Reklama
10.6 C
Czech
Čtvrtek 19. března 2026
Válka na UkrajiněUkrajina se potýká s minami, vznikl i černý trh s jejich likvidací,...

Ukrajina se potýká s minami, vznikl i černý trh s jejich likvidací, píše list

Za poslední rok zabily miny na Ukrajině 185 civilistů a několik stovek jich zranily, píše server Ukrajinska pravda. Země, která se už déle než rok brání ruské vojenské agresi, se podle něj stala jednou z nejzamořenějších nevybuchlou municí na světě. Ukrajina se s tímto problémem bude vypořádávat několik desetiletí a kompletní vyčištění území bude stát miliardy dolarů, upozorňuje list.

Stačí několik dní ostřelování, aby se půda stala nevhodnou pro pěstování plodin, a odstranění výbušných zařízení zabere expertům měsíce, píše deník. Některé střely totiž po dopadu neexplodují. Podle odhadů nevybuchne až 20 procent vypálené munice, píše list. Kromě toho ruské invazní jednotky pokládají miny nejen na pole či do lesů, ale zaminovávají také silnice a kritickou infrastrukturu ve městech, píše deník.

Na Ukrajině jsou všechny oblasti, kde se odehrávaly boje, považovány za zamořené výbušninami. Podle odhadů Asociace odborníků na likvidaci bomb to je 139.000 kilometrů čtverečních – zkontrolovat je třeba pětinu území země, uvádí list. Ukrajina přitom podle něj nemá dost pyrotechniků, a tak se někdy zemědělci snaží řešit tento problém sami – aby mohli obdělávat svá pole, najímají si na odminování pracovníky na černém trhu, což leckdy vede k tragickým nehodám.

Odstraňování nevybuchlé munice se dělí do dvou typů: operačního a humanitárního, píše Ukrajinska pravda. První typ je podle ní likvidace min v místech, kde se našly výbušniny, a provádějí ji pyrotechnici z ukrajinské Státní služby pro mimořádné události (DSNS) nebo armády. Druhým je kontrola potenciálně nebezpečných oblastí a případná likvidace nalezených zbraní – tomu se podle serveru na Ukrajině věnuje osm organizací. Další projevily zájem, ale musí projít složitým procesem získání povolení.

Podle Ruslana Berehuliji z ministerstva obrany zatím vláda nevyčlenila peníze na humanitární likvidaci min, tudíž náklady hradí zahraniční dárci. Cenu za kompletní humanitární vyčištění ukrajinských území od nevybuchlé munice je obtížné vyčíslit, poznamenává list. V médiích se podle něj hovoří o 400 až 900 miliardách amerických dolarů, to by však byly náklady na odminování v případě, že by zmíněných 139.000 kilometrů čtverečních bylo zamořeno nevybuchlou municí zcela. Ve skutečnosti tak bude suma nižší, pořád však v řádu miliard dolarů, míní list.

Do země v loňském roce zamířila ze zahraničí pomoc na likvidaci min a munice v hodnotě milionů dolarů, což podle ukrajinského webu nestačí na rozšíření a urychlení procesu likvidace zbraní. Výsledkem je fronta na bezplatné odminování, píše list, podle něhož si někteří zemědělci pyrotechniky hledají sami.

Společnost Agrotrade, která vlastní půdu v Černihivské oblasti, jíž ukrajinské ozbrojené síly osvobodily loni v dubnu, řešila problém s nevybuchlými střelami a minami ležícími na osetých polích. Do léta by mohly zapadnout do země a zarůst řepkou, pole by se na další roky stala nepoužitelnými, píše list. „Vojáci stáli vedle našich polí, tak jsme je požádali, aby vyčistili silnice. Poté jsme vypustili naše postřikovací drony a použili je k hledání nevybuchlé munice. Armáda ji všechnu vyhodila do vzduchu a my jsme to uklidili,“ popsala Olena Voronová ze společnosti.

Firma tvrdí, že po této likvidaci nevybuchlé munice neregistruje žádné nehody. Ne všichni ale mají podle Ukrajinské pravdy takové štěstí a jsou známy incidenty, při nichž zemědělská technika explodovala po najetí na miny na polích, která údajně vyčistili necertifikovaní pyrotechnici.

Akutní potřeba odstranit miny a nevybuchlou munici podle listu vedla ke vzniku černého trhu s lidmi, kteří nabízejí své služby v této oblasti. Jednají rychle, ale neexistuje záruka, že odvedou kvalitní práci, upozorňuje web. Podle jedné zemědělské firmy si necertifikovaní technici na černém trhu účtují za prohlídku kolem 5000 hřiven (přibližně 3000 korun) na hektar a za odstranění nevybuchlé munice 1000-3000 dolarů (22.000 až 66.000 korun) na hektar v závislosti na hustotě min, píše Ukrajinska pravda.

Na Ukrajině se podle ní začíná také formovat legální trh s pyrotechniky a objevují se certifikované firmy specializující se na zpoplatněné odklízení min. Jednou z nich je dceřiná firma ukrajinského zbrojařského koncernu Ukroboronprom. Ceny za odminování se mohou velmi lišit v závislosti na počtu nevybuchlé munice, typu terénu a bezpečnosti oblasti. Technici ze státní firmy budou pracovat téměř za náklady, přesto si jejich služby nebudou moci dovolit všichni zemědělci, poznamenává list.

Ten zároveň upozorňuje, že počet odborníků v této oblasti na Ukrajině roste. Například DSNS uvedla, že před rokem zaměstnávala 600 pyrotechniků a v současné době jich má 1000, přičemž jejich počet plánuje navýšit na 1500. Zlepšit situaci by mohl také nárůst mezinárodní podpory, který Ukrajina zaznamenala v uplynulém roce. Například Evropská unie, Spojené státy nebo Kanada vyčlenily na likvidaci nevybuchlé munice na Ukrajině miliony eur a dolarů.

Reklama

Doporučujeme

Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu

Veškerá důvěra mezi Rijádem a Teheránem byla otřesena a Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu, prohlásil v noci na dnešek podle agentury Reuters saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán. Uvedl to poté, co Írán ve středu zaútočil balistickými střelami na Rijád, zatímco v saúdskoarabské metropoli jednali ministři zahraničí muslimských zemí.

FBI vyšetřuje bývalého šéfa protiteroristického střediska USA

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje již bývalého ředitele Národního protiteroristického centra (NCTC) Joea Kenta kvůli údajnému úniku informací. Dlouholetý spojenec prezidenta Donalda Trumpa rezignoval na svou pozici kvůli nesouhlasu s válkou s Íránem.

„Není to naše válka.“ Evropa řekla Trumpovi ne

Evropské státy se odmítají připojit k americko-izraelské operaci proti Íránu. Zpochybňují její smysl a kritizují, že USA údery předem se spojenci nekonzultovaly. Přednost by podle nich mělo mít diplomatické řešení. Spor dál zatěžuje vztahy s Washingtonem i jednotu NATO.

Austrálie ve zprávě o biodiverzitě vynechala podporu fosilních paliv

Austrálie ve své první zprávě o plnění globálních cílů ochrany přírody vynechala klíčové číslo. Nezahrnula finanční podporu fosilních paliv. Právě ty přitom patří mezi hlavní faktory poškozující životní prostředí.

Lisa Kudrow se po 10 letech vrací v seriálu The Comeback

Lisa Kudrow se vrací do role Valerie Cherish, herečky, která se snaží znovu prosadit v neúprosném světě showbyznysu. Nová série přichází po dlouhé pauze a přináší téma, které dnes rezonuje celým Hollywoodem. Zároveň ale uzavírá příběh, který si fanoušci drželi při životě celé roky.

Letadlová loď USA zapojená do války proti Íránu kvůli opravám zakotví na Krétě

Americká letadlová loď USS Gerald Ford zapojená do války s Íránem zamíří z Blízkého východu ke Krétě, kde zakotví kvůli potřebným opravám, píší média. V prádelně válečné lodi minulý týden vypukl požár, jehož uhašení trvalo 30 hodin a při němž podle amerického námořnictva utrpěli zranění dva námořníci. Desítky dalších musely být ošetřeny kvůli vdechnutí kouře, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele.

NATO umístí na jihu Turecka další systém protivzdušné obrany Patriot

Severoatlantická aliance umístí v jižním Turecku další systém protivzdušné obrany Patriot, oznámilo dnes turecké ministerstvo obrany. Agentura AFP v této souvislosti připomněla, že tento měsíc byly zachyceny tři rakety směřující k Turecku z Íránu. Ten se v regionu snaží o odvetné údery za útoky Izraele a Spojených států, které začaly 28. února.

KOMENTÁŘ: Trhy jsou nervózní jen na oko. Válka v Íránu nahrává těžařům i zbrojařům

Válka v Íránu vytváří chaos v celém regionu a na první pohled rozsévá strach také na trzích. Jenže navzdory vážnosti situace jsou investoři stále relativně v klidu. Dlouhodobý problém si na burze nikdo nepřipouští. Aktuální konflikt naopak některé tituly žene vzhůru.

Čína nabídla Tchaj-wanu energetickou stabilitu výměnou za vládu Pekingu

Čína dnes nabídla Tchaj-wanu energetickou stabilitu výměnou za to, že bude souhlasit s vládou Pekingu. Tchajwanská vláda zatím nijak nereagovala, napsala agentura Reuters. Podle ní jde o součást čínské kampaně s cílem přesvědčit ostrov o výhodách sjednocení s Čínou, které dlouhodobě Peking prosazuje a Tchaj-pej odmítá. Nabídka souvisí s rostoucími cenami energií a potížemi s dodávkami energetických surovin, které jsou důsledkem války proti Íránu, zahájené USA a Izraelem na konci února.

Izrael tvrdí, že zabil íránského ministra bezpečnosti Chatíba

Izrael při vzdušném útoku na Írán v noci na dnešek zabil íránského ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba. Podle agentury Reuters to uvedl izraelský ministr obrany Jisrael Kac a dodal, že dnes ještě přijdou "významná překvapení". Írán smrt ministra zatím nepotvrdil.

Izrael zasáhl centrum Bejrútu bez výzvy k evakuaci, úřady hlásí 12 mrtvých

Izrael dnes provedl několik úderů napříč Libanonem, včetně Bejrútu, východního údolí Bikáa a jižní části země. Útoky si vyžádaly přes deset obětí a desítky zraněných, píší agentury Reuters a AFP. Izraelské síly dnes ráno zasáhly hustě obydlenou čtvrť Zukák El-Blat v centru Bejrútu bez předchozí výzvy k evakuaci tamních obyvatel, uvedla agentura NNA. Podle aktualizované bilance libanonského ministerstva zdravotnictví vzrostl počet obětí dnešních izraelských útoků na centrální čtvrti Bejrútu z původních šesti na nejméně 12, zatímco počet zraněných stoupl z 24 na 41.

Fed ve středu oznámí rozhodnutí o sazbách. Snížení se neočekává

Očekává se, že Federální rezervní systém (Fed) ve středu oznámí, že ponechá úrokové sazby na současné úrovni. Kvůli válce s Íránem amerického prezidenta Donalda Trumpa čelí obtížné situaci. Hrozí nárůst inflace, která se již nyní pohybuje nad dvouprocentním cílem, a současně zpomaluje trh práce.

Čističky odpadních vod zvládnou i zbytky jídla a uleví skládkám

Každý den končí tuny jídla v odpadcích. Zmizí v pytlích a končí na skládkách, kde už jen škodí. Přitom by mohly dál sloužit. Výzkum z Georgia Institute of Technology ukazuje, že řešení už existuje a není daleko.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama