Bezpečnostní složky v Arménii zmařily pokus o státní převrat, uvedl dnes na sociální síti premiér Nikol Pašinjan, jehož vyjádření citovaly tiskové agentury. Převrat podle vyšetřovatelů chystal arcibiskup Bagrat Galstanjan, který loni vedl opoziční demonstrace požadující Pašinjanovo odstoupení kvůli premiérovým ústupkům po prohrané válce s Ázerbájdžánem. Arcibiskupa Galstanjana dnes zadrželi příslušníci bezpečnostních složek, napsala ruská agentura TASS. Moskvě záleží na zachování práva a pořádku v Arménii, která je důležitým spojencem Ruska, ale situace uvnitř země je její věc, uvedl Kreml.
„Policie zabránila velkému a zákeřnému plánu ‚zločinného oligarchického duchovenstva‘ na destabilizaci Arménské republiky a uchopení moci,“ napsal Pašinjan. Odvolal se při tom na vyjádření vyšetřovatelů z kriminální ústředny, podle kterých opoziční hnutí, v jehož čele arcibiskup stojí, chystalo teroristické útoky s cílem chopit se moci.
Armenian Prime Minister Nikol Pashinyan announced that a coup plot against the government led by a senior cleric had been thwarted by the country's law enforcement agencies https://t.co/9SLTkZDYdh pic.twitter.com/dbMJRSXo1h
— Anadolu English (@anadoluagency) June 25, 2025
Policisté a agenti tajné služby právě provádějí u arcibiskupa a asi tří desítek jeho spolupracovníků domovní prohlídky. „Je to počínání diktátorského režimu,“ prohlásil podle ruské agentury TASS prelátův poradce a poslanec Garnik Danijeljan. Tvrzení úřadů odmítl jako vykonstruovaná obvinění proti arcibiskupovi.
Galstanjana zadrželi maskovaní příslušníci bezpečnostních složek, vyvedli jej z rezidence, posadili do auta a odvezli neznámo kam, napsal TASS, který později informoval o zadržení ještě několika opozičních politiků a dvou duchovních.
„Klid, vše dobře dopadne,“ řekl arcibiskup svým spolupracovníkům. Ještě dříve, během domovní prohlídky ve svém sídle, arcibiskup podle serveru News.am v odpovědi na dotazy novinářů, co se děje, ironicky prohlásil, že „vypadá to, že jsme se zabývali terorismem“.
„Nesporně je to vnitřní věc Arménie. Samozřejmě máme zájem na zachování práva a pořádku. Aby Arménie byla prosperující, stabilní zemí, přátelskou vůči Rusku,“ řekl novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury RIA Novosti.
Jerevan ve vztahu k Moskvě ochladl po prohrané válce s Ázerbájdžánem. V posledních letech se také zhoršily vztahy mezi vládou a vlivnou arménskou apoštolskou církví, ke které se hlásí 95 procent obyvatel země. Na počátku června premiér vyzval věřící ke svržení hlavy této církve, katolikose Garegina II., který naopak vyzýval Pašinjana k odstoupení.
Arménie a Ázerbájdžán se střetly ve dvou válkách, na počátku 90. let a v roce 2020, kvůli horské enklávě Náhorní Karabach, kterou Ázerbájdžán v září 2023 bleskově obsadil poté, co ji po tři desetiletí ovládali arménští separatisté. Vzápětí odtud uprchli skoro všichni Arméni, více než 100.000 lidí. Arménie během této ázerbájdžánské operace nezasáhla. Loni v květnu Pašinjan ve snaze dosáhnout mírové dohody s Baku vrátil pod správu Ázerbájdžánu čtyři pohraniční vesnice, které o desítky let dříve obsadily arménské jednotky.
Letos na jaře arménští a ázerbájdžánští představitelé oznámili, že dokončili jednání o textu mírové dohody. Její podpis je ale nejistý, protože Baku prohlásilo, že nezbytným předpokladem je změna arménské ústavy, která si podle něj činí nepřímo nároky na ázerbájdžánské území.
