sádúnem.

Načasování a rozsah výměny jsou překvapivé, protože ruský prezident Putin ve středu oznámil částečnou mobilizaci v zemi, což je zjevná eskalace konfliktu, poznamenala agentura Reuters. Proruští separatisté na východě Ukrajiny také minulý měsíc uvedli, že velitelé z Mariupolu půjdou před soud. Podle veřejnoprávní vysílací společnosti Suspilne se výměna se uskutečnila poblíž severoukrajinského Černihivu.

Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice poté bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Časem se uskupení rozrostlo na pluk. Ukrajina tvrdí, že se reformoval, oprostil od svého radikálního nacionalistického původu, začlenil do národní gardy a je nyní apolitický. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov vnímají jako hrdiny, Moskva je naopak vykresluje jako neonacisty a ruské úřady před časem označily pluk za teroristickou organizaci.

Ukrajinské i ruské síly od začátku konfliktu letos v únoru zajaly stovky nepřátelských bojovníků a od té doby provedly několik výměn zajatců.

Reklama

Doporučujeme

Trump zavádí 25procentní clo na některé čipy, umožní poplatky za prodej v Číně

Americký prezident Donald Trump zavedl 25procentní poplatek na prodej pokročilých čipů Nvidia H200 a AMD MI325X v zahraničí. Exekutivní příkaz souvisí s povolením prodávat tyto čipy na čínském trhu. Poplatek se bude vybírat formou cla za dovoz čipů, pokud jsou tyto čipy následně znovu vyvezeny do zahraničí, napsal Bílý dům ve středečním doprovodném dokumentu.

Americký útok na Venezuelu způsobil Rusku ekonomický bolehlav

Krátkodobé náklady a dlouhodobý přínos –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak lze popsat dopad amerického útoku na Venezuely na Rusko. Moskva měla s Caracasem dlouhodobé obchodní vazby, které teď prezident Donald Trump zpřetrhal. Přijde tak o velké množství peněz. Z dlouhodobého hlediska si ale nemohla přát nic lepšího.

Zabíjení v Íránu podle Trumpa skončilo. Americký úder je blízko, spekulují experti

Zabíjení v Íránu skončilo a nejsou plánovány žádné popravy, oznámil americký prezident Donald Trump, který získal tuto informaci od důvěryhodného zdroje. Také naznačil, že k vojenskému úderu vůbec dojít nemusí. Násilné protesty přitom pokračují a experti naopak spekulují, že USA udeří už brzy.

Dvě tragédie během dvou dnů, v Thajsku znovu spadl jeřáb

Ještě ani neuplynul den od tragédie na severovýchodě Thajska a země řeší další smrtelnou nehodu spojenou se stavební technikou. U Bangkoku se zřítil jeřáb na silnici, zničil dvě auta a dva lidé přišli o život. Další zranění skončili v péči záchranářů.

Klimatické změny dopadají na zimní olympijské hry

Zimy jsou kratší, sněhu ubývá a organizátoři zimních olympijských her se čím dál víc spoléhají na umělé zasněžování. Klimatická změna výrazně ovlivňuje podmínky pro zimní sporty a bez zásadních změn budou budoucí olympiády v ohrožení.

Zoe Saldaña je nejvýdělečnější herečkou všech dob

Scarlett Johansson byla sesazena z trůnu. Zoe Saldaña se díky tržbám z třetího dílu Avataru stala nejvýdělečnější herečkou všech dob. Na vrchol ji vynesly role v největších filmových franšízách posledních let.

Grónská vláda uvedla, že Dánsko a spojenci zvýší vojenskou přítomnost u ostrova

Grónská vláda oznámila, že Dánsko ode dneška společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě, píše agentura Reuters. Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, který je má připravit na operace v arktických podmínkách. Cílem cvičení je posílit akceschopnost Severoatlantické aliance v regionu a zvýšit jeho bezpečnost. Švédský premiér Ulf Kristersson na síti X následně oznámil, že někteří důstojníci švédské armády na arktický ostrov už přicestovali.

Oteplování zrychluje. Rok 2025 byl toho dalším důkazem

Loňský rok byl podle Světové meteorologické organizace (WMO) třetím nejteplejším v historii měření. Klimatičtí vědci očekávají, že tempo oteplování může překročit hranici 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou ještě před koncem desetiletí. To znamená o deset let dříve, než světoví lídři před 30 lety v Paříži při podpisu revolučního dokumentu předpokládali.

KOMENTÁŘ: Mise metaverse pohořela, otěže přebírá AI. Změní Meta zase název?

Společnost Meta oznámila další vyhazovy zaměstnanců. Práci ztratí přes tisíc lidí, a to zejména těch, kteří pracovali kolem virtuální reality a metaversu Horizon. Přitom právě metaverse měl být hlavní pýchou nové éry společnosti, teď ale Mark Zuckerberg znovu mění směr.

Trump ukázal prostředníček člověku, který na něj při návštěvě továrny pokřikoval

Americký prezident Donald Trump při návštěvě závodu automobilky Ford ve městě Dearborn v Michiganu reagoval na urážlivé pokřikování muže tím, že mu ukázal prostředníček a bezhlesně mu vulgárně odpověděl. Prezident takto podle deníku The Washington Post (WP) reagoval na pokřikování člověka, který ho označoval za "ochránce pedofilů". Bílý dům Trumpovu reakci považuje za odpovídající s ohledem na incident, který jí předcházel.

Írán: USA a Izrael mohou za smrt demonstrantů, USA hledají záminku k intervenci

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael, že nesou odpovědnost za oběti protivládních protestů v Íránu. Americký prezident Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu, napsaly dnes agentury. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí. Přes 18.100 lidí úřady zadržely, některým hrozí trest smrti.

Rusko znovu útočilo na Kyjev, v Rostově jedna oběť a ranění po ukrajinském útoku

Ruské drony během noci na dnešek zaútočily na Kyjev. Starosta hlavního města Vitalij Kličko nejprve informoval, že zásah dronu způsobil požár v jednom z bytů v šestnáctipodlažní obytné budově. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko ale později upřesnil, že požár s náletem nesouvisí a že příčiny se zjišťují. Ruský útok na ukrajinskou metropoli pokračoval i ráno, úřady vybízejí obyvatele, aby setrvali v úkrytech. Nálet ukrajinských dronů na Rostov na jihozápadě Ruska si vyžádal jednu oběť a čtyři raněné, oznámil gubernátor regionu.

Po pádu jeřábu na vlak zemřelo na severu Thajska 28 lidí, dalších 80 je zraněno

Nejméně 25 lidí dnes zemřelo a více než 80 dalších utrpělo zranění při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na úřady, podle nichž pokračuje pátrání po dalších obětech.

EU zavádí přísnější kontrolu látek PFAS v pitné vodě

Evropská unie spouští první systematické sledování látek PFAS v pitné vodě. Tyto takzvané věčné chemikálie ohrožují zdraví lidí i přírodu, přesto se dosud běžně používaly v každodenních výrobcích. Nová pravidla mají přinést zlom.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama