-1.1 C
Czech
Pondělí 5. ledna 2026
Válka na UkrajiněV největší výměně zajatců se vrátilo 215 Ukrajinců, mnozí bránili Mariupol

V největší výměně zajatců se vrátilo 215 Ukrajinců, mnozí bránili Mariupol

Ukrajina a Rusko provedly nečekanou výměnu zajatců, která je považovaná za největší od začátku ruské invaze. Zahrnuje 215 lidí, mezi nimiž jsou někdejší obránci Mariupolu, včetně velitelů pluku Azov. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských nebo proruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z vlastizrady. O výměně informovali v noci na dnešek ukrajinští představitelé. Rusko se zatím nevyjádřilo.

Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyměnil za dvě stovky ukrajinských zajatců jediného muže – osmašedesátiletého oligarchu Medvedčuka, jenž je pokládán za člověka blízkého ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Ukrajina loni zahájila jeho vyšetřování kvůli podezření z vlastizrady a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Letos v únoru, krátce po začátku ruské invaze, úřady informovaly o tom, že utekl z domácího vězení. V dubnu tajná služba SBU oznámila, že Medvedčuka zadržela. Politik popírá, že by se dopustil čehokoliv nezákonného.

„Kromě 200 bojovníků se nám vrátilo dalších pět bojových velitelů… Pět superhrdinů,“ uvedl Zelenskyj na svém webu, kde zmínil, že jde mimo jiné o velitele pluku Azov Denyse Prokopenka, Svjatoslava Palamara, Oleha Chomenko nebo Serhije Volynského, velitele 36. brigády námořní pěchoty, která s Azovem bránila do konce bitvy o Mariupol tamní ocelárny Azovstal. Kyjev za ně poslal do Ruska 55 Rusů a promoskevských Ukrajinců, píše Reuters.

Propuštění ukrajinští velitelé stáli v čele několikatýdenního ukrajinského odporu z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu země. V květnu se společně se stovkami dalších bojovníků vzdali ruským invazním silám.

„Ukrajina se dohodla s Tureckem – mluvil jsem o tom s prezidentem (Recepem Tayyipem) Erdoganem – že našich pět velitelů, kteří jsou propuštění ze zajetí, budou v naprostém bezpečí, v komfortních podmínkách a pod osobní ochranou tureckého prezidenta. Do konce války,“ uvedl Zelenskyj.

Prezident doplnil, že se z ruského zajetí povedlo vysvobodit 10 cizinců – pět Britů, dva Američany, jednoho Maročana, Švéda a Chorvata. „Nepřítel je odsoudil k dlouhému vězení nebo smrti,“ poznamenal Zelenskyj, podle něhož tato propuštění pomohla zprostředkovat Saúdská Arábie. Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí už během středy informovalo, že Rusko propustilo deset cizinců, které zadrželo na Ukrajině jako válečné zajatce. Podle britského zákonodárce Roberta Jenricka je mezi propuštěnými i Brit Aiden Aslin, jehož v červnu soud samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR) odsoudil k smrti, společně s Britem Shaunem Pinnerem a Maročanem Ibráhímem Sádúnem.

Načasování a rozsah výměny jsou překvapivé, protože ruský prezident Putin ve středu oznámil částečnou mobilizaci v zemi, což je zjevná eskalace konfliktu, poznamenala agentura Reuters. Proruští separatisté na východě Ukrajiny také minulý měsíc uvedli, že velitelé z Mariupolu půjdou před soud. Podle veřejnoprávní vysílací společnosti Suspilne se výměna se uskutečnila poblíž severoukrajinského Černihivu.

Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice poté bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Časem se uskupení rozrostlo na pluk. Ukrajina tvrdí, že se reformoval, oprostil od svého radikálního nacionalistického původu, začlenil do národní gardy a je nyní apolitický. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov vnímají jako hrdiny, Moskva je naopak vykresluje jako neonacisty a ruské úřady před časem označily pluk za teroristickou organizaci.

Ukrajinské i ruské síly od začátku konfliktu letos v únoru zajaly stovky nepřátelských bojovníků a od té doby provedly několik výměn zajatců.

Reklama

Doporučujeme

Ceny drahých kovů po únosu Madura rostou

Ceny drahých kovů po sobotním americkém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Mandura vzrostly. Investoři se totiž obávají geopolitických rizik a investují do bezpečnějších aktiv, než je ropa. Cena zlata vzrostla o 2,2 procenta a cena stříbra o 3,9 procenta. Ceny ropy se rozkolísaly.

Grónští politici odmítají americká vyjádření o připojení země k USA

Opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko, vyvolávají mezi politickými představiteli této autonomní části Dánského království kritiku. Pobouření pak vyvolala konzervativní influencerka Katie Millerová, která v minulosti pracovala pro Trumpovu administrativu a která na síti X zveřejnila příspěvek v podobě mapy Grónska v barvách americké vlajky a s komentářem "Brzy". Šéfové hlavních grónských stran takové vyjadřování odmítají a zdůrazňují, že o své budoucnosti Grónsko rozhodne samo. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen podle místní rozhlasové a televizní společnost KNR vyzval ke klidu, neboť není důvod panikařit.

EU vyzvala USA k respektování mezinárodního práva

Šéfka zahraniční politiky Evropské unie (EU) Kaja Kallas vyzvala s odkazem na americký útok na Venezuelu ke klidu a zdrženlivosti. Prohlášení podpořily všechny členské státy kromě Maďarska. Jedná se o největší shodu unie, která je většinou v názorech a postojích roztříštěná. USA o víkendu svrhly venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Venezuelská viceprezidentka Rodríguez vyzvala Spojené státy ke spolupráci

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Spojené státy ke spolupráci a vztahům založeným na vzájemném respektu, informovala dnes agentura Reuters. Podle ní jde o první vstřícné gesto Rodríguezové vůči Washingtonu od soboty, kdy americké jednotky unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, který má dnes stanout před soudem v New Yorku kvůli několika obviněním, včetně pašování drog do Spojených států.

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně 12 lidí

Při protestech v Íránu, které začaly před týdnem, zemřelo již nejméně 12 lidí, píše agentura AFP s odvoláním na státní média a údaje lidskoprávních organizací. Nové střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na demonstracích v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní.

Británie zpřísnila dohled nad krypto zisky kvůli daním

Od 1. ledna 2026 začala v Británii platit nová pravidla, která mají ztížit skrývání zisků z kryptoměn před daňovými úřady. Velké burzy a platformy musí u britských klientů sbírat kompletní záznamy o obchodech a předávat je správci daně včetně informací o daňové rezidenci uživatelů.

Při americké operaci na zadržení Madura zemřelo 32 Kubánců

Kubánské ministerstvo vnitra oznámilo, že při americké operaci v Caracasu, která skončila zadržením a odletem Nicoláse Madura, zemřelo 32 Kubánců nasazených v bezpečnostních složkách. Havana mluví o přímých bojích i bombardování a slibuje padlým státní pocty. Washington mezitím znovu otevřel otázku role Kuby v Madurově bezpečnostním aparátu.

Trump pohrozil viceprezidentce Rodriguez, že může dopadnout hůře než Maduro

Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguez po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.

Pád Madura znovu otevřel otázku venezuelských dluhů, ve hře je až 170 miliard dolarů

Venezuela se po svržení prezidenta Nicoláse Madura znovu ocitla pod drobnohledem investorů a věřitelů, kteří roky čekají na řešení jedné z největších státních platebních neschopností na světě. Země přestala splácet zahraniční dluhy na konci roku 2017 po letech hospodářského propadu a amerických sankcí, které jí odřízly přístup na mezinárodní finanční trhy.

Rubio od Madurových nástupců čeká změny, posuzovat je USA budou podle výsledků

USA očekávají od zbývajících představitelů vlády v Caracasu zásadní změny. Kohokoliv, s kým budou Spojené státy jednat, budou posuzovat podle toho, zda jejich podmínky dokáže splnit, uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí CBS. Mimo jiné je podle něj mezi požadavky odchod kolumbijských ozbrojených skupin ze země nebo ukončení vazeb na libanonský Hizballáh.

Severní Korea odpálila balistické střely. Krátce před cestou jihokorejského prezidenta do Číny

Severní Korea v neděli ráno odpálila několik balistických raket z oblasti hlavního města Pchjongjangu směrem k moři u východního pobřeží. Informovala o tom jihokorejská armáda, podle níž šlo o první severokorejské raketové testy po zhruba dvou měsících.

Americký vpád do Venezuely spustil na internetu vlnu dezinformací

Americký ozbrojený vpád do Venezuely, při kterém se Američané zmocnili tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, spustil na internetu vlnu dezinformací. Podvržená videa i snímky, vytvořené s pomocí umělé inteligence (AI), se šíří mimo jiné po TikToku, Instagramu či X. Magazín Wired napsal, že podobné velké události v posledních letech pravidelně na sociálních sítích doprovází dezinformace, což je nyní snazší v důsledku rozhodnutí technologických společností zmírnit míru moderování obsahu platforem.

Maduro je v newyorské vazební věznici, v úřadu ho zastoupila viceprezidentka

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Madura a jeho žena Cilia Floresová, které v noci na sobotu zajalo a odvezlo ze země americké komando, jsou ve vazební věznici v newyorské čtvrti Brooklyn. Kvůli americkému ozbrojenému vpádu do Venezuely, který dnes ostře odsoudily Čína či Severní Korea, se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. Naopak Izrael dnes Spojené státy podpořil. Zatímco Američané podle prezidenta Donalda Trumpa utrpěli při útoku jen zranění, na venezuelské straně, jak napsal deník The New York Times (NYT), je nejméně 40 mrtvých včetně civilistů.

Binance po dohodě s USA dál nechala běžet podezřelé účty, popisují uniklé záznamy

Binance je největší kryptoměnová burza na světě a obsluhuje stovky milionů uživatelů. V roce 2023 v USA uzavřela dohodu o vině a trestu kvůli porušování pravidel proti praní špinavých peněz i sankcí a zaplatila miliardy dolarů. Investigace Financial Times teď pracuje s uniklými interními daty, která naznačují, že i po této dohodě na burze dál fungovaly účty vykazující znaky rizikového chování.

Americký útok ve Venezuele má podle médií nejméně 40 mrtvých včetně civilistů

Americký útok ve Venezuele, při kterém speciální síly v sobotu zajaly a odvezly ze země venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, si vyžádal nejméně 40 mrtvých. Zemřeli členové venezuelských ozbrojených sil i civilisté. Informaci s odvoláním na nejmenovaného venezuelského představitele přinesl deník The New York Times.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama