Archeologové v severozápadní Saúdské Arábii objevili rozsáhlou sbírku kostí, které hyeny pruhované pravděpodobně nashromáždily za posledních 7 000 let.
Stovky tisíc kostí nalezených v systému lávových tunelů Umm Jirsan patří nejméně 14 druhům zvířat. Většina kostí je skotu, kozorožců, koní, velbloudů, hlodavců a dokonce i lidí. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Archaeological and Anthropological Sciences.
Vědci uvedli, že kosti pochází z doby před 7000 lety, což poukazuje na výjimečnou zachovalost lávového tunelu a na potenciál budoucího výzkumu v Umm Jirsanu a dalších lávových tunelů v okolí.
Ačkoli byl téměř kilometr dlouhý lávový tunel objeven v polovině roku 2000, dřívější badatelé se do tunelu příliš hluboko neodvážili. Předchozí tým uvedl, že v lávových tunelech slyšel vrčení, což ho odstrašilo.
Jak vědci zjistili, že jsou na vině hyeny?
Poté, co vědci zkatalogizovali všechny kosti a prozkoumali na nich stopy po řezu, zubech a trávení a také to, jak byly kosti roztříštěné, určili jako viníka hyeny.
„Varovným znamením, že na vině jsou hyeny pruhované, bylo několik lidských lebek na místě nálezu. Mrchožrouti jsou známí tím, že vykrádají lidské hroby kvůli masu.“ uvedl Mathew Stewart, zooarcheolog z Institutu Maxe Plancka pro studium lidských dějin.
„U hyen pruhovaných to vždycky přežijí jen lebky“, řekl Stewart. „Zdá se, že je lebky příliš nezajímají. Na místě jsme našli možná pět nebo šest lebek se stopami po ohlodání, ale pouze lebky. Nic jiného.“
The assemblage includes a variety of animals, including cattle, caprids, horses, camels, rodents, and even humans! (3/n) pic.twitter.com/S7LF434psF
— Stewie Stewart (@StewieStewart13) July 21, 2021
„Nejpřekvapivější je, jak dobře jsou kosti zachovalé a kolik jich je, vzhledem k tomu, že v Saúdské Arábii nemáme skoro žádné pozůstatky fauny.“ uvedl Mathew Stewart.
Výzkum byl proveden v rámci projektu Palaeodeserts, který se snaží sledovat migraci lidí a zvířat na Arabském poloostrově. Drsné počasí v Saúdské Arábii tento úkol ztěžuje. Horké podmínky mohou způsobit rozpad kostí a některé starověké pozůstatky se stanou tak křehké, že se po dotyku rozpadnou.
Tým po nalezení těchto kostí doufá, že z nich dostane genetické informace. Domnívají, že na základě izotopů uložených v zubech se mohou dozvědět o dávné stravě a migraci zvířat.
