ZprávyTrumpova vláda vyhrožuje Harvardu zákazem zahraničních studentů

Trumpova vláda vyhrožuje Harvardu zákazem zahraničních studentů

Prezident Donald Trump a jeho administrativa pohrozili, že Harvard přijde o možnost přijímat zahraniční studenty, pokud nesplní nové požadavky zaměřené na boj proti antisemitismu. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.

Napětí mezi Trumpovou administrativou a Harvardskou univerzitou roste. Vláda tento požadavek oznámila poté, co univerzitě zmrazila federální financování v hodnotě přibližně 2,2 miliardy dolarů (asi 48,5 miliardy korun). Univerzita bije na poplach, podle ní jsou v ohrožení akademické svobody.

Bílý dům požaduje úpravy v přijímacím řízení i ve výuce. Ministryně vnitra Kristi Noem si vyžádala záznamy týkající se „nezákonných a násilných aktivit“ zahraničních studentů s vízy. Pokud by Harvard nespolupracoval, může podle ní přijít o „privilegium“ přijímat studenty ze zahraničí. To je pro univerzitu zásadní, protože cizinci tvoří přes 27 procent všech studentů.

Prezident Harvardu Alan Garber vzkázal, že univerzita neustoupí. „Nevzdáme se své nezávislosti ani ústavních práv,“ uvedl ve zprávě pro akademickou obec.

Harvard je směšný, napsal Trump

Trump mezitím na své síti Truth Social zašel ještě dál. „Harvard je směšný! Vyučuje nenávist a hloupost, neměl by dále dostávat federální peníze,“ napsal. Zároveň dodal, že by měl být vyřazen ze seznamu elitních světových univerzit. Finančně může Harvard přijít i o daňové výhody: daňový úřad (IRS) už podle médií připravuje kroky k jejich zrušení.

Harvard není jedinou školou, na kterou se administrativa zaměřila. Vládní pracovní skupina pro boj s antisemitismem má v hledáčku nejméně 60 univerzit po celé zemi. Podle průzkumů důvěra veřejnosti ve vysoké školství klesá, zejména mezi republikány, kteří univerzitám vyčítají levicové tendence.

Trump a jeho viceprezident J. D. Vance dlouhodobě kritizují americké vysoké školy za údajné potlačování konzervativních názorů. Obzvlášť ostře reagují na propalestinské protesty, které se odehrály v některých kampusech. Část židovských studentů uvádí, že se na univerzitách necítí bezpečně.

Pod tlakem vlády už dříve ustoupila například Kolumbijská univerzita, které bylo odebráno 400 milionů dolarů (asi 8,8 miliardy korun) z federálních fondů. Změnila vedení některých kateder a přislíbila změny v přijímacím řízení. I Harvard udělal určité kroky, například odvolal ředitele Centra pro blízkovýchodní studia kvůli jejich údajně protiizraelským postojům. Nové požadavky vlády však splnit odmítl.

Doporučujeme

Americké služby zpomalují. Firmy se potýkají s dražšími palivy

Americký sektor služeb v září pokračoval v růstu, jeho tempo ale polevilo. Podniky zároveň čelily rostoucím nákladům a pomalejším dodávkám. Cenový index průzkumu ISM vystoupal nejvýše od července 2022 a mezi problémy, které firmy zmiňovaly nejčastěji, patřila drahá paliva.

Verity s Anne Hathaway ovládla severoamerická kina. Novinka Toma Cruise zaostala

Thriller Verity s Anne Hathaway a Dakotou Johnson ovládl víkendový žebříček tržeb kin v USA a Kanadě. Adaptace románu Colleen Hoover při premiéře utržila přibližně 32,6 milionu dolarů. Výrazně tak předstihla novinku Digger, která navzdory Tomu Cruisovi v hlavní roli odstartovala s osmi miliony a skončila pátá.

Volby v Lotyšsku vyhrála Sjednocená kandidátka. Sama většinu nezískala

Parlamentní volby v Lotyšsku vyhrála Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse. Získala přes 35 procent hlasů a 41 ze 100 poslaneckých křesel. Uskupení, které podporuje Ukrajinu, má před ostatními stranami výrazný náskok, k samostatné většině mu ale deset mandátů chybí.

Ve Francii zavřeli kvůli protestům téměř pět stovek škol

Až 500 středních škol po celé Francii může být v pondělí částečně nebo úplně uzavřeno. Důvodem jsou pokračující studentské protesty, při nichž v posledních dnech docházelo ke střetům s policií. Podle ministra školství Édouarda Geffraye řada škol nesplňuje podmínky pro bezpečné pokračování výuky.

Firmám v eurozóně přibývají zakázky. Zároveň sílí tlak na zdražování

Podnikatelská aktivita v eurozóně rostla v září nejrychleji od dubna 2023. Firmám pomáhala silnější poptávka a přibývající zakázky, současně ale rychleji rostly jejich náklady i prodejní ceny. Konečné výsledky průzkumu PMI zveřejněné 5. října tak ukazují pokračující oživení, které doprovázejí sílící cenové tlaky.

Nobelovu cenu získalo trio vědců Deisseroth, Hegemann a Nagel za výzkum neuronů

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství dnes získali Američan Karl Deisseroth a Němci Peter Hegemann a Georg Nagel za výzkum fungování nervových buněk v mozku. Oceněni byli za objevy týkající se "světlem řízených iontových kanálů a optogenetiky", uvedl švédský Karolínský institut, který cenu uděluje.

Německu hrozí násilný konflikt s Ruskem, varoval šéf zpravodajské služby BND

Německu hrozí, že bude vtaženo do násilného konfliktu s Ruskem, a hrozba útoků na cíle v Německu zůstává reálná. Řekl to dnes šéf Spolkové zpravodajské služby (BND) Martin Jäger poslancům Spolkového sněmu. Právě Rusko v současnosti představuje pro Německo největší hrozbu, přičemž akce nízké intenzity namířené proti členským státům NATO už nejsou výjimkou, upozornil Jäger.

KOMENTÁŘ: Její akcie si chce koupit celý svět. I když firma skončila ve ztrátě 42 miliard dolarů

Na první pohled to vypadá neuvěřitelně – svět o Anthropicu zjistil, že firma loni skončila v čisté ztrátě 42 miliard dolarů (asi 915 miliard korun). Přesto společnost míří na burzu a dá se čekat, že lidé její akcie vezmou útokem. Kdy má k očekávanému startu dojít?

Jaguáři mají v Jižní Americe rozsáhlé propojené území

Rozsáhlé oblasti Jižní Ameriky stále umožňují jaguárům pohyb mezi jednotlivými populacemi. V jiných částech jejich výskytu se však vhodná krajina rozpadá na izolované části. Nový výzkum ukázal, které oblasti a přírodní koridory jsou pro propojení těchto šelem nejdůležitější.

Španělsko čekají předčasné volby. Sánchez riskuje vládu kvůli bytové krizi

Španělský premiér Pedro Sánchez překvapivě posílá zemi k předčasným volbám. Uskuteční se už 29. listopadu a přicházejí v době, kdy vládu oslabují spory v parlamentu i masové protesty kvůli bydlení. Pro Sáncheze jde o riskantní tah. Jeho socialisté totiž v průzkumech zaostávají a volby by mohly otevřít cestu k moci pravici a krajně pravicové straně Vox.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a raněných po vzájemných útocích

Nejméně jednoho mrtvého a několik raněných si během noci vyžádal ruský útok na Charkov, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Rozsáhlému náletu ruských dronů čelila během noci Oděská oblast na jihu Ukrajiny. Ukrajinský dron v Brjanské oblasti na západě Ruska zabil řidiče kamionu, informoval v neděli večer gubernátor regionu Jegor Kovalčuk. Další dron těžce zranil řidiče cisterny s benzinem v Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska, uvedl gubernátor Jurij Sljusar.

Západ čeká demokratický otřes. Ubude pracujících, náklady prudce porostou

Ratingová agentura Moody’s varovala, že stárnutí západní populace povede k poklesu počtu zaměstnanců a růstu nákladů, což zatíží veřejné finance. Jde o celosvětový problém, který se týká i Spojených států a Číny. V USA však populační růst dosáhne vrcholu později než v Evropě. Počet obyvatel Evropské unie (EU) dosáhne vrcholu již v roce 2029..

V USA zastřelili 12letou dívku při sporu o parkovací místo

Dvanáctiletá dívka zemřela v americkém státě Maryland během přestřelky, kterou podle policie vyvolal patrně spor o parkovací místo. Další čtyři lidé utrpěli při incidentu lehká zranění, informovala americká média. Po pachatelích policie pátrá.

Obavy z moru v Rusku: Po smrti laborantky skončily desítky lidí v karanténě

V laboratoři výzkumného institutu pro boj s morem v ruské Irkutské oblasti zemřela osmadvacetiletá pracovnice na zápal plic „neznámého původu“. Podle místních médií měla žena rozbít zkumavku s bakterií způsobující mor. Případ vedl k bezpečnostním opatřením v celé oblasti.

Bolsonaro a Lula se utkají ve druhém kole brazilských prezidentských voleb

Prezidentské volby v Brazílii rozhodne druhé kolo, které se uskuteční 25. října. V nedělním prvním kole do něj postoupili pravicový senátor Flávio Bolsonaro a stávající hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva, uvedl podle agentur brazilský volební úřad. Podle téměř úplných výsledků získal Bolsonaro 47,03 procenta hlasů, zatímco jeho levicový soupeř 45,16 procenta. Ani jeden tak nedosáhl na nadpoloviční většinu potřebnou k vítězství v prvním kole.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama