Evropský parlament pozastavil práce na schvalování obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, kterou obě strany uzavřely loni v létě. Krok přišel po víkendové hrozbě Donalda Trumpa, že uvalí cla na evropské země, pokud nepřistoupí na americkou kontrolu nad Grónskem.
Předseda výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod Bernd Lange oznámil, že Parlament „nemá jinou možnost než práce pozastavit“, dokud se USA nevrátí ke spolupráci místo konfrontace. Zdůraznil také, že ve hře je „suverenita a územní integrita“ a že v takové situaci je „business as usual“ nemožný.
Dohoda vznikla v červenci během setkání Trumpa s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen ve skotském Turnberry. Jádrem bylo nastavení stropu amerických cel na většinu dovozů z EU na 15 procent, v některých případech se počítalo i s úplným zrušením cel, například u vybraných generických léčiv.
Evropa za nižší americká cla nabízela mimo jiné snížení cel na část zboží z USA a také kroky, které měly pomoci americkým firmám s vývozem do sedmadvacítky. Dohoda ale stále potřebovala souhlas Evropského parlamentu, aby mohla vstoupit v platnost.
Napětí vyostřila Trumpova hrozba, že od 1. února zavede cla ve výši 10 procent a že tlak může dosáhnout až 25 procent, pokud se Evropa nepodřídí jeho požadavkům ohledně Grónska. V Davosu zároveň prohlásil, že k převzetí území nechce použít sílu, ale cla zůstala na stole.
V Bruselu se začalo znovu mluvit o protiopatřeních. Ve hře jsou odvetná cla na široký balík amerického vývozu a také možnost využít takzvaný Anti-Coercion Instrument, který v EU přezdívají obchodní „bazuka“ a který zatím nikdy nenasadila. O koordinované reakci mají jednat lídři členských států EU.


