V sobotu po celé Francii vypukly rozsáhlé protesty v reakci na rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona jmenovat Michela Barniera premiérem. Protesty svolaly především levicové strany, které obvinily Macrona z toho, že „ukradl“ legislativní volby.
Macron, který čelí roztříštěné politické scéně, jmenoval 73letého Barniera, bývalého hlavního vyjednavače Evropské unie pro Brexit, do funkce premiéra po dvouměsíčním hledání. Toto rozhodnutí přišlo poté, co Macronova neúspěšná volba vypsat legislativní volby přinesla rozdělený parlament.
#BREAKING Thousands of people took to the streets in France on Saturday to protest against Emmanuel #Macron’s appointment of the centre-right Michel Barnier as prime minister, with leftwing parties accusing the president of stealing legislative elections. pic.twitter.com/xmzX4c5jDb
— NewsPoint (@HaberNoktam) September 7, 2024
Barnier ve svém prvním rozhovoru v nové roli uvedl, že jeho vláda bude zahrnovat konzervativce, členy Macronova tábora a možná i některé z levice. Jeho hlavním úkolem bude prosazování reforem a schválení rozpočtu na rok 2025, který je kvůli vysokému deficitu Francie pod dohledem Evropské komise i trhů, píše Reuters.
Levicová hnutí, zejména strana Nepoddajná Francie (LFI), obvinila Macrona z popírání demokracie, protože ignoroval vítěze červencových voleb, alianci Nová lidová fronta (NFP). Podle průzkumu agentury Elabe si 74 % Francouzů myslí, že Macron přehlížel výsledky voleb, a 55 % věří, že volby zmanipuloval.
Levicové strany, odbory a studentské organizace vyzvaly k masovým protestům. V sobotu se uskutečnilo 130 demonstrací po celé zemi, přičemž další akce, včetně možných stávek, jsou plánovány na 1. října, informuje Guardian.
Barnier nyní pokračuje v konzultacích o složení své vlády, kterou může ohrozit hlasování o nedůvěře. NFP a krajně pravicová Národní sdružení (RN) mají dohromady většinu v parlamentu a mohly by jeho vládu svrhnout, pokud by se spojily.
