4.1 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
ZprávyTrumpova vláda vyhrožuje Harvardu zákazem zahraničních studentů

Trumpova vláda vyhrožuje Harvardu zákazem zahraničních studentů

Prezident Donald Trump a jeho administrativa pohrozili, že Harvard přijde o možnost přijímat zahraniční studenty, pokud nesplní nové požadavky zaměřené na boj proti antisemitismu. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.

Napětí mezi Trumpovou administrativou a Harvardskou univerzitou roste. Vláda tento požadavek oznámila poté, co univerzitě zmrazila federální financování v hodnotě přibližně 2,2 miliardy dolarů (asi 48,5 miliardy korun). Univerzita bije na poplach, podle ní jsou v ohrožení akademické svobody.

Bílý dům požaduje úpravy v přijímacím řízení i ve výuce. Ministryně vnitra Kristi Noem si vyžádala záznamy týkající se „nezákonných a násilných aktivit“ zahraničních studentů s vízy. Pokud by Harvard nespolupracoval, může podle ní přijít o „privilegium“ přijímat studenty ze zahraničí. To je pro univerzitu zásadní, protože cizinci tvoří přes 27 procent všech studentů.

Prezident Harvardu Alan Garber vzkázal, že univerzita neustoupí. „Nevzdáme se své nezávislosti ani ústavních práv,“ uvedl ve zprávě pro akademickou obec.

Harvard je směšný, napsal Trump

Trump mezitím na své síti Truth Social zašel ještě dál. „Harvard je směšný! Vyučuje nenávist a hloupost, neměl by dále dostávat federální peníze,“ napsal. Zároveň dodal, že by měl být vyřazen ze seznamu elitních světových univerzit. Finančně může Harvard přijít i o daňové výhody: daňový úřad (IRS) už podle médií připravuje kroky k jejich zrušení.

Harvard není jedinou školou, na kterou se administrativa zaměřila. Vládní pracovní skupina pro boj s antisemitismem má v hledáčku nejméně 60 univerzit po celé zemi. Podle průzkumů důvěra veřejnosti ve vysoké školství klesá, zejména mezi republikány, kteří univerzitám vyčítají levicové tendence.

Trump a jeho viceprezident J. D. Vance dlouhodobě kritizují americké vysoké školy za údajné potlačování konzervativních názorů. Obzvlášť ostře reagují na propalestinské protesty, které se odehrály v některých kampusech. Část židovských studentů uvádí, že se na univerzitách necítí bezpečně.

Pod tlakem vlády už dříve ustoupila například Kolumbijská univerzita, které bylo odebráno 400 milionů dolarů (asi 8,8 miliardy korun) z federálních fondů. Změnila vedení některých kateder a přislíbila změny v přijímacím řízení. I Harvard udělal určité kroky, například odvolal ředitele Centra pro blízkovýchodní studia kvůli jejich údajně protiizraelským postojům. Nové požadavky vlády však splnit odmítl.

Reklama

Doporučujeme

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, oznámil podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se letoun nebezpečně přiblížil ke cvičení čínského námořnictva. Sporná událost může dále vyostřit vztahy obou zemí, které jsou velmi napjaté od nástupu japonské premiérky Sanae Takaičiové, jež Peking pobouřila slovy o možné japonské reakci na napadení Tchaj-wanu Čínou.

Požár v populárním indickém letovisku zabil desítky lidí

Noční zábava v indickém státě Goa, oblíbeném letovisku na pobřeží Arabského moře, se během pár minut změnila v tragédii. V rušném klubu Birch by Romeo Lane vypukl po půlnoci mohutný požár, který podle úřadů zabil 25 lidí. Většina obětí patřila k personálu, mezi mrtvými jsou ale i turisté.

Hegseth oznamuje konec „utopického idealismu“ americké politiky

Americký ministr obrany Pete Hegseth ostře přepsal zásady americké zahraniční a bezpečnostní politiky. V projevu na Reaganově fóru vyhlásil konec poválečného idealismu, slíbil tvrdší realismus a vyslal signál spojencům, že USA čekají na jejich větší aktivitu. Zároveň bránil kontroverzní vojenské akce v Karibiku, které si vyžádaly desítky obětí a vyvolaly debatu o jejich legalitě.

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama