Nedávný soudní zákaz krmení holubů na veřejných prostranstvích v indické Bombaji vyvolal ostrý spor mezi úřady, zdravotníky, ochránci zvířat i věřícími. Informuje o tom BBC, The Hindu a další servery.
Rozbuškou se stalo uzavření desítky let starého krmného místa – tzv. kabutarkhany (kabutar v hindštině znamená holub). Stovky lidí proti opatření demonstrovaly, strhávaly plachty zakrývající prostor a někteří hrozili hladovkou. Policie zadržela asi patnáct osob.
#StopFeedingPigeons
— मुंबई Matters™🇮🇳 (@mumbaimatterz) August 14, 2025
Seems someone on the TOP is in a great HURRY to Roll Back the Ban.#BombayHighCourt slams down BMC’s ‘controlled’ pigeon feeding plan, directing that no change be implemented until public opinion is sought & an expert panel review.@Eeshanpriya @mid_day… pic.twitter.com/P50po1Yolt
Úřady zdůvodňují zákaz zdravotními riziky. Holubí trus může obsahovat řadu patogenů a podle lékařů je častou příčinou zánětů plic a respiračních onemocnění. „I když holuby přímo nekrmíte, jejich trus na okenních parapetech a balkonech může způsobit hypersenzitivní pneumonitidu,“ varuje například plicní lékař RS Pal.
Případů zdravotních komplikací přibývá. V Dillí například vážně onemocněla po dlouhodobém vystavení holubímu trusu 75letá Nirmal Kohli. Podle lékařů se jí doslova smrskla část plíce. Loni tam na podobné onemocnění zemřel i jedenáctiletý chlapec.
Statistiky ukazují, že populace holubů v Indii od roku 2000 vzrostla o více než 150 procent. Každý pták přitom vyprodukuje až 15 kilogramů trusu ročně, což zatěžuje městské prostředí. Podle odborníka na biodiverzitu Faiyaze Khudsara navíc holubi vytlačují jiné městské ptáky, například vrabce domácí.
Krmení je náboženská povinnost
Bombajský vrchní soud proto žalobu proti zákazu smetl ze stolu s odůvodněním, že „veřejné zdraví je prvořadé“, a podpořil přísné postihy za nelegální krmení. Podobná omezení už fungují i v jiných indických městech, stejně jako ve světových metropolích typu Benátek, Singapuru či Londýna.
Pro mnohé Indy je ale krmení holubů kulturní i náboženskou tradicí. Krmení je navíc považováno za duchovní povinnost, například mezi džinisty.
„Holubi jsou nevinní. Možná nejnevinnější ze všech tvorů. Vše, co žádají, je trochu laskavosti,“ říká Syed Ismat z Dillí, který ptáky krmí přes 40 let. Odpůrci zákazu argumentují, že podobná zdravotní rizika mohou přinášet i jiná zvířata, pokud není zajištěna hygiena.
Podle zastánců zákazu jsou však místa krmení často špinavá a přitahují škůdce. „Láska k ptákům nemůže být na úkor blahobytu lidí,“ zdůrazňuje starosta Dillí Raja Iqbal Singh.
Někteří aktivisté se snaží hledat kompromis. Ujjwal Agrain z organizace Peta India navrhuje, aby krmení bylo povoleno pouze v přesně vymezených hodinách, což by umožnilo úřadům udržet hygienu a zároveň respektovalo přístup věřících. Vrchní soud v Bombaji proto zřídil odbornou komisi, která má posoudit možnosti kontrolovaného, regulovaného krmení.
