-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
Protext ČTKUzákonit eutanázii si přeje 73 procent obyvatel. Volby rozhodnou

Uzákonit eutanázii si přeje 73 procent obyvatel. Volby rozhodnou

Praha 2. června 2024 (PROTEXT) – Uzákonění eutanazie, tedy ukončení života nevyléčitelně nemocného člověka na jeho žádost, podporují tři čtvrtiny obyvatel Česka, což je největší podíl od roku 2007. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Od roku 2007 se zvýšila podpora uzákonění eutanázie ze 66 na 73 procent.

K výsledkům CVVM uvedl právník Milan Hamerský, předseda Spolku pro uzákonění eutanazie: „Těší mne výrazný nárůst podpory veřejnosti pro uzákonění eutanazie. Lidé mají možnost tlačit na politiky, aby již konečně eutanázii uzákonili. Díky pokračující společenské diskusi, předloženým návrhům zákona, ústavní stížnosti a podpoře prezidenta očekáváme, že se podpora brzy přiblíží k 80 procentům,“ komentuje situaci Milan Hamerský. Pro uzákonění eutanázie existuje e-petice, aktivisté sbírající podpisy i v ulicích získali ke dnešnímu dni přes 7650 podpisů.

Prezident chce rozhodovat o konci svého života

(video, prezident Petr Pavel 6.3.2024 : https://www.youtube.com/watch?v=AYGWNdpV4Xk&t=22s)

Proti návrhům na uzákonění důstojné smrti opakovaně vystupují především konzervativní politici z KDU-ČSL spolu s SPD. Výjimkou je jasný postoj prezidenta republiky, který je rozhodně pro. V České republice byly od roku 2007 předloženy návrhy zákona legalizujícího eutanázii čtyřikrát a vždy se na nich podílel právník Milan Hamerský. Žádost o eutanázii podává vždy svéprávná osoba písemně. Posuzuje ji ošetřující lékař a druhý nezávislý lékař. Žádost je možné nejen kdykoli odvolat, ale provedení eutanázie také odložit. Spolek aktivně podpořil podání invalidního důchodce Petra Bartheldiho z Pardubic k Ústavnímu soudu, aby ten rozhodl o právu na eutanázii podle Listiny základních práv a svobod.

Právník Hamerský již 17 let prosazuje eutanázii

(video, Milan Hamerský v ČRo 13.5.2024 https://www.youtube.com/watch?v=a83HWWYYI3w )

Předseda spolku Milan Hamerský přijal nabídku vést jako nestraník kandidátku HLAS pro eutanázii v evropských volbách konaných 7. a 8. června 2024. Hnutí Hlas založil v roce 2019 první eurokomisař Pavel Telička. „Tvrdíme, že eutanázie je lidské právo, které by mělo být dostupné každému trpícímu v České republice i celé Evropské unii,“ říká právník Milan Hamerský. Dále dodává, „proč bychom měli mít ‚druhou kvalitu‘ lidských práv než občané vyspělých států? Proč své domácí mazlíčky trpět nenecháme a lidi ano? Proč ženy mohou rozhodovat o potratu, ale o konci svého života ne? Proč si mohou eutanázii zaplatit v zahraničí pouze bohatí? Chápu volby jako referendum o eutanázii.“

Šance na úspěch aktivisty Hamerského není malá, podle průzkumu pro Českou televizi narostla podpora pro Hlas pro eutanázii již na 4,5 procenta.

Eutanázie ve světě a v Česku

Eutanázie je uzákoněna v Evropě v Nizozemsku a Belgii (od roku 2002), Lucembursku (2009), Španělsku a Portugalsku (2023). Eutanázii mají schválenu na Novém Zélandu a v Kolumbii. Asistovanou sebevraždu dále povolují Švýcarsko (také pro cizince za úplatu), Rakousko, Švédsko a několik států USA. Německý soud uložil politikům uzákonit povolení eutanázie. Ve Francii se zákon aktuálně projednává.

„Zájem o eutanázii narůstá. Nizozemsko a Belgie se blíží 5 procentům ze všech úmrtí. To je 10 tisíc lidí, kteří ročně podstupují eutanázii jen v těchto dvou monarchiích,“ dodává Hamerský.

Čeští zájemci o eutanázii se prozatím obracejí na Švýcarsko. Tam je nutné stát se členem jejich sdružení za cca 7 tisíc korun. Pokud švýcarský lékař uzná důvody z lékařských zpráv, je možné asistovanou sebevraždu provést po uhrazení zhruba 300 tisíc korun. Celý proces trvá minimálně čtyři měsíce. Rodina musí řešit nakládání s ostatky. Doprovod sebevraha se přitom vystavuje riziku trestního stíhání, podle trestního zákoníku mu za pomoc se sebevraždou hrozí odnětí svobody až na tři roky.

Kontakt:

Milan Hamerský

hamerskym@gmail.com

ČTK Connect ke zprávě vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Reklama

Doporučujeme

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama