Americký prezident Donald Trump po pátečním jednání se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem upustil od požadavku bezpodmínečného příměří na Ukrajině a v souladu s postojem Moskvy nyní hodlá prosazovat uzavření mírové dohody. Podle evropských lídrů je Trump ochoten uvažovat i o podílu Spojených států na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která již více než tři roky čelí ruské invazi. V pondělí šéf Bílého domu přijme ve Washingtonu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Kremlu Putin ocenil schůzku s Trumpem jako velice užitečnou.
Tříhodinová schůzka Trumpa s Putinem patrně nepřinesla žádné konkrétní výsledky, přestože Trump dříve prohlašoval, že dosažení klidu zbraní bude hlavním tématem jeho jednání s Putinem, a hrozil, že Rusko ponese vážné následky, pokud na příměří nepřistoupí.
Donald Trump is no longer insisting on an immediate ceasefire in the Ukraine war https://t.co/CTXh0hIwpl
— dpa news agency (@dpa_intl) August 16, 2025
V návaznosti na aljašský rusko-americký summit dnes Trump telefonicky hovořil mimo jiné se Zelenským, šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen, evropskými politiky a šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem. Zelenskyj ani nikdo z evropských představitelů na Aljašku pozván nebyl.
„Bylo stanoveno všemi, že nejlepší způsob, jak ukončit hrůznou válku mezi Ruskem a Ukrajinou, je přejít přímo k mírové dohodě, která válku ukončí, a ne k pouhé dohodě o příměří, která často nevydrží,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social k uvedeným schůzkám.
Evropští lídři před summitem v Anchorage uváděli, že nezbytným předpokladem pro jednání o ukončení války je příměří. Na bezpodmínečný klid zbraní naléhá rovněž Ukrajina. V dnešním prohlášení slíbili evropští lídři pokračování podpory pro Ukrajinu a zároveň ujistili o svém odhodlání dál vyvíjet tlak na Rusko. Dodali, že příštím krokem po schůzce Trumpa s Putinem musí být další jednání zahrnující i Zelenského.
Britský ministerský předseda Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron uvedli, že vítají ochotu USA přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu jako součásti budoucí mírové dohody. Starmer to označil za „důležitý posun“, zatímco Macron varoval před sklonem Ruska nedodržovat vlastní závazky.
Také německý kancléř Friedrich Merz ocenil ochotu USA být součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, jakož i Trumpův záměr dosáhnout komplexní mírové dohody o Ukrajině. „Pokud se to rychle podaří, bude to mít větší hodnotu než příměří,“ řekl v televizi. Ale agentura DPA podotkla, že experti vidí v Trumpově postoji příklon k pozici šéfa Kremlu, což je z evropského pohledu katastrofa.
Trump po jednání výslovně nepotvrdil, že se USA budou podílet na bezpečnostních garancích pro Ukrajinu. Řekl pouze, že se v této otázce s Putinem „v zásadě shodli“. Trump dosud americkou účast na garancích odmítal.
Podle zdrojů agentury Reuters se Trumpovo jednání s evropskými lídry týkalo záruk, které by Ukrajině neposkytovalo NATO, ale které by měly charakter aliančního článku 5, který obsahuje princip kolektivní obrany.
Putin na dnešní poradě v Kremlu ocenil schůzku s Trumpem. Rusko podle něj respektuje postoj USA k ukončení války na Ukrajině a Moskva usiluje o mír. Základem urovnání by podle ruského prezidenta mělo být odstranění základních příčin konfliktu.
Putin za ukončení války proti Ukrajině požaduje celou Doněckou oblast, za což by na oplátku zastavil postup ruských vojsk v dalších oblastech, píše list Financial Times s odkazem na informované zdroje. Putin však neupustil od požadavku ukrajinské neutrality.
Zelenskyj dnes po telefonátu s evropskými lídry uvedl, že Ukrajina potřebuje skutečný, trvalý mír, a ne další přestávku mezi ruskými invazemi. Na garancích by se podle něj měla podílet jak Evropa, tak USA, a ocenil „pozitivní signály“ ze strany Spojených států. Vyzval také k dalšímu zpřísnění protiruských sankcí a uvedl, že nelze jednat o Ukrajině, včetně jejího území, bez Ukrajiny.
Trump po summitu na Aljašce uvedl, že nyní se bude domlouvat schůzka Zelenského a Putina, které by se Trump podle svých slov mohl zúčastnit. Putinův poradce Jurij Ušakov nicméně řekl, že o třístranné schůzce Putin-Trump-Zelenskyj se dosud nejednalo. Moskva zatím jednat se Zelenským odmítala.
Mnoho západních komentátorů a médií aljašský summit hodnotí jako Putinův úspěch. Bývalý ruský prezident a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v reakci na rusko-americký summit uvedl, že se Spojenými státy lze jednat bez předběžných podmínek a současně pokračovat ve „speciální vojenské operaci“, což je termín, kterým Moskva oficiálně označuje svou válku proti Ukrajině.
