Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách. Informují o tom CNN a BBC.
V neděli se kvůli Trumpově hrozbě sešli představitelé evropských zemích a francouzský prezident Emmanuel Macron požádal Evropskou unii (EU) o zavedení „nástroje na ochranu před hospodářským nátlakem“, známého také jako „obchodní bazuka“. Jedná se o dva roky staré a zatím neaktivované opatření.
Europe threatens trade ‘bazooka’ against US after Trump slaps tariffs over Greenland ambition: report https://t.co/lmaUS6TIyC pic.twitter.com/fRBMggFeM0
— New York Post (@nypost) January 18, 2026
V případě jeho zavedení mohou USA přijít o část přístupu na evropský trh. Nebo by mohl americký vývoz čelit přísnějším kontrolám. Tento aparát zahrnuje více „bolestivých“ protiopatření.
Blok zvažuje i otevření otázky odvetných cel v hodnotě 93 miliard eur, která odložil po dosažení předběžného obchodního příměří s USA loni v červenci.
„Alespoň soudě podle prvních reakcí jsou někteří evropští lídři ochotni hrát tvrdě,“ uvedl v neděli v poznámce pro klienty Carsten Brzeski, globální ředitel makroekonomických aktivit v ING. „Pro podniky znamená víkendový vývoj další obchodní nejistoty ohledně investic do vývozu do USA.“
Trump podkopává sám sebe
Nejistota ohledně střídavě přerušovaných celních opatření přiměla v roce 2025 některé firmy pozastavit nábory nových zaměstnanců. Nyní se tato nejistota alespoň částečně vrací. Brzeski letos očekává snížení evropského domácího hrubého produktu (HDP) o čtvrt procentního bodu.
„Evropa je stále v mnoha ohledech závislá na USA,“ připomněl Brzeski, „a to jak z ekonomického, tak bezpečnostního hlediska.“
Dan Hamilton, vedoucí externí spolupracovník Brookings Institution, varoval před použitím „obchodní bazuky“. Hrozí pozastavení licencí americkým firmám nebo zdanění amerických služeb a eskalace napětí. Očekává oboustranné škody.
„Trump nejnovějšími hrozbami riskuje zničení obchodních dohod uzavřených loni v létě s Velkou Británií a EU,“ zdůraznil Hamilton.
Poslanec Evropského parlamentu Manfred Weber upozornil, že vzhledem k hrozbám Trumpa ohledně Grónska není v této fázi možné obchodní dohodu mezi USA a EU schválit.
„Tyto kroky skutečně představují konec důvěryhodnosti amerických závazků. Bude to mít nepříznivý dopad na světovou ekonomiku,“ doplnil Steven Durlauf, profesor na Harris School of Public Policy při Chicagské univerzitě.
Nejistota jako nepřítel růstu
Trumpova hrozba má ale mezeru. Nová cla namířil jen proti osmi členům EU, kteří mohou reagovat přesměrováním obchodu v rámci bloku volného obchodu, aby se tarifům vyhnuli.
„Mezi Španělskem, Itálií, Německem a Francií neexistují hranice. Kdokoli může poměrně snadno přepravit zboží přes jinou zemi, pokud se pokusíme zavést cla pro jednotlivé státy,“ řekl Joseph Foudy, profesor Stern School of Business na Newyorské univerzitě.
Okamžité desetiprocentní clo navíc nebude mít takový dopad jako dlouhodobé obchodní napětí a nejistota mezi partnery.
„Nejistota je nepřítelem růstu,“ zdůraznil Durlauf a varoval před nevratností některých Trumpových rozhodnutí. Nedůvěra spojenců může trvat i po změně administrativy ve Spojených státech.
Neil Shearing, hlavní ekonom skupiny ve společnosti Capital Economics, označil hrozící ekonomické následky desetiprocentního cla za „mírné“, obává se spíše politických a geopolitických důsledků“.
