V USA začal jeden z nejdůležitějších soudních sporů současné americké obchodní politiky. Nejvyšší soud má prozkoumat, zda prezident Donald Trump může uplatňovat rozsáhlé dovozní tarify na základě zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Právě tento předpis Trump využil k vyhlášení ekonomických nouzových stavů a následnému uvalení cel na širokou škálu zemí a zboží. Informují o tom Yahoo! Finance a Reuters.
Trhy i odborníci napjatě čekají, jak Nejvyšší soud rozhodne. Analytici přiznávají, že výsledek je velmi nejistý. Někteří dávají zhruba padesátiprocentní šanci oběma možným scénářům (Trumpova prohra nebo vítězství), další mírně favorizují zachování prezidentských pravomocí.
Ahead of US Supreme Court hearing on Trump's power to impose reciprocal tariffs, Karoline Leavitt says they are prepared for plan B.
— NDTV Profit (@NDTVProfitIndia) November 5, 2025
Read more ⬇️https://t.co/UsUqVUhXf1
Nižší soudy daly za pravdu žalobcům a označily Trumpovo použití nouzových pravomocí pro tarifní opatření za překročení zákonných mezí. Administrativa se však odvolala a očekává, že Nejvyšší soud její postup potvrdí. Trump sám označil spor za „nejdůležitější případ, o kterém soud rozhoduje za posledních sto let“, přičemž varoval, že americká ekonomika „půjde do pekla“, pokud budou jeho pravomoci omezeny.
Tarify jako pilíř ekonomické politiky
Trumpova vláda staví cla do centra svého hospodářského programu. Administrativa tvrdí, že pomáhají chránit národní bezpečnost, podporují domácí výrobu a nutí partnery ke strategickým ústupkům. Zatímco část cel se opírá o jiné zákonné nástroje, zejména o sekce 232 a 301 obchodních zákonů, právě IEEPA se stala klíčovým nástrojem k rychlému zavedení plošných odvetných tarifů.
Pokud soud tyto konkrétní tarify zruší, podle ministrů a právníků Bílého domu má prezident v záloze další mechanismy, včetně možnosti uvalit clo ve výši až 15 procent na dobu 150 dní nebo zvýšit cla až o polovinu na země, které „diskriminují americký obchod“.
Podle odborníků by ale zrušení tarifů schválených na základě IEEPA znamenalo i praktické komplikace: americká vláda by mohla čelit tlaku na vrácení více než 100 miliard dolarů vybraných na clech, což by zatížilo rozpočet i podniky. Některé společnosti by musely žádat o refundace samostatně, v procesu, který může trvat roky.
Firmy i investoři ve střehu
V nejistotě jsou i americké podniky. Některé firmy přesunuly výrobu z Číny do jiných zemí, jen aby zjistily, že zvolené trhy podléhají stejným clům. Podle šéfů průmyslových firem cla zvyšují náklady a snižují marže, přesto se společnosti zdráhají přenášet náklady na zákazníky, aby neohrozily tržní podíl.
Ekonomové upozorňují, že cla již přispěla k inflaci. Podle výpočtů Oxford Economics zvýšily index spotřebitelských cen o 0,4 procentního bodu. Výrazně je cítit také dopad na firemní zisky, které kvůli tarifům celosvětově odepsaly přes 35 miliard dolarů.
Politický test i precedent pro budoucnost
Případ má i silný politický rozměr. Minulý týden Senát symbolicky hlasoval pro zrušení některých cel vůči Kanadě a Brazílii. Pro byli i někteří republikáni. Návrh ve Sněmovně nemá moc šancí na úspěch, ale signalizuje sílící napětí uvnitř Trumpovy vlastní strany.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu může mít dopad daleko za hranice obchodní politiky. Podle odborníků z Brennan Center by se mohlo stát precedentem pro použití mimořádných pravomocí prezidenta k obcházení Kongresu v jiných oblastech.
Verdikt se očekává ještě letos. Ať už dopadne jakkoli, bude mít zásadní dopad na americkou obchodní politiku, globální dodavatelské řetězce i rozpočtové příjmy USA.
