7.6 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
Protext ČTKUzákonit eutanázii si přeje 73 procent obyvatel. Volby rozhodnou

Uzákonit eutanázii si přeje 73 procent obyvatel. Volby rozhodnou

Praha 2. června 2024 (PROTEXT) – Uzákonění eutanazie, tedy ukončení života nevyléčitelně nemocného člověka na jeho žádost, podporují tři čtvrtiny obyvatel Česka, což je největší podíl od roku 2007. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Od roku 2007 se zvýšila podpora uzákonění eutanázie ze 66 na 73 procent.

K výsledkům CVVM uvedl právník Milan Hamerský, předseda Spolku pro uzákonění eutanazie: „Těší mne výrazný nárůst podpory veřejnosti pro uzákonění eutanazie. Lidé mají možnost tlačit na politiky, aby již konečně eutanázii uzákonili. Díky pokračující společenské diskusi, předloženým návrhům zákona, ústavní stížnosti a podpoře prezidenta očekáváme, že se podpora brzy přiblíží k 80 procentům,“ komentuje situaci Milan Hamerský. Pro uzákonění eutanázie existuje e-petice, aktivisté sbírající podpisy i v ulicích získali ke dnešnímu dni přes 7650 podpisů.

Prezident chce rozhodovat o konci svého života

(video, prezident Petr Pavel 6.3.2024 : https://www.youtube.com/watch?v=AYGWNdpV4Xk&t=22s)

Proti návrhům na uzákonění důstojné smrti opakovaně vystupují především konzervativní politici z KDU-ČSL spolu s SPD. Výjimkou je jasný postoj prezidenta republiky, který je rozhodně pro. V České republice byly od roku 2007 předloženy návrhy zákona legalizujícího eutanázii čtyřikrát a vždy se na nich podílel právník Milan Hamerský. Žádost o eutanázii podává vždy svéprávná osoba písemně. Posuzuje ji ošetřující lékař a druhý nezávislý lékař. Žádost je možné nejen kdykoli odvolat, ale provedení eutanázie také odložit. Spolek aktivně podpořil podání invalidního důchodce Petra Bartheldiho z Pardubic k Ústavnímu soudu, aby ten rozhodl o právu na eutanázii podle Listiny základních práv a svobod.

Právník Hamerský již 17 let prosazuje eutanázii

(video, Milan Hamerský v ČRo 13.5.2024 https://www.youtube.com/watch?v=a83HWWYYI3w )

Předseda spolku Milan Hamerský přijal nabídku vést jako nestraník kandidátku HLAS pro eutanázii v evropských volbách konaných 7. a 8. června 2024. Hnutí Hlas založil v roce 2019 první eurokomisař Pavel Telička. „Tvrdíme, že eutanázie je lidské právo, které by mělo být dostupné každému trpícímu v České republice i celé Evropské unii,“ říká právník Milan Hamerský. Dále dodává, „proč bychom měli mít ‚druhou kvalitu‘ lidských práv než občané vyspělých států? Proč své domácí mazlíčky trpět nenecháme a lidi ano? Proč ženy mohou rozhodovat o potratu, ale o konci svého života ne? Proč si mohou eutanázii zaplatit v zahraničí pouze bohatí? Chápu volby jako referendum o eutanázii.“

Šance na úspěch aktivisty Hamerského není malá, podle průzkumu pro Českou televizi narostla podpora pro Hlas pro eutanázii již na 4,5 procenta.

Eutanázie ve světě a v Česku

Eutanázie je uzákoněna v Evropě v Nizozemsku a Belgii (od roku 2002), Lucembursku (2009), Španělsku a Portugalsku (2023). Eutanázii mají schválenu na Novém Zélandu a v Kolumbii. Asistovanou sebevraždu dále povolují Švýcarsko (také pro cizince za úplatu), Rakousko, Švédsko a několik států USA. Německý soud uložil politikům uzákonit povolení eutanázie. Ve Francii se zákon aktuálně projednává.

„Zájem o eutanázii narůstá. Nizozemsko a Belgie se blíží 5 procentům ze všech úmrtí. To je 10 tisíc lidí, kteří ročně podstupují eutanázii jen v těchto dvou monarchiích,“ dodává Hamerský.

Čeští zájemci o eutanázii se prozatím obracejí na Švýcarsko. Tam je nutné stát se členem jejich sdružení za cca 7 tisíc korun. Pokud švýcarský lékař uzná důvody z lékařských zpráv, je možné asistovanou sebevraždu provést po uhrazení zhruba 300 tisíc korun. Celý proces trvá minimálně čtyři měsíce. Rodina musí řešit nakládání s ostatky. Doprovod sebevraha se přitom vystavuje riziku trestního stíhání, podle trestního zákoníku mu za pomoc se sebevraždou hrozí odnětí svobody až na tři roky.

Kontakt:

Milan Hamerský

hamerskym@gmail.com

ČTK Connect ke zprávě vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Před deseti lety se Netflixu vysmáli. Teď stojí Warner před pokořujícím dealem

Netflix kupuje Warner Bros. Kdysi neskutečná věta se stává skutečností, protože streamovací gigant chce dotáhnout akvizici za 72 miliard dolarů. Pod jeho křídla se má dostat mimojiné i konkurenční služba HBO Max. Historický deal ale může narazit u regulátorů.

Převzetí Warner Bros Netflixem může narazit na Trumpa  

Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy z plánovaného odkoupení společnosti Warner Bros a jeho populárních streamovacích sítí za 72 miliard dolarů (asi 1,76 bilionu korun) společností Netflix. Problémem by podle něj mohl být její příliš velký podíl na trhu.

Únik vody v Louvru poškodil knihy v oddělení egyptských starověkých sbírek

Únik vody v Louvru koncem minulého měsíce poškodil stovky knih v oddělení egyptských starověkých sbírek. To znovu upozorňuje na zhoršující se stav světoznámého muzea, napsala agentura Reuters. Incident se stal jen několik týdnů poté, co loupež šperků odhalila nedostatky v bezpečnostních opatřeních instituce, napsala agentura Reuters.

Trump: Zelenskyj není připraven podepsat mírovou dohodu, Putin snad ano

Americký prezident po třídenních rozhovorech s ukrajinskými představiteli na Floridě prohlásil, že Volodymyr Zelenskyj není připraven podepsat mírový návrh a ukončit tak skoro čtyři roky trvající válku. Ukrajinský prezident jednání označil za „konstruktivní“, i když „ne snadné“. V pondělí se v Londýně setká s evropskými představiteli.

Merz neočekává, že by Německo v blízké budoucnosti uznalo palestinský stát

Německo v dohledné budoucnosti neuzná samostatný palestinský stát. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla agentura DPA. Podle něj je třeba nejprve krok za krokem uvést do praxe mírový plán. Netanjahu dodal, že očekává velmi brzy přechod do druhé fáze plánu na ukončení války v Pásmu Gazy a ještě tento měsíc se chce setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby s ním jednal o míru na Blízkém východě.

Thajsko zahajuje nálety na kambodžskou hranici

Napětí na thajsko-kambodžské hranici znovu explodovalo. Po přestřelkách, které si vyžádaly mrtvé i zraněné, Thajsko podniklo letecké údery na vojenské cíle v Kambodži. Obě země se navzájem obviňují z porušení křehkého příměří, jež vzniklo po červencové pětidenní válce. Evakuace probíhají na obou stranách a region sleduje, zda se spor znovu nezvrtne v otevřený konflikt.

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruského plynu a ropy k soudu

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.

Hlubinná těžba zničí třetinu života na dně oceánu, ukazuje největší studie svého druhu

Těžba vzácných kovů z mořského dna se zdá jako klíč k zelené budoucnosti. Jenže nový výzkum odhalil, že s ní přichází i výrazné ekologické škody a to v místech, o kterých toho zatím víme zoufale málo.

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama