-6.1 C
Czech
Středa 14. ledna 2026
VOLBY USA 2024Trump nemá slitování, na migranty zvažuje poslat až 10 tisíc vojáků

Trump nemá slitování, na migranty zvažuje poslat až 10 tisíc vojáků

Nový americký prezident Donald Trump se rozhodl poslat na americko-mexickou hranici dodatečných 1 500 vojáků, aby zakročili proti „invazi nelegálních migrantů“. Vedou se však diskuse za zavřenými dveřmi o vyslání až 10 tisíc vojáků. Trump ihned po inauguraci zahájil tvrdé kroky proti ilegální migraci. Informují o tom France 24 a CBS.

Trump nařídil podle televize France 24 poslat na hranici s Mexikem dalších 1 500 vojáků. Aktuálně tady slouží 2 200 vojáků a Národní garda zde má tisícovku mužů. Za zavřenými dveřmi se mají vést diskuse o vyslání až 10 tisíc vojáků, uvedl zdroj z Trumpovy administrativy pod podmínkou anonymity.

Počet vojáků na hranici s Mexikem bude podle něj nakonec záviset na několika faktorech, včetně dopadu na připravenost americké armády čelit dalším hrozbám a na požadavcích ministerstva pro vnitřní bezpečnost. Během svého prvního funkčního období poslal vládnoucí republikán k hranici celkem 5200 vojáků.

Jednání o vyslání takto značného počtu vojáků na hranici s Mexikem dokazuje i memorandum z 21. ledna, na které upozornila stanice CBS. Celní a pohraniční stráž (CBP) má podle něj dostat v rámci pomoci další zdroje a personál, přičemž žádost u Pentagonu označuje dokument za „neumírněnou“.

V dokumentu se také píše o možnosti využít základny ministerstva obrany jako zadržovací zařízení pro ilegální migranty.

Zmíněný úředník navíc prozradil, že k přepravě migrantů mohou být použita i armádní letadla, tento krok však ještě nebyl schválen.

Neušetřil ani novorozence

Trump ministerstvům pro vnitřní bezpečnost, spravedlnosti a zahraničí nařídil, aby udělaly vše, co je nezbytné k vytlačení ilegálních migrantů od jižní hranice. „Dnes prezident Trump podepsal exekutivní příkaz, který přerušuje fyzický vstup přistěhovalců, kteří se podílejí na invazi do Spojených států přes jižní hranici,“ uvedl v prohlášení Bílý dům.

Prezident omezil ilegálním migrantům možnost zůstat v USA, například díky azylu. Pozastavením vládního přesídlovacího programu, které Trump dekretem nařídil už v pondělí, znemožnil vstup na americkou půdu i uprchlíkům s již vyřízeným povolením k pobytu. Pozastaveno bylo i vyhodnocování žádostí. Zrušeno bylo mnoho letů, do Spojených států se chystalo asi 10 tisíc migrantů.

Problém je to i pro 1 600 Afghánců, kterým slíbila předchozí administrativa nový život v USA po stažení americké armády z Afghánistánu.

Trump během prvního dne prezidentství vyhlásil ilegální migraci za národní stav nouze a zrušil občanství pro děti narozené v USA, jejichž rodiče jsou v zemi ilegálně.

Jeho postoj k migraci čelí tvrdému odporu ze strany států vedených demokraty, kteří se proti němu bouří, a také kritice lidskoprávních a azylových organizací, kterým vadí Trumpova bezohlednost dokonce i k novorozencům.

Trumpa kvůli tomu zažalovalo 22 prodemokratických států – mezi nimi je i Washington a San Francisco. Podle žaloby Trump porušuje americkou ústavu, kterou se v prezidentské přísaze zavázal chránit.

Reklama

Doporučujeme

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama