3.3 C
Czech
Čtvrtek 4. prosince 2025
Válka na UkrajiněV největší výměně zajatců se vrátilo 215 Ukrajinců, mnozí bránili Mariupol

V největší výměně zajatců se vrátilo 215 Ukrajinců, mnozí bránili Mariupol

Ukrajina a Rusko provedly nečekanou výměnu zajatců, která je považovaná za největší od začátku ruské invaze. Zahrnuje 215 lidí, mezi nimiž jsou někdejší obránci Mariupolu, včetně velitelů pluku Azov. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských nebo proruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z vlastizrady. O výměně informovali v noci na dnešek ukrajinští představitelé. Rusko se zatím nevyjádřilo.

Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyměnil za dvě stovky ukrajinských zajatců jediného muže – osmašedesátiletého oligarchu Medvedčuka, jenž je pokládán za člověka blízkého ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Ukrajina loni zahájila jeho vyšetřování kvůli podezření z vlastizrady a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Letos v únoru, krátce po začátku ruské invaze, úřady informovaly o tom, že utekl z domácího vězení. V dubnu tajná služba SBU oznámila, že Medvedčuka zadržela. Politik popírá, že by se dopustil čehokoliv nezákonného.

„Kromě 200 bojovníků se nám vrátilo dalších pět bojových velitelů… Pět superhrdinů,“ uvedl Zelenskyj na svém webu, kde zmínil, že jde mimo jiné o velitele pluku Azov Denyse Prokopenka, Svjatoslava Palamara, Oleha Chomenko nebo Serhije Volynského, velitele 36. brigády námořní pěchoty, která s Azovem bránila do konce bitvy o Mariupol tamní ocelárny Azovstal. Kyjev za ně poslal do Ruska 55 Rusů a promoskevských Ukrajinců, píše Reuters.

Propuštění ukrajinští velitelé stáli v čele několikatýdenního ukrajinského odporu z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu země. V květnu se společně se stovkami dalších bojovníků vzdali ruským invazním silám.

„Ukrajina se dohodla s Tureckem – mluvil jsem o tom s prezidentem (Recepem Tayyipem) Erdoganem – že našich pět velitelů, kteří jsou propuštění ze zajetí, budou v naprostém bezpečí, v komfortních podmínkách a pod osobní ochranou tureckého prezidenta. Do konce války,“ uvedl Zelenskyj.

Prezident doplnil, že se z ruského zajetí povedlo vysvobodit 10 cizinců – pět Britů, dva Američany, jednoho Maročana, Švéda a Chorvata. „Nepřítel je odsoudil k dlouhému vězení nebo smrti,“ poznamenal Zelenskyj, podle něhož tato propuštění pomohla zprostředkovat Saúdská Arábie. Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí už během středy informovalo, že Rusko propustilo deset cizinců, které zadrželo na Ukrajině jako válečné zajatce. Podle britského zákonodárce Roberta Jenricka je mezi propuštěnými i Brit Aiden Aslin, jehož v červnu soud samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR) odsoudil k smrti, společně s Britem Shaunem Pinnerem a Maročanem Ibráhímem Sádúnem.

Načasování a rozsah výměny jsou překvapivé, protože ruský prezident Putin ve středu oznámil částečnou mobilizaci v zemi, což je zjevná eskalace konfliktu, poznamenala agentura Reuters. Proruští separatisté na východě Ukrajiny také minulý měsíc uvedli, že velitelé z Mariupolu půjdou před soud. Podle veřejnoprávní vysílací společnosti Suspilne se výměna se uskutečnila poblíž severoukrajinského Černihivu.

Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice poté bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Časem se uskupení rozrostlo na pluk. Ukrajina tvrdí, že se reformoval, oprostil od svého radikálního nacionalistického původu, začlenil do národní gardy a je nyní apolitický. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov vnímají jako hrdiny, Moskva je naopak vykresluje jako neonacisty a ruské úřady před časem označily pluk za teroristickou organizaci.

Ukrajinské i ruské síly od začátku konfliktu letos v únoru zajaly stovky nepřátelských bojovníků a od té doby provedly několik výměn zajatců.

Reklama

Doporučujeme

Merz bude jednat s belgickým premiérem, zřejmě o zmrazených ruských aktivech

Německý kancléř Friedrich Merz se v pátek setká s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a belgickým premiérem Bartem De Wever. Oznámil to dnes mluvčí vlády. Podle německých médií bude tématem jednání zřejmě otázka ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, které chce komise využít na pomoc Ukrajině. Německo návrh podporuje, Belgie se staví proti.

Král Karel a Camilla přivítali hosty s královskou noblesou. Slavnostní výzdoba podtrhla výjimečný večer

Král Karel a královna Camilla přivítali německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a jeho ženu Elke s noblesou sobě vlastní. Večer v prostorách Windsorského hradu připomínal pohádkovou scénu plnou světel, historie i královských tradic.

Británie oznámila nové sankce proti Rusku kvůli útoku novičokem

Británie dnes oznámila nové sankce proti Rusku v souvislosti s vyšetřovací zprávou o úmrtí ženy, která byla v roce 2018 otrávena nervově paralytickou látkou novičok. Londýn si zároveň předvolal ruského velvyslance ve Spojeném království, což zdůvodnil "pokračujícími nepřátelskými aktivitami" Moskvy, informuje agentura Reuters.

Na dně Baltského moře bují život na zbraních z druhé světové války

Zbytky nacistických bomb a torpéd leží na dně Baltského moře už desítky let. Místo nebezpečné zóny plné jedu se tam ale hojně daří podmořskému životu. Příroda si našla cestu i tam, kde lidé zanechali spoušť.

Polsko ukončí chov zvířat na kožešiny, prezident ale vetoval zákaz držení psů na řetězu

Polský prezident Karol Nawrocki podepsal zákon zakazující chov zvířat pro kožešiny, čímž ukončil jednu z největších kožešinových produkcí na světě. Zároveň ale vetoval samostatný návrh, který měl zakázat držení psů na řetězech a zavést minimální velikosti kotců podle váhy zvířete.

Počet obětí ničivých povodní v Asii překročil 1500, stovky lidí se pohřešují

Počet obětí ničivých povodní v Asii překročil 1500 a stovky dalších lidí se stále pohřešují. Záchranáři se snaží dostat do oblastí, které záplavy a sesuvy půdy odřízly od okolní, napsala agentura AP.

Putin uvedl, že nesouhlasí s některými body amerického plánu pro Ukrajinu

V americkém plánu pro Ukrajinu jsou body, s nimiž Rusko nesouhlasí, řekl ruský prezident Vladimir Putin a dodal, že tyto záležitosti probral při úterním setkání s americkými vyjednavači. Rusko podle něj převezme Donbas na východě Ukrajiny vojenskými či jinými prostředky, napsala agentura Reuters. Území, která kontroluje Ukrajina, buď ukrajinští vojáci opustí, nebo je Rusko obsadí vojenskou silou, dodal šéf Kremlu. Putin podle ruského listu Kommersant hovořil v indické televizi nejen o ovládnutí Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti, ale také "Novoruska", což je výraz, který ruští politici používají i pro další území na jihovýchodě Ukrajiny, kde Rusko částečně okupuje Chersonskou a Záporožskou oblast.

Prezident Si uvítal v Pekingu Macrona, který je na třídenní návštěvě Číny

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Během jednání se nejvyšší představitelé obou zemí zavázali k hlubší spolupráci v globálních otázkách, jako je válka na Ukrajině a obchod. Macron ve středu přiletěl na třídenní návštěvu Číny, která se koná v době, kdy se Francie připravuje v příštím roce převzít předsednictví skupiny G7, napsala agentura AP.

Trump omilostnil developera stíhaného jeho vlastní administrativou

Donald Trump znovu sáhl po prezidentské milosti. Tentokrát zastavil stíhání realitního magnáta Tima Leiwekeho, kterého jeho vlastní ministerstvo spravedlnosti letos obvinilo z manipulace veřejné zakázky na sportovní arénu v Texasu. Případ, který měl být ukázkou boje proti korupci, se během pár měsíců obrátil ve prospěch obviněného.

Turecko varuje před útoky na tankery v Černém moři

Útoky na tankery spojené s Ruskem v posledních dnech vyvolávají napětí v celém regionu. Ankara upozorňuje, že incidenty zasahují do bezpečnosti, obchodu i pravidelného provozu v Černém moři a dokazují, že válka na Ukrajině získává další rozměr.

Airbus A320 snižuje letošní plán dodávek kvůli chybě na trupu

Airbus A320 má další komplikaci. Výrobce řeší problém s kovovými panely u části letadel a zároveň dohání následky rozsáhlé softwarové závady. Do konce roku proto stihne dodat méně strojů, než plánoval.

Jižní Korea žádá pro manželku exprezidenta 15 let vězení

Prokurátoři v Soulu navrhli patnáctiletý trest pro bývalou první dámu Kim Keon-hee, manželku sesazeného prezidenta Jun Sok-jola. Oba čelí řadě kauz od údajné manipulace s akciemi přes úplatky od Jednotící církve až po krátké vyhlášení stanného práva.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama