V Maďarsku se letos konalo mistrovství světa ve vykopávání hrobů. Jinde ve světě by tato disciplína působila bizarně, tady už jsou na ni však lidé zvyklí. Konala se již poosmé a zúčastnili se jí hrobníci z celého světa. Vítězství si připsal domácí tým, poslední skončil ten ruský. Informují o tom servery Vice a The Valley Vanguard.
6. září se v Maďarku konalo mezinárodní mistrovství světa v kopání hrobů. Akce přilákala mezinárodní hrobníky. Všichni dostali jasný úkol: vykopat dva metry dlouhý, 80 centimetrů široký a 1,6 metru hluboký hrob. Jednotlivé týmy o dvou lidech musely hrob nejen vykopat, ale i zarovnat asi 2,5 tuny zeminy zpátky.
Porota na desetibodové stupnici hodnotila rychlost, přesnost práce a vzhled celého díla. Čisté okraje a celková úhlednost měly stejnou váhu jako rychlé dokončení práce.
Prvenství si letos odnesl domácí tým složený z Lászlóa Kisse a Róberta Nagy. Na posledním místě skončil tým z ruského Novosibirsku. Svůj podprůměrný výkon omlouval úmorným horkem, na které není zvyklý.
Popularizace hrobnictví
Sice zní pořádání mezinárodního závodu v kopání hrobů bizarně, místní jsou na něj ovšem zvyklí. V zemi se koná od roku 2016. Pravidelnost narušila jen pandemie covidu-19. Podle organizátorů nejde o recesi, ale popularizaci přehlíženého řemesla. Práce hrobníka je fyzicky i psychicky náročná a přitom ji veřejnost nevěnuje zaslouženou pozornost.
Pro organizátory jde o příležitost přiblížit ji širé veřejnosti, která tak může pozorovat, co obnáší. Jak hrobníci tvoří rovné, čtvercové stěny a lopaty používají v nacvičeném rytmu. Akce se vyhýbá zesměšňování a prezentuje tuto činnost jako seriózní řemeslo vyžadující určitou zručnost.
Soutěž má rovněž přilákat mladé zájemce z oborů řemeslné práce. A slouží jako připomínka toho, že kopání hrobů je nejzákladnější péče o zesnulé, a že stále závisí jen a pouze na lidech.
Akce končí předáváním trofejí a medailí – symbolů oslavujících dovednosti a vytrvalost v profesi, o které většina lidí ani nepřemýšlí.
