-0.5 C
Czech
Sobota 3. ledna 2026
Protext ČTKUzákonit eutanázii si přeje 73 procent obyvatel. Volby rozhodnou

Uzákonit eutanázii si přeje 73 procent obyvatel. Volby rozhodnou

Praha 2. června 2024 (PROTEXT) – Uzákonění eutanazie, tedy ukončení života nevyléčitelně nemocného člověka na jeho žádost, podporují tři čtvrtiny obyvatel Česka, což je největší podíl od roku 2007. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Od roku 2007 se zvýšila podpora uzákonění eutanázie ze 66 na 73 procent.

K výsledkům CVVM uvedl právník Milan Hamerský, předseda Spolku pro uzákonění eutanazie: „Těší mne výrazný nárůst podpory veřejnosti pro uzákonění eutanazie. Lidé mají možnost tlačit na politiky, aby již konečně eutanázii uzákonili. Díky pokračující společenské diskusi, předloženým návrhům zákona, ústavní stížnosti a podpoře prezidenta očekáváme, že se podpora brzy přiblíží k 80 procentům,“ komentuje situaci Milan Hamerský. Pro uzákonění eutanázie existuje e-petice, aktivisté sbírající podpisy i v ulicích získali ke dnešnímu dni přes 7650 podpisů.

Prezident chce rozhodovat o konci svého života

(video, prezident Petr Pavel 6.3.2024 : https://www.youtube.com/watch?v=AYGWNdpV4Xk&t=22s)

Proti návrhům na uzákonění důstojné smrti opakovaně vystupují především konzervativní politici z KDU-ČSL spolu s SPD. Výjimkou je jasný postoj prezidenta republiky, který je rozhodně pro. V České republice byly od roku 2007 předloženy návrhy zákona legalizujícího eutanázii čtyřikrát a vždy se na nich podílel právník Milan Hamerský. Žádost o eutanázii podává vždy svéprávná osoba písemně. Posuzuje ji ošetřující lékař a druhý nezávislý lékař. Žádost je možné nejen kdykoli odvolat, ale provedení eutanázie také odložit. Spolek aktivně podpořil podání invalidního důchodce Petra Bartheldiho z Pardubic k Ústavnímu soudu, aby ten rozhodl o právu na eutanázii podle Listiny základních práv a svobod.

Právník Hamerský již 17 let prosazuje eutanázii

(video, Milan Hamerský v ČRo 13.5.2024 https://www.youtube.com/watch?v=a83HWWYYI3w )

Předseda spolku Milan Hamerský přijal nabídku vést jako nestraník kandidátku HLAS pro eutanázii v evropských volbách konaných 7. a 8. června 2024. Hnutí Hlas založil v roce 2019 první eurokomisař Pavel Telička. „Tvrdíme, že eutanázie je lidské právo, které by mělo být dostupné každému trpícímu v České republice i celé Evropské unii,“ říká právník Milan Hamerský. Dále dodává, „proč bychom měli mít ‚druhou kvalitu‘ lidských práv než občané vyspělých států? Proč své domácí mazlíčky trpět nenecháme a lidi ano? Proč ženy mohou rozhodovat o potratu, ale o konci svého života ne? Proč si mohou eutanázii zaplatit v zahraničí pouze bohatí? Chápu volby jako referendum o eutanázii.“

Šance na úspěch aktivisty Hamerského není malá, podle průzkumu pro Českou televizi narostla podpora pro Hlas pro eutanázii již na 4,5 procenta.

Eutanázie ve světě a v Česku

Eutanázie je uzákoněna v Evropě v Nizozemsku a Belgii (od roku 2002), Lucembursku (2009), Španělsku a Portugalsku (2023). Eutanázii mají schválenu na Novém Zélandu a v Kolumbii. Asistovanou sebevraždu dále povolují Švýcarsko (také pro cizince za úplatu), Rakousko, Švédsko a několik států USA. Německý soud uložil politikům uzákonit povolení eutanázie. Ve Francii se zákon aktuálně projednává.

„Zájem o eutanázii narůstá. Nizozemsko a Belgie se blíží 5 procentům ze všech úmrtí. To je 10 tisíc lidí, kteří ročně podstupují eutanázii jen v těchto dvou monarchiích,“ dodává Hamerský.

Čeští zájemci o eutanázii se prozatím obracejí na Švýcarsko. Tam je nutné stát se členem jejich sdružení za cca 7 tisíc korun. Pokud švýcarský lékař uzná důvody z lékařských zpráv, je možné asistovanou sebevraždu provést po uhrazení zhruba 300 tisíc korun. Celý proces trvá minimálně čtyři měsíce. Rodina musí řešit nakládání s ostatky. Doprovod sebevraha se přitom vystavuje riziku trestního stíhání, podle trestního zákoníku mu za pomoc se sebevraždou hrozí odnětí svobody až na tři roky.

Kontakt:

Milan Hamerský

hamerskym@gmail.com

ČTK Connect ke zprávě vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Reklama

Doporučujeme

Venezuelský prezident vyhlásil výjimečný stav a země obvinila USA z útoků

Venezuelský prezident Nicolás Maduro dnes v zemi vyhlásil výjimečný stav. Podle agentury Reuters to uvedla venezuelská vláda, která obvinila Spojené státy z útoků na vojenské a civilní cíle v několika venezuelských státech. Agentury předtím informovaly o sérií explozí v Caracasu. Zpravodajka stanice CBS News v Bílém domě na síti X napsala, že americký prezident Donald Trump nařídil útoky ve Venezuele včetně vojenských cílů, oficiální vyjádření ale americká vláda dosud neučinila.

Venezuelskou metropolí Caracasem otřásly silné exploze

Venezuelskou metropolí Caracasem dnes otřásly silné exploze, uvedly agentury. Podle AFP, která se odvolává na reportéra na místě, doprovázely výbuchy zvuky připomínající přelet letadel. Část města, která leží poblíž velké vojenské základny, je podle Reuters bez elektřiny.

Zelenskyj do funkce šéfa prezidentské kanceláře jmenoval Budanova

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes do funkce šéfa své kanceláře jmenoval dosavadního ředitele ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyryla Budanova. Hlava státu na síti X zdůraznila, že Ukrajina se nyní musí více zaměřit na svou bezpečnost a obranu. Předchozího vlivného vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Jermaka vloni Zelenskyj odvolal v souvislosti s vyšetřováním korupce v ukrajinské energetice.

Saúdská Arábie podnikla údery proti separatistům v jižním Jemenu

Saúdská Arábie, která je spojencem jemenské vlády, dnes provedla údery proti separatistům podporovaným Spojenými arabskými emiráty na jihu Jemenu, uvedl podle agentury AP zástupce separatistů. Podle agentury AFP při útoku zahynulo sedm lidí a několik dalších bylo zraněno. Cílem operace vedené Rijádem je převzít kontrolu nad tábory Jižní přechodné rady (STC) v provincii Hadramaút u hranic se Saúdskou Arábií.

Ukrajinské úřady informují o raněných po ruských nočních náletech

Ruské útoky si během noci vyžádaly dva zraněné v Záporožské a dva zraněné v Dněpropetrovské oblasti, v Chersonské oblasti ruský dron zranil řidiče sanitky jedoucí pro dva zraněné po předchozím útoku, uvedly úřady v těchto regionech na jihovýchodě Ukrajiny. Ruské úřady naopak tvrdí, že počet obětí ukrajinského útoku na ves Chorly v okupované části Chersonské oblasti stoupl z 24 na 27; Kyjev popírá, že by zaútočil na civilní cíl, a ruská tvrzení odmítá jako dezinformaci. Ukrajinské drony podle médií během noci opět zaútočily na rafinerii v Novokujbyševsku v ruské Samarské oblasti.

Trump pohrozil Íránu intervencí na ochranu pokojných demonstrantů

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že pokud Írán bude střílet a zabíjet pokojné demonstranty, přispěchají jim Spojené státy na pomoc. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil na své sociální síti Truth Social.

Nezvykle čistý start roku. Novoroční ovzduší bylo nejlepší za 22 let

Silvestrovská půlnoc obvykle přináší prudký nárůst znečištění. Letos ale data ukázala jiný obraz. Ovzduší na Nový rok bylo nezvykle čisté a meteorologové mluví o nejlepších hodnotách za víc než dvě dekády. Co se změnilo a proč tentokrát pyrotechnika nezanechala takovou stopu?

Venezuela propustila přes 80 lidí uvězněných po povolebních protestech

Venezuelská vláda dnes oznámila, že nechala propustit v uplynulých hodinách 88 lidí zadržených po prezidentských volbách v roce 2024. Venezuelské nevládní organizace informovaly dříve o propuštění 87 lidí, píší agentury. Jedná se o druhý podobný krok v krátké době, poté co v prosinci úřady nařídily propustit 99 lidí.

Venezuela je připravena jednat s USA o boji proti drogám, řekl Maduro

Venezuela je připravená jednat se Spojenými státy o boji proti drogám či o investicích do ropného sektoru. V noci na dnešek to řekl venezuelský prezident Nicolás Maduro, napsala agentura AFP. Madura americká vláda považuje za jednoho z vůdců venezuelského Kartelu sluncí. Maduro také jednoznačně nepotvrdil úder na venezuelské území, o kterém v minulých dnech informovala americká média.

Rozsáhlé protesty v Íránu si již vyžádaly nejméně šest mrtvých

Pokračující střety mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v Íránu si vyžádaly první oběti na životech, podle tiskových agentur zemřelo nejméně šest lidí. Zemi kvůli prudce rostoucí inflaci zasáhly největší protesty za poslední tři roky, které se v několika regionech změnily v násilí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama