7.5 C
Czech
Středa 10. prosince 2025
Válka na UkrajiněV největší výměně zajatců se vrátilo 215 Ukrajinců, mnozí bránili Mariupol

V největší výměně zajatců se vrátilo 215 Ukrajinců, mnozí bránili Mariupol

Ukrajina a Rusko provedly nečekanou výměnu zajatců, která je považovaná za největší od začátku ruské invaze. Zahrnuje 215 lidí, mezi nimiž jsou někdejší obránci Mariupolu, včetně velitelů pluku Azov. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských nebo proruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z vlastizrady. O výměně informovali v noci na dnešek ukrajinští představitelé. Rusko se zatím nevyjádřilo.

Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyměnil za dvě stovky ukrajinských zajatců jediného muže – osmašedesátiletého oligarchu Medvedčuka, jenž je pokládán za člověka blízkého ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Ukrajina loni zahájila jeho vyšetřování kvůli podezření z vlastizrady a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Letos v únoru, krátce po začátku ruské invaze, úřady informovaly o tom, že utekl z domácího vězení. V dubnu tajná služba SBU oznámila, že Medvedčuka zadržela. Politik popírá, že by se dopustil čehokoliv nezákonného.

„Kromě 200 bojovníků se nám vrátilo dalších pět bojových velitelů… Pět superhrdinů,“ uvedl Zelenskyj na svém webu, kde zmínil, že jde mimo jiné o velitele pluku Azov Denyse Prokopenka, Svjatoslava Palamara, Oleha Chomenko nebo Serhije Volynského, velitele 36. brigády námořní pěchoty, která s Azovem bránila do konce bitvy o Mariupol tamní ocelárny Azovstal. Kyjev za ně poslal do Ruska 55 Rusů a promoskevských Ukrajinců, píše Reuters.

Propuštění ukrajinští velitelé stáli v čele několikatýdenního ukrajinského odporu z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu země. V květnu se společně se stovkami dalších bojovníků vzdali ruským invazním silám.

„Ukrajina se dohodla s Tureckem – mluvil jsem o tom s prezidentem (Recepem Tayyipem) Erdoganem – že našich pět velitelů, kteří jsou propuštění ze zajetí, budou v naprostém bezpečí, v komfortních podmínkách a pod osobní ochranou tureckého prezidenta. Do konce války,“ uvedl Zelenskyj.

Prezident doplnil, že se z ruského zajetí povedlo vysvobodit 10 cizinců – pět Britů, dva Američany, jednoho Maročana, Švéda a Chorvata. „Nepřítel je odsoudil k dlouhému vězení nebo smrti,“ poznamenal Zelenskyj, podle něhož tato propuštění pomohla zprostředkovat Saúdská Arábie. Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí už během středy informovalo, že Rusko propustilo deset cizinců, které zadrželo na Ukrajině jako válečné zajatce. Podle britského zákonodárce Roberta Jenricka je mezi propuštěnými i Brit Aiden Aslin, jehož v červnu soud samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR) odsoudil k smrti, společně s Britem Shaunem Pinnerem a Maročanem Ibráhímem Sádúnem.

Načasování a rozsah výměny jsou překvapivé, protože ruský prezident Putin ve středu oznámil částečnou mobilizaci v zemi, což je zjevná eskalace konfliktu, poznamenala agentura Reuters. Proruští separatisté na východě Ukrajiny také minulý měsíc uvedli, že velitelé z Mariupolu půjdou před soud. Podle veřejnoprávní vysílací společnosti Suspilne se výměna se uskutečnila poblíž severoukrajinského Černihivu.

Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice poté bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Časem se uskupení rozrostlo na pluk. Ukrajina tvrdí, že se reformoval, oprostil od svého radikálního nacionalistického původu, začlenil do národní gardy a je nyní apolitický. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov vnímají jako hrdiny, Moskva je naopak vykresluje jako neonacisty a ruské úřady před časem označily pluk za teroristickou organizaci.

Ukrajinské i ruské síly od začátku konfliktu letos v únoru zajaly stovky nepřátelských bojovníků a od té doby provedly několik výměn zajatců.

Reklama

Doporučujeme

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu dnes schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by bývalý prezident strávit za mřížemi méně než tři roky, píší brazilská média. Zákon by se vztahoval i na další lidi odsouzené spolu s Bolsonarem.

Italská kuchyně získala status UNESCO

Itálie má nový důvod k oslavám. Její národní kuchyně se stala první gastronomickou tradicí na světě, kterou UNESCO uznala jako nehmotné kulturní dědictví. Rozhodnutí padlo po třech letech úsilí italského ministerstva zemědělství a má pomoci chránit originální recepty před napodobiteli.

Neutrální status otevřel Rusům a Bělorusům cestu do kvalifikace

Mezinárodní lyžařská federace FIS povolila prvním devíti sportovcům z Ruska a Běloruska návrat do kvalifikací na zimní olympiádu v Itálii. Zákaz startu platil od roku 2022. Zlom přinesl až verdikt sportovní arbitráže CAS, který otevřel cestu k návratu pod neutrálním statusem.

Nové hodnocení The Economist posílá Slovensko mezi nejslabší ekonomiky

Nový žebříček The Economist ukázal velké rozdíly mezi vyspělými ekonomikami. Zatímco jih Evropy zažil další silný rok a Česko i Polsko si polepšily, Slovensko skončilo mezi posledními posledními. Důvodem jsou slabé ekonomické výsledky, přetrvávající inflace a malý zájem investorů.

Nobelovu cenu za mír převzala dcera Machado

Nobelovu cenu za mír, kterou letos obdržela venezuelská opoziční představitelka María Corina Machado, dnes v Oslu převzala v zastoupení její dcera Ana Corina Sosa, píší tiskové agentury. Ta poté pronesla tradiční přednášku laureátů místo nepřítomné matky. Přednáška je dostupná na webových stránkách Nobelova institutu.

Ve čtvrtek se sejdou lídři koalice ochotných, poté se chystá další schůzka

Ve čtvrtek se uskuteční virtuální jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v obraně před ruskou invazí. Dnes o tom podle agentury Reuters informoval úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Už v pondělí se v Londýně sešli britský premiér Keir Starmer, Macron a německý kancléř Friedrich Merz s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby projednali evropský návrh k podobě amerického mírového plánu pro Ukrajinu.

KOMENTÁŘ: Centrální banka USA znovu hýbe zemí. Proč investory fascinují úrokové sazby?

Bankéři, investoři, správci fondů, šéfové amerických firem – ti všichni budou v týdnu sledovat, jakým způsobem rozhodne centrální banka USA o dalším vývoji úrokových sazeb. Očekává se totiž další snížení. Proč investoři rozhodnutí Fedu tolik prožívají?

SpaceX chce v rámci vstupu na burzu získat přes 30 miliard dolarů

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska hodlá v příštím roce v rámci vstupu na burzu získat více než 30 miliard dolarů (zhruba 625 miliard Kč). S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Bloomberg. Vstup firmy SpaceX na burzu by se tak mohl stát největší primární veřejnou nabídkou akcií (IPO) v historii.

Rakouská vláda jedná o osudu hraničních kontrol, týkají se i Česka

Rakouská vláda by brzy mohla představit nový koncept ostrahy hranic, který by ukončil stávající hraniční kontroly týkající se mimo jiné i Česka nebo Slovenska. Dnes o tom informoval list Kronen Zeitung, podle kterého takovou možnost tvrdě kritizuje burgenlandský hejtman Hans Peter Doskozil. Podle něj by to byla hrubá nezodpovědnost, jejíž následky by dolehly především na jeho spolkovou zemi. Vládní koalici lidoveckého kancléře Christiana Stockera rovněž vyčítá, že ho k nynějšímu jednání o osudu kontrol nepřizvala.

Evropa už o snižování závislosti na Číně jen nemluví, postupuje k činům

Čína má nadbytečnou produkci a slabou domácí poptávku, Evropa je na ní závislá a americká obchodní politika ještě zvýšila čínský dovoz na starý kontinent. Evropská unie (EU) se ale od pandemie snaží diverzifikovat dodavatelský řetězec. Brzy už nepůjde jen o řeči, ale i činy, tvrdí Jens Eskelund, prezident Obchodní komory EU v Číně.

Papež zkritizoval Trumpa za výroky o Evropě, varoval před rozkladem

Papež Lev XIV. v úterý po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zkritizoval Donalda Trumpa za jeho výroky na adresu Evropy a snahu ji obejít při jednání s Ruskem o míru na Ukrajině. Podle hlavy katolické církve není takový přístup realistický.

Rok 2025 se řadí mezi nejteplejší v historii

Rok 2025 potvrzuje trend poslední dekády. Teploty stoupají, extrémy sílí a vědecké týmy hlásí další rekordy, které posouvají planetu dál od podmínek, na které byla zvyklá. Data ukazují, že letošek patří mezi nejteplejší roky vůbec.

Zelenskyj: Ukrajina a Evropa jsou připraveny předložit USA verzi mírového plánu

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům "upřesněné dokumenty" týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zelenskyj poblahopřál Babišovi ke jmenování premiérem a popřál mu mnoho úspěchů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na síti X pogratuloval Andrejovi Babišovi ke jmenování premiérem, popřál mu mnoho úspěchů a uvedl, že se těší na další posílení spolupráce obou zemí. Zmínil přitom působení českých firem na Ukrajině nebo spolupráci s nimi. Napsal, že se rád v blízké budoucnosti s novým předsedou české vlády setká. Předsedovi hnutí ANO pogratulovala také premiérka Julija Svyrydenková, která ho pozvala na Ukrajinu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama