Cla na evropský dovoz budou rozhodně uvalena, a to „velmi brzy“, pohrozil americký prezident Donald Trump Evropské unii (EU) v neděli poté, co uvalil na Kanadu a Mexiko 25procentní tarify a na Čínu 10procentní clo nad rámec těch stávajících. Kroky proti Evropě zdůvodňuje obchodním deficitem ve výši 300 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Informují o tom BBC a The Guardian.
Trump v neděli zopakoval své stížnosti směrem k EU. „Oni nás skutečně využívají, víte, máme deficit 300 miliard dolarů. Neberou od nás ani naše auta, ani naše zemědělské produkty, neberou skoro nic a my bereme všechno, miliony aut, ohromné množství zemědělských produktů,“ sdělil novinářům nový americký prezident.
Cla na EU podle svých slov uvalí určitě, informuje televize BBC. Sice ještě nemá časový plán, ale dojde k tomu podle něj velmi brzy. „Neřekl bych, že existuje časový plán, ale zavedou se docela brzy,“ dodal Trump, který vyhrožoval cly bloku již během své předvolební kampaně kvůli obchodnímu přebytku. Současně nevyloučil uvalení cel i na Spojené království, které už jedná s představiteli EU o zlepšení obchodních vztahů. V případě ostrovů však zaujal mírnější postoj.
🚨 BREAKING: Donald Trump says he thinks he can 'work it out' with the UK when asked about tariffs, saying he's 'getting along very well' with Keir Starmer
— Politics UK (@PolitlcsUK) February 3, 2025
"But it will definitely happen with the European Union because they've really taken advantage of us" pic.twitter.com/2Utt6dKFAA
Trumpovy navíc vadí nízké výdaje na obranu u evropských členských států Severoatlantické aliance (NATO), od nichž požaduje pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.
Brusel intenzivně s Trumpovými lidmi vyjednává ve snaze se clům a obchodní válce s USA vyhnout. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že EU je připravena vyjednávat. Již loni v listopadu řekla, že existuje případný plán na uklidnění Trumpa, a sice nakupování většího objemu amerického zkapalnělého zemního plynu (LNG), což prezentoval Brusel jako možnou výhru. Trump by se uklidnil a blok by se definitivně odstřihl od dodávek plynu z Ruska.
Členské státy NATO rovněž zvyšují výdaje na obranu. Mohlo by tak podle premiéra Petra Fialy učinit i Česko. Dávat by mohlo tři procenta.
Dopady cel nelze předvídat
Trump podle listu The Guardian přiznal, že cla budou Američany bolet, ale jen chvíli. Podle ekonomů má ale o tarifech bludné představy. Největší dopady totiž podle nich pociťuje ten, kdo je uvaluje – v tomto případě USA. Zdraží tam základní zboží i potraviny.
Co se Evropy týče, ekonomové varují, že cla by ji poslaly do recese. Došlo by ke zpomalení ekonomického růstu celé EU a zvýšení provozních nákladů firem vyvážejících do USA, které by pak byly nuceny propouštět. Pomalejší růst HDP v každé zemi by se lišil podle její ekonomické výkonnosti a provázanosti s americkým trhem. Odhady poklesu HDP se však liší a ekonomové se shodují, že důsledky amerických cel a možné obchodní války s USA – protože EU slíbila tvrdou reakci na uvalení tarifů – jsou nepředvídatelné a záleží i na reakci evropských států, například, jak budou cla kompenzovat.
Cla by nicméně trvale změnila tvář mezinárodního obchodu, média dokonce píší o konci globalizace.
Trump v sobotu podepsal příkaz k zavedení 25procentních cel na Kanadu a Mexiko a nad rámec stávajících cel dodatečný 10procentní tarif na Čínu. Cla zase odvolá, pokud bude spokojen s kroky těchto zemí proti dodávkám fentanylu do USA přes své hranice a ilegální migraci. Všechny tři státy uvedly, že budou tvrdě reagovat. Kanada je na dovozu do USA silně závislá a cla pro ni představují značný problém. Trump navíc uvalil 10procentní clo na kanadské energetické dodávky.
Trump používá cla jako páku při vyjednávání, něco jako sankce, pozorují ekonomové. Chce tak přimět ostatní země jednat a zároveň použít jejich peníze na zmírnění daňové zátěže ve Spojených státech. Jeho politika nicméně tvrdě dopadne na americké spotřebitele, což může ohrozit republikány v dalších volbách.
